Tak jsem si dovolila si tě vygooglovat…
A co jsi tam našla?
Že jsi der Star.
Snad to nebyly nějaké německé porno stránky.
Neboj, to tady ještě nikdo netuší. Je fakt, že jsem tam napsala Jitka Schneider. Ale když zadám tvoje celé jméno, tak hned jako první vylezou Samotáři. Ale o tom se bavit nebudeme. Tak co ti samotáři? Cítíš se někdy sama?
Odcházím.
Tak to zkusím jinak, co tvůj vztah k princeznám?
Odcházím.
Karambol?
Jasně…dávali to teď nedávno na ČT. Výborná režie Petra Slavíka. Tentokrát jsem se hodně snažila nebýt obětí, ale stejně to dopadlo tak, že mi mé filmové dítě sebrali, syčáci.
Nemyslíš, že je to kvůli tvé konstituci? Že jsi prostě pořád za tu křehkou?
Křehounkou, utrápenou Sněhurku… se stereotypem prostě nehneš.
No, ale na těch německých stránkách bylo, že sis v Tatortu zahrála komisařku.
Uf…to jsem si vydechla, naštěstí se to porno ještě neprovalilo.
Jo, konečně jsem byla ráznou německou ženou zákona. Ale pozor - která všechny ty mafiány chytne v převleku prostitutky!
Tvoje maminka byla učitelkou, ty jsi rovněž studovala pajdák.
Myslíš si, že v každé učitelce je kus herečky?
Samozřejmě. Pokud, ale narážíš na to, že ta učitelka se vlastně taky předvádí, tak si myslím, že ne. Jedna věc je vysvětlovat látku a druhá je interpretovat emoce. Ale pokud narážíš na to, jestli jsem po mamince, tak si myslím, že u nás doma tím komediantem byl spíš táta. Před léty zpíval s Big Bandem.
Já se vrátím ještě k těm učitelkám a herečkám. Jak může někoho bavit pořád opakovat to samé - jak učitelky studijní látku, tak herci své role. Mají ty slova pak pro vás ještě vůbec nějaký význam?
Hele, jak si teď vychutnáváme to druhý mojito, tak se mi chtějí začít říkat takový ty klišé z mojí profese, který furt někdo opakuje, jako že převlékneš se do role a nevycházíš z ní… i když jdeš o pauze na velkou, a proto máš i jiné bobky než normálně… takže raději dopijeme a dáme další, jo…?
Ok. A nechybí ti Ypsilonka?
Časy v Ypsilonce byly famózní. Myslím, že jsem si tam krásně zahrála po boku úžasných herců, jako je Jaroslava Kretschmerová, Jirka Lábus nebo Jiří Schmitzer. Ale prahla jsem v Praze po rolích činohernějšího typu.
A od té doby jsi volnonožka.
Přesně tak a nesmírně mi to vyhovuje. Mám krásnou tříletou Sofinku a ta mě plnohodnotně zaměstnává v roli matky.
K téhle životní roli ti moc gratuluju. Zůstává ti ještě vůbec nějaký čas na sebe?
Všechno je to o dobrém managementu. A musela jsem se v tomhle směru hodně učit. Ale dá se to zvládnout. Strašně ráda chodím na koncerty, tancuju a klábosím u piva, vína a whisky. Mám neutichající potřebu hormonu štěstí.
A co hadříky, uvolňuje se ti při pohledu na nějaký modýlek rovněž hormon štěstí?
Nemám moc času to tolik řešit jako za mlada, ale hodně mě baví věcičky od Denisy Nové, Kláry Nademlýnské, LEEDY - ty můžu vždycky.
Jitko, ty prý odmítáš Facebook?
Tohle virtuální kamarádství fakt nemusím. Tam mě fakt nehledejte. Přijde mi to totálně padlé na hlavu. Ne, že bych odmítala svět online, to já umím i internet banking!
Jitko, já tě žeru! To já kdybych byla rejža, tak bych tě zásadně obsazovala do rolí komického typu.
No, to nevím…já si vtipy nepamatuju a skutečně vtipná jsem až po jednom mojitu.
