Vědci jsou stále rozpolceni. To potvrzuje i profesorka Jana Dostálová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT.
Čtěte v magazínu Rodina DNES Velké srovnání, zda je pro lidský organismus prospěšnější dovážená zelenina ze španělských skleníků, či ta z biozahrádky a také rozhovor s rockerem a úspěšným otcem Michalem Malátným najdete v pátečním magazínu MF DNES Rodina DNES.  |
„Existuje spousta studií, ovšem jejich výsledky se různí. Některé zjistily optimálnější složení u plodin vypěstovaných v ekologickém zemědělství, jiné to zase popírají. Osobně se domnívám, že složení hodně závisí na odrůdě, klimatických a světelných podmínkách a místě pěstování. Statisticky nikdy nebylo dokázáno, že by biopotraviny měly vyšší výživovou hodnotu než potraviny z konvenčního zemědělství,“ říká profesorka Dostálová.
Většina odborníků se navíc shoduje v tom, že rozdíly ve složení jsou v mezích biologické variability. Jinými slovy – rajče jako rajče.
Radka Pokorná ze sdružení Kokoza, které propaguje kompostování a pěstování ve městě, sice potvrdila slova profesorky Dostálové o stovkách studií s různými výsledky, ale bio zeleninu by do koše určitě neházela: „Je v ní například o 5 až 90 % vyšší obsah vitaminu C a i sekundární metabolity (např. flavonoidy, polyfenoly) se vyskytují v biopotravinách více, průměrně o 10 až 50 %. Naopak obsahuje méně dusičnanů.“
Vyplatí se tedy vůbec lopotit se každé jaro se sázením rajčatových a paprikových semínek, jejich přesazováním, opečováváním a zaléváním na balkonech a zahrádkách, když je v supermarketech veškerá zelenina k dostání celý rok? Odpověď zní: Jednoznačně ano. Proč tomu tak je, se dočtete v pátečním magazínu MF DNES Rodina.
Kupujete zeleninu a ovoce z dovozu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 17. března 2016. Anketa je uzavřena.
