Jizerská 50 na vlastní kůži: Jak se z tučňáka stal běžec

  11:00
Populární běžkařský závod Jizerskou 50 jsme vzali s kamarádem, architektem a hercem Davidem Vávrou jako test před vrcholem naší sezóny: sedmdesátikilometrovou Marcialongou v Itálii. Vyráželi jsme z poloviny startovního pole, doběhli těsně za první třetinou a pokořili čtyřhodinovou hranici.
Petr Pravda z týmu iDNES.cz a David Vávra na Jizerské 50

Petr Pravda z týmu iDNES.cz a David Vávra na Jizerské 50 | foto: iDNES.cz

Špičkové závodní běžky atomic, kterými nás vybavil SkiMagazín, si necháváme mazat u bývalého reprezentanta, dnes šéfa voskové laboratoře TOKO Petra Lisičana.

Architekt a herec David Vávra

Architekt a herec David Vávra o Jizerské 50:

"Pro mne byl závod načechraným zážitkem. Díky letícím lyžím, tkaninám, co obepínaly mé tělo, vosku, jenž tvořil prostředníka mezi přírodou a člověkem a přece trochu víc naběhaným kilometrům než normálně, jsem překvapivě doběhl do cíle v rekordním čase, dobré náladě a poměrně čerstvý. A ne jako v minulých ročnících, kdy jsem se vyčerpaný sesypal do rukou masérů. A to jsem letos byl ani ne na polovině doporučených treningových kilometrů, naordinovaných panem Řezáčem, před kterým jsem čelenku smekl, za to, jak soupažem (nebo během soupažmo za rukama) objel celý závod, což by ještě před týdnem každý považoval za nemožné.

Ani mně se běžky neznechutily a už den po závodu jsem v noční tmě obul lyže a urazil pár metrů po pražských chodnících a parcích. Po dlouhé době přišla pěkná pražská zima, alespoň na týden. Tedy šup ven a zalyžujte si pro radost a nemusíte hned mít, jako účastníci Jizerské 50, k té radosti ještě bolest."

Ale ráno nám zatrne. Ideální podmínky jsou pryč, trochu zapršelo a u servismanů bijí na poplach. Nejdřív se maže klistr, pak se vracejí k tuhým voskům a ty přetahují nějakým turistickým TOKO sprejem, Lisičanova specialita. Problémy má i elita. Stanislav Řezáč jede prý úplně nahladko, Švéd Oskar Svard na mikrokontaktech.

"Ze začátku budete trochu smekat, ale nahoře se to určitě chytí, volal jsem na Jizerku, bude to ok," slibuje Petr Lisičan a my mu chceme věřit.

Lyže vůbec nedrží

Start. Zatímco David zůstává mazácky vzadu, já vyrážím poklusem kupředu, abych si rychle nazul lyže a prodral se víc kupředu. Ale nejde to tak rychle. Ztrácím sklepáváním sněhových bakulí z bot. Konečně se to podaří a nořím se do davu.

Po 100 m se stopa zvedá a les se špuntuje stovkami závodníků. Suneme se vzhůru, lyže na lyži, hůlka na hůlce. Po chvilce se to trošku rozjíždí, ale ze stopy zlověstně blikají zrcátka, začíná to zoufale smekat. Mistře Lisičane, to je teda hrůza…

Kolem mne pádí vpřed šťastlivci, kteří napatlali klistr. Mám vztek, jdu podle instrukcí mimo stopu, ale i tak to dost smeká. Míjí mne chlapík na turistických červených artiskách Rubín z roku 1979. Připadám si na nejnovějších superzávodních atomikách jako blbec. Už neztrácím vteřiny, ale minuty. A hlavně nervy. Čekám, kdy se chytnu, marně.

Mistře Lisičane, jste bůh

Kilometry běží zoufale pomalu, pořád se stoupá do kopce, pořád smekám. Jestli to takhle půjde dál, nemám šanci ujet ani 30, natož 50 kilometrů. Panika. Snažím se hlídat aspoň trochu techniku, abych se neuplácal k smrti.

Na šestém kilometru borci, kteří jsou na tom podobně, vyskakují do stran a mažou klistr. Nemusím se vzrušovat, já si žádný nevzal. Buď se chytnu, nebo... mistře Lisičane, já vás asi zabiju.

Kardiochirurg Jan Pirk je pravidelný účastník Jizerské padesátky

Lékař, profesor Jan Pirk:

"Nejhorší bylo mazání lyží. Večer před závodem jsme zažehlili modrý extra a přes něj dali modrý. Ráno to šlo dolů a zkoušeli jsme klistry, nakonec nám pomohli servismani z Nového Města a namazali červený multigrade. Nahoře to jelo a tam, kde to smekalo, jsem jel soupaž. Mám dobrou průpravu, celý život denně posiluji ruce.

