Proč jsou stále ještě svobodní?

Proč jsou stále ještě svobodní? - Zleva: Richard Beneš (39 let, novinář), Milan Richter (32 let, politik), Igor Chaun (44 let, režisér), Jaroslav Kyncl (36 let, manažer) | foto: David PortMF DNES

Je jim přes třicet a jsou stále svobodní. Proč?

  • 948
Je jim přes třicet. Vypadají dobře, působí seriózně. V práci jsou úspěšní. Přesto jsou pořád svobodní. Nebo právě proto? Proč muži po třicítce stále častěji zůstávají svobodní a rodinu odkládají až na později?

Pátek večer. David leží v kožené sedačce, nohy na stolku, sleduje zprávy na obří plazmové obrazovce. Nedávno za ni dal padesát tisíc. Nedělalo mu to problém. Kdyby před patnácti lety nenechal školy a neodjel do Ameriky, asi by na ni neměl. Nejspíš by žil v paneláku s Naďou, měl dvě děti a učil by na základní škole.

Bere do ruky mobil. Mužská jména automaticky ignoruje. S chlapem večer strávit nechce. Na pivu byl včera po squashi. Dnes chce dámskou společnost. MŮŽU ZAVOLAT? Posílá zprávu na číslo Martiny. Má dítě, je vdaná. Nebude se ptát, jestli si ji vezme, ani nebude chtít vědět, co spolu budou zítra dělat. Zítra bude nejspíš sám. MŮŽEŠ PŘIJET:) Blikne mu mobil. David ví, co bude následovat. Martiny manžel je pryč, syn u babičky. Pomilují se, otevřou lahev vína a nejspíš budou mluvit o práci. Oba dělají v reklamní agentuře. Sice každý v jiné, ale tahle práce je stejně všude stejná. Pro někoho nuda, ale pětatřicetiletý David už nechce chodit na celonoční flámy, z nichž se vzpamatovává celý víkend. Už jich bylo dost.

Svoboda= svůj, vlastní
Jungmannův slovník (1830) slovo vysvětluje jako nevázaný slibem manželství. Stále více se používá slovo singl (sám) převzaté z angličtiny. Ženatý muž se opatří ženou, vdaná žena se vydá muži.

Svoboda osvobozuje

Že vám to někoho připomíná? Vašeho syna, bratra, kamaráda, kolegu z práce nebo milence? Určitě takového muže ve svém okolí máte. Svobodných mužů je v Česku celá třetina. Ano, statistiky do kolonky svobodný zahrnují i muže, kteří žijí normální manželský život, mají partnerku a děti, jen nešli na radnici, ale jsou tam i takoví jako David. Muži prostě přišli svobodě na chuť. A jak se zdá, zatím na tom nehodlají vůbec nic měnit.

Mluvila jsem s několika svobodnými od třicítky výše. Čtyři z nich se nechali přesvědčit, že promluví na své jméno, nechali se i vyfotit. Jak vidíte, jsou to sympaťáci. Mají dobrou práci, jsou inteligentní, zábavní, vydělávají dost peněz na to, aby mohli mít rodinu. Sami zvládají většinu domácích prací. Občas si některý z nich nechá vyprat a vyžehlit prádlo u maminky, která mu i uvaří. Ale to prý jen proto, aby měla pocit, že pro něj něco dělá. Klidně by vše zvládli sami.

Tak proč jsou tedy pořád svobodní?! Jestli jste žena a chcete znát odpověď, na chvíli vypněte ženskou logiku ve svém mozku. (Mužům to asi nemusíme vysvětlovat. Nejspíš jim rozumí.) Nesmíte se ptát, PROČ jsou svobodní? Odpověď je totiž PROTO. Oni prostě zatím neměli důvod se oženit.

PROČ JSEM STÁLE SVOBODNÝ?

Igor Chaun (44): Dlouho jsem chtěl být programově svobodný. Choval jsem se jako frajer a požitkář. Zakládal jsem si na tom, že jsem nikdy nedal žádné ženě klíče od svého bytu. I dívka, kterou jsem měl velmi rád, na mě musela čekat na ulici. Stal jsem se autorem citátu – Žena muži více času zabere, než kolik mu ho ušetří. Myslel jsem si, že dobré ženy rostou na stromě a kdykoliv budu chtít, vztáhnu ruku a utrhnu si. Nevážil jsem si jich. Stačila maličkost, a už jsem se rozcházel. Neuměl jsem hledat kompromisy a ani jsem je nechtěl hledat. Kolem čtyřicítky se to zlomilo a já zjistil, že jsem možná nejlepší ženy svého života od sebe asi navždy odehnal. Říká se, že ženám tikají biologické hodiny. U mě začaly bušit. Cítil jsem potřebu založit rodinu, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Patřím k těm, kteří zažili poměrně drsné soužití rodičů. Pořád ve mně je, že manželství rovná se problémy a tragédie. Dnes už připouštím, že život svobodného muže nemá jen výhody. Teď jsem ve fázi, kdy už v mém životě snad konečně svítá. 

