Lenka Vrtišková s Peruánkou | foto: Archív Jitky Vrtiškové

Jitka Vrtišková - Se skalpelem na konec světa

  • 4
Aby slavní američtí chirurgové vzali s sebou na misi do nejchudších oblastí světa lékařku z východní Evropy, je věc takřka nevídaná. Jitce Vrtiškové se to ale povedlo.

MUDr. Jitka Vrtišková pracuje přes 20 let na Klinice plastické chirurgie vinohradské Jitka Vrtiškovánemocnice v Praze, kde patří mezi největší odborníky na operace vrozených rozštěpových vad obličeje. Má za sebou stáže v USA, Německu, Finsku, Velké Británii a Brazílii, zúčastnila se 3 amerických misí v Peru, Bolívii a Venezuele. Je členkou mnoha českých i zahraničních odborných společností a také českou národní reprezentantkou programů EUROCLEFT a EUROCRAN.

Co předcházelo jejím cestám? "Jako národní reprezentant v programu Eurocleft jsem se zúčastnila zahraničních konferencí věnovaných rozštěpovým vadám. Tam jsem potkala americké lékaře, kteří na humanitární mise jezdí pravidelně. A když jsem se o cesty zajímala, tak mi nabídli, ať to zkusím. Poslala jsem do 'Států' svůj životopis a vybrali mě, ačkoliv chirurgy z jiných zemí obvykle neberou. Mezi americkými lékaři je totiž o mise velký zájem."

To Jitce Vrtiškové dali pocítit zejména při první cestě do Peru. "Věděli, že bych měla být zkušená, přesto si mě zpočátku evidentně testovali. Po velice krátké době jsem je naštěstí přesvědčila, že se vyznám, a přišly pozvánky i na další mise."

Poměry v místním zdravotnictví jsou s podmínkami v naší západní společnosti Jitka Vrtiškovánesrovnatelné. "Část pacientů, které jsme operovali, by se na sál nikdy nedostala. Operace rozštěpů nepatří do základního pojištění, a tak by náklady museli nést rodiče, kteří jsou nemajetní. Pro ně je to jediná možnost, jak svým dětem pomoci. Ti lidé jsou neuvěřitelně vděční za to, že mají možnost změnit jejich životy."

Cesta na druhý konec světa je také výzvou. "V Jižní Americe jsem viděla případy, které tady v civilizovaném světě nenajdete. Dospělí pacienti s rozštěpem, kteří nikdy nebyli operováni. První, co vás napadne, je, že operovat dospělého je snazší než dítě. Bohužel tomu tak není. Tkáně jsou jiné, hůře se preparují a operace je mnohem náročnější. Samozřejmě také hojení není tak bezproblémové jako v raném věku."

V této oblasti se s rozštěpem setkáte mnohem častěji než u nás, kde připadá na 550 porodů jeden případ. A navíc naše komplexní péče byla právě programem Eurocleft vyhodnocena jako nejlepší. A tak i díky Jitce Vrtiškové a týmu jejích kolegů patří péče o pacienty s těmito vrozenými vadami v Čechách k těm nejlepším.

"Je to velice kreativní obor a málokde je pacientův stav po operaci o tolik lepší než před ní," vysvětluje, proč si zvolila právě tento obor.

Pokud by si někdo představoval humanitární akci jako luxusní výlet do exotických Jitka Vrtiškovákrajin hrazený z rozpočtu amerických klinik, byl by zklamán. Organizace hradí jen část cestovních nákladů a ubytování, ale stravu a ostatní výdaje si hradí každý lékař sám. Nabízí se sice možnost sponzoringu, bohužel v Čechách se obecně sponzoři shánějí velice špatně, a tak ani Jitka Vrtišková svého dobrodince ještě nepotkala.

"Americká strana si pronajme v místní nemocnici operační sály a přiveze si kompletní vybavení. Sterilizátory, přístroje, nástroje, ale i šicí materiál a léky. A místní organizace sežene pacienty. Někteří přicházejí poprvé, například na operaci rtů. Někteří se dočkají další operace třeba po třech letech od první mise, a vy operujete a operujete. Není výjimkou, že jste na sále přes 12 hodin. Jen jednou jsem si to užila o trochu víc. To když jsem si pobyt v Peru prodloužila o pět dnů dovolené."

I když jsou podmínky leckdy složité, doktorku Vrtiškovou to neodradilo, a tak se i letos stane členem výpravy odborníků, tentokrát do San Salvadoru. Její 'profesionální deformace' se projevuje i v soukromí, všímá si detailně lidských tváří. Pozná odoperovaný rozštěp, nesouměrný obličej. Při posezení s přáteli u ohně se jí třeba nezdál jakýsi útvar na kamarádově kůži. Poslala ho ke specialistovi a ten odhalil melanom. Díky Jitce Vrtiškové přišel včas. A na začátku našeho setkání si byla téměř jistá, že se známe. Neznáme, ale vzhledem k její všímavosti jsme spolu třeba někdy mohly jet tramvají...

,