Snažil jsem se také rozložit si síly. V průběhu závodu spíše zrychluji, než zpomaluji. Od Smědavy až do cíle mne skoro nikdo nepředjel. Psychicky je pro mne mnohem lepší ve druhé půlce předjíždět, než být předjížděn."

Kilometr číslo 7 před Kristiánovem, náhlá změna. Zrcátka mizí, začínám se chytat. Capkání tučňáka se mění v regulérní lyžařský běh. Najednou mne už nikdo nepředjíždí. Naopak. Předjíždím všechny kolem. Je to paráda. Mistře Lisičane, omlouvám se vám a klaním.

Nejsem Bauer, ale Teichmann

Zkouším, kdo bych tak mohl být ze světové špičky. Taková infantilní hra. Bauer asi ne, ten je teď moc dobrej, nesmím to přehnat. Vybírám si Němce Teichmanna, líbí se mi jeho profesorský styl. Snažím se hlídat techniku a jet jako on. Vzpřímeně, klidně, nekoukat pod sebe do stopy, ale na záda závodníků před sebou.

Totální katastrofa se mění v euforii. Mistře Lisičane, jste bůh! Lyže jedou jak utržené ze řetězu, jakmile se profil jen trochu narovnává, pouštím se do mohutných soupažů.

Řítím se do první občerstvovačky na Kristiánově přesně podle rady mazáků – občerstvení není k občerstvování, ale k předjíždění. Popadnu teplý jonťák, kopnu ho do sebe, polovinu si přitom vyleju na dres, dvěma třema rázy lyží rozpráším stovky odhozených kelímků a mizím. Mám radost jako dítě. Za mnou zůstává 30 lenochodů, kteří do sebe pomalu cpou banány a tatranky.

Míjím Čihadla, další občerstvovačku na Hraniční a blížím se k Jizerce. Lyže nemají konkurenci, kilometry ubíhají jako v pendolinu. 10, 15, 20, 25 kilometrů je Jizerka. Co 5 až 10 minut předjedu na 30 lidí. Na vteřinku mi někde vzadu v hlavě probleskne - Teichmanne, jak dlouho tohle můžeš vydržet? Neměl bys zpomalit? Zaplaším obavy jak černou můru. Nekompromisně a pyšně. Moje škoda…

Míjím Nora Olafa Thona, jméno s norskou vlajkou má na zádech. Hi Olaf, jak to jede? Olaf se směje, je zakousnutý do stopy a mohutně máchá pazourama, v nichž drží krátké hůlečky. Nohy má ve fusaku jak miminko, pod sebou křehkou konstrukci přimontovanou na dvě závodní běžky. Jeho průvodce ho občas postrkuje na dlouhé hůlce. Olaf je ochrnutý od pasu dolů.

Krize jako smrt

Kolem 25. km toho už začínají mít někteří dost. Chlapík jede, najednou si píchne hůlku mezi lyže a zřítí se do lesa. Nejhorší jsou sjezdy, v rozježděných a rychlých stopách padají lidi jak švestky. Jede mi to jako blázen a musím dávat extrémní pozor, abych včas uhnul nebo se sám nezřítil.

Z Jizerky to mastím na Smědavu, tam další rychlodávka jonťáku a vzhůru do obrkopce směr Knajpa. Ale na 32 až 33 kilometru přichází vystřízlivění. Dramaticky. Je tu krize, jako rychlá smrt.

David Vávra a Petr Pravda na Jizerské 50

Dlouhá rovinka a já najednou skoro stojím. Marně hledám v ledvince karbošnek (tubu s energetickým gelem), asi mi vypadl někde ve sjezdu. Naštěstí mám ještě energetickou tyčinku powerbar. Je zmrzlá na kost, zuřivě ji lámu a půlku si cpu do pusy. Snažím se jí rozžvýkat. Musím vypadat jak opočlověk, který nejedl sedm dní. Vím, že to je moje poslední záchrana. Když se mi podaří tu podrážku spolknout, přichází na řadu zbytek. Koušu a koušu a ploužím se vpřed.

Cíl jako krásná holka

Snažím se jet, trvá to dlouhé minuty. Pak se konečně nahazuji jak restartovaný počítač. Na 38 kilometru začínám znovu jakž takž fungovat. Poslední občerstvovačka na Hřebínku, poslední jonťák, už vím, že to teď dojedu v normálním tempu. Trochu se jen motám a vztekám mezi lidmi, kteří jeli závod na 25 km a zamíchali se teď mezi nás. Dávám si bacha hlavně ve sjezdech. Chvíli to připomíná slalom.

