Ona

Jícen v jednom ohni

- Objevení bakterie Helicobacter pylori, která se významně podílí na vzniku žaludečních vředů, způsobilo, že této chorobě zvoní hrana. Lidé se však trávicích potíží ještě dlouho nezbaví. Nemocí 21. století, pokud jde o zažívací ústrojí, bude podle lékařů refluxní choroba jícnu, tedy poškození jeho sliznice navracejícím se obsahem žaludku.

Putování žaludečního obsahu v protisměru umožňuje oslabený dolní jícnový svěrač. Jestliže dobře nedomyká, pak se kyselina ze žaludku, jehož sliznice je proti ní odolná, dostává na méně odolnou sliznici jícnu a poškozuje ji.
"Nejčastějším příznakem refluxní choroby je pálení žáhy neboli pyróza. Lidé si stěžují na palčivou bolest za hrudní kostí nebo až v krku," vysvětluje primář Karel Lukáš z II. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Dalšími příznaky jsou například regurgitace čili snadné vtékání žaludečního obsahu do jícnu a úst, obtížné polykání, pocit cizího tělesa v krku či říhání.
To, že člověka jednou za dlouhou dobu pálí žáha, ještě nemusí znamenat, že má uvolněný jícnový svěrač. A naopak, i bez příznaků pyrózy mohou lidé trpět refluxní chorobou. "Stává se to hlavně starším pacientům, kteří už jsou méně citliví na bolest a pálení si nevšimnou. K lékaři pak přicházejí obvykle s hodně poškozeným jícnem," říká Karel Lukáš.
Příčiny ochabnutí jícnového svěrače nejsou přesně známy. Jednou z nich může být i brániční kýla, při níž se část žaludku dostane nad bránici. Tím se změní anatomické poměry v těle a svěrač se uvolní. Jeho ochabnutí může způsobit i užívání některých léků.
Změny na sliznici jícnu se projeví nejprve rudými ploškami, dále vznikají vředy a následné jizvy, jež jícen zužují. Ve výjimečných případech žaludeční kyselina změní jícnový epitel natolik, že může vzniknout nádorové bujení. U více než 60 procent případů při endoskopickém vyšetření lékaři změny sliznice neobjeví, přestože si pacient stěžuje na typické příznaky refluxu. Teprve mikroskopické vyšetření odebraného vzorku sliznice prokáže chorobu.
"Tato nemoc je chronická. Některým pacientům postačuje podávání léků po dobu osmi týdnů, většinou se jim ale potíže vracejí a musí se léčit dlouhodobě nebo i doživotně," říká primář Lukáš. Součástí léčby je úprava stravovacích návyků a celková změna životního stylu. Lékaři doporučují ubrat na váze, vyhýbat se kouření, jež snižuje napětí dolního jícnového svěrače, vyvarovat se zvyšování tlaku v břiše například těsným oblečením, opakovaným ohýbáním či zvedáním těžkých břemen. Dobré je vzít si na spaní o polštář navíc.
Když konzervativní léčba, která bývá dost účinná, přece jen selže, může být pacient operován. Zpevnění dolní části jícnu dnes lékaři obvykle provádějí laparoskopicky.


Aby žáha nepálila
- snažte se nejíst příliš velké porce jídla
- po jídle si nikdy nelehejte
- přestaňte v noci vyjídat ledničku
- vyhýbejte se potravinám, o nichž víte, že vám nedělají dobře. K problematickým patří cibule, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, tuky, peprmint a spearmint, citrony, rajská jablka.
- opatrně s pitím alkoholu, koly, kávy (i bez kofeinu), čaje a džusů, především z citrusů a rajčat