Z experimentální studie obezitologů z University of Surrey vyplývá, že lidé, kteří přijímají jídlo za chůze, nevnímají, že k nějaké konzumaci dochází. Jejich mozek to neregistruje a nutí je brzy přijímat další kalorie, shrnuje závěry The Telegraph.
„Nejde o žádný nový objev,“ komentuje zjištění dietoložka Václava Kunová. „Doporučujeme, aby člověk během jídla nedělal nic dalšího, co by jeho pozornost odvádělo od jídla. Člověk by se měl na jídlo soustředit a chůze je jeden z druhů činnosti, která ho rozptyluje“ říká.
Pro konzumaci při rozhovoru s přáteli či při sledování televize však podobné tvrzení neplatí. Při stolování se mluvit smí. V tom se angličtí vědci s českou lékařkou shodují. „Léta tvrdíme, že rozhovor při jídle s přáteli zpomaluje konzumaci jídla a prospívá zvláště těm z nás, kteří mají tendenci spěchat. Kdo jí rychle, stihne se obvykle přejíst dřív, než se dostaví pocit sytosti,“ říká Kunová.
Podle obezitologů ze Surrey je pak na přejídání ze všeho nejhorší, pokud za chůze snídáme. Tvrdí, že pokud první jídlo dne sníme v pohybu, budeme mít pravděpodobně až do večera nutkání pořád jíst.
„Konzumace za chůze může strávníky nutit přejídat se později během dne. To může být tím, že chůze je mocná forma rozptýlení,“ tvrdí profesorka Jane Ogdenová z University of Surrey.
Lékařka Václava Kunová naopak některým svým klientům v poradně, kteří si stěžují, že se ráno nestihnou nasnídat a první jídlo si vezmou až za tři až čtyři hodiny po probuzení, jídlo za chůze doporučuje. „Než se dlouhým hladověním dostat do hypoglykemické nerovnováhy, která nás dožene k tomu, že sníme na co přijdeme, je lepší si cestou plánovaně dát svačinu, třeba jogurtové mléko nebo müsli tyčinku,“ vysvětluje dietoložka.
Jíte za chůze?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 23. srpna 2015. Anketa je uzavřena.