Cedule 2 kilometry do cíle je stokrát milejší, než kdyby místo ní stála ta nejkrásnější holka. Finiš jedu s jedním borcem soupaž prsa na prsa, jak při světovém poháru. Dojde i na vykopnutou nohu na fotobuňce, ale stejně je tam ten mizera o půl boty dřív.

Je po bitvě, po krásné bitvě. Ještě čekám na Davida, je kousek za mnou. Pak rychle společné foto, balit a nakonec se zbytkem týmu Sklepovských Sršáňů přehlídka hrdinských historek v liberecké hospodě.

Kdo našim borcům radí

Stanislav ŘezáčRádcem při lyžařském tréninku se stal jeden z nejlepších světových maratonců na lyžích, český reprezentant Stanislav Řezáč, vítěz slavné italské Marcialongy z roku 2005.

Jiří NovotnýZátěžové testy provedl a odborný dozor nad fyzičkou a tréninkem si vzal na starost sportovní biochemik a specialista na běh na lyžích Jiří Novotný, také výborný maratonský lyžař.

Jan JakubíčekDohled nad kondičním cvičením bude mít trenér Jan Jakubíček, který se od roku 1998 věnuje závodně modernímu pětiboji a od roku 2000 je členem státní reprezentace. Působil i jako osobní trenér.

Jan PirkOdborné a hlavně praktické rady ohledně zdraví a správného oblečení poskytl profesor Jan Pirk z pražského IKEMu, sám náruživý dálkový běžec.

O závodu

Marcialonga

Marcialonga se koná v neděli 31. 1. 2010. Závod se jede na 70 km klasickou technikou údolím Val di Fassa a Val di Fiemme v Dolomitech italského Trentina. Závod je specifický tím, že se ze 70 až 80 % jede pomocí soupažů. Trénink musí být proto hodně zaměřen na posilování horní poloviny těla, hlavně paží.

Hlavní výzbroj a výstroj poskytl časopis SkiMagazín - ZDE

Pomohl i Sportkoncept - ZDE

Oficiální stránky závodu - ZDE

Turistické stránky Trentina - ZDE

Všechny informace o přípravě na lyžařský maraton najdete ZDE.

Autor:
  • Nejčtenější

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

20. dubna 2024

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě...

Sexy, průhledné i s rozparkem. Šaty pomsty zvedají slavným ženám sebevědomí

24. dubna 2024

Co udělá žena, když se jí nedaří nebo ji zradí muž? Změní účes nebo si pořídí nové šaty. Róby,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Miloše: Mám podezření, že třetí dítě není moje, manželka to popírá

22. dubna 2024

Rodina pro mě byla vždycky na prvním místě. Moje žena si ani nedovede představit, jak je...

Nekupujte zajíce v pytli. Sedm signálů, že vám to bude klapat v sexu

17. dubna 2024

Na začátku každého vztahu býváme opatrní, zvláště pak v dospělém věku. Nechceme se zase spálit....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Původně měly být černé. Jaká tajemství skrývají červené šaty z Pretty Woman

17. dubna 2024

Seriál Kdo by si nepamatoval slavnou scénu z filmu Pretty Woman. Když si prostitutka Vivian (Julia...

Dříve měly modelky charisma, dnes je vše plytké a instantní, říká hledačka talentů

24. dubna 2024

Premium Krása je velmi diskutabilní a individuální pojem, tvrdí Milada Karasová, která pro svět modelingu...

Mladá maminka se proměnila k nepoznání, vsadila na jiný životní styl

24. dubna 2024

Devětadvacetiletá Indya Agosová z Texasu vážila sto sedmnáct kilo, když se rozhodla pro životní...

OBRAZEM: Politici, kterým během jejich kariéry nevydrželo manželství

24. dubna 2024  8:01

Podívejte se do galerie na české i zahraniční politiky, kterým během jejich politické kariéry...

Závislost na špatných zprávách a negaci je trend. Dejte svému mozku dovolenou

24. dubna 2024

Negativní zprávy jsou ty nejčtenější, bulvární titulky táhnou. Jako by se ze života vytrácel cit...

Manželé Babišovi se rozcházejí, přejí si zachovat rodinnou harmonii

Podnikatel, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (69) s manželkou Monikou (49) v pátek oznámili, že se...

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Herečka Hunter Schaferová potvrdila románek se španělskou zpěvačkou

Americká herečka Hunter Schaferová potvrdila domněnky mnoha jejích fanoušků. A to sice, že před pěti lety opravdu...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...