Zájem číslo 1 – práce

Dvaatřicetiletý pražský radní a vlivný politik Milan Richter chodí do práce v bezvadně padnoucích oblecích. Dokonale upravený, v perfektních botech. Je vidět, že na svoji vizáž hodně dbá. Není divu. K módě má blízko. Jeho rodina v Praze vlastní tři módní salony. Finančně je zajištěný, má vlastní byt. Oženit se a mít rodinu pro něj zatím není priorita. Na prvním místě je práce. "Mám ambice. Chci dělat politickou kariéru a postupovat ještě výše," netají se Milan Richter.

Kariéra však stojí čas. Schůzky má od rána do večera. Na rodinu zatím není v jeho životě místo. "Vlastně jsem pořád mimo domov. Ne každá žena tohle toleruje," říká Milan Richter. Jeho dosud nejdelší vztah trval tři roky. Ztroskotal hlavně na nedostatku času. "Přítelkyni vadilo, že jsem byl věčně v práci," přiznává. Teď už půl roku žije s Miss World 2006 Taťánou Kuchařovou. "Není to tak, že bych rodinu nechtěl. Časem se určitě ožením a budu mít děti. Ale je to velká zodpovědnost a ještě se na ni necítím," vysvětluje.

Trend svobodných lidí, který na konci sedmdesátých let odstartoval na Západě, se zpožděním dorazil i k nám. Naplno se rozjel po roce 1989. Muži začali cestovat, studovat a dělají kariéru. Vydělávají peníze, věnují se koníčkům. Chtějí se bavit. Na rodinu jim nezbývá čas ani chuť. Odkládají ji na později.

Nutno říct, že svoboda nezachutnala jen jim. Líbí se i ženám. Není to tak dávno, kdy dvacetiletou neprovdanou a bezdětnou dívku okolí považovalo za divnou. Dnes se největší část žen vdá před třicítkou. I tak se mezi 30 a 34 lety jako slečna představuje více než pětina žen. Svobodní muži v tomto věku pořád mají téměř dvojnásobnou přesilu.

RIZIKA SVOBODY

(aneb Na co se žena musí u muže připravit)

* jen těžko si zvyká na to, když do jeho života vtrhne někdo další
* nechápe, že nejí jen v restauraci v restauraci, ale i doma
* nechápe, že oblečení patří do šatny a neuklízí se tak, že se hodí na zem nebo přes židli
* nechápe, že nemáte pochopení pro to, že je pořád v práci nebo někde s kamarády
* nechápe, proč vám vadí, že jeho maminka je u něj na prvním místě a vy až na druhém
* nechápe, proč mu vyčítáte, že moc pije a kouří

Zájem číslo 2 – koníčky

Takže zpátky k nim. Do ženění se jim ani po třicítce moc nechce. To však neznamená, že by se vůbec nechtěli oženit nebo mít partnerku. Když se agentura STEM zeptala třicetiletých právě na tohle téma, odpovědi byly jednoznačné. "Celoživotně v zásadě nikdo nechce zůstat sám. Ženy ani muži," říká Věra Haberlová ze společnosti STEM.

Ideální život si většina z nás představuje ve dvou. Rozdíl je jen v tom, že ženy chtějí partnera a rodinu dříve. Logicky. Těžko mohou první dítě odkládat až ke čtyřicítce. Pravděpodobnost, že v tomto věku budou mít potíže s otěhotněním, je veliká. A ženy si to uvědomují. Muže biologické hodiny moc nezajímají. "Strach, že nebudou mít děti a zůstanou sami, je u nich mnohem slabší než u žen. Pro rodinný život obecně dospívají déle než ženy," říká psycholog Jeroným Klimeš.

Rodina opravdu pro třicetileté muže není na prvním místě. Tak trochu se jí i bojí. "Třicetiletí muži, byť rodinu neodmítají, ji chápou jako větší zátěž. Kladou větší důraz na to, mít zajímavou a dobře placenou práci, mít čas na zájmy a koníčky. Je to pro ně podstatně důležitější než pro třicetileté svobodné ženy," říká Věra Haberlová.

Šestatřicetiletý svobodný Jaroslav Kyncl její slova potvrzuje. Práce a koníčky pro něj zatím byly na prvním místě. Jako IT manažer společnosti DHL má pod sebou v pražské pobočce pětatřicet podřízených. Rok žil v Americe. Pracovně i soukromě procestoval téměř celý svět. V práci tráví i deset hodin denně.

Ale nestěžuje si. Díky ní má dost peněz. "Můžu si dovolit cestování, které mám rád," říká. Ani jemu zatím na rodinu nezbýval čas. A ani chuť. Svoboda má totiž spoustu výhod. "Nemusím se nikomu zpovídat, kde a s kým jsem byl, žiju, jak potřebuju. Když chci, sbalím se a jedu," pochvaluje si.

Za vším hledej ženu

Svoboda rovná se volnost. Nemusíte se ohlížet, kolik času strávíte v práci, kolik na golfu, ani s kým budete večer a v noci. Ke svobodě patří i to, že bez velkých obav můžete mít najednou více žen. Povídat si s "našimi" muži o jejich bývalých a současných partnerkách byl trochu problém. Mluvili o nich obecně. Nutno říct, že "tajnosti" dělali s ohledem na ně, aby jim neublížili. Samozřejmě že ženy měli a mají. S některými i žili. Vždy se však rozešli. Nechme promluvit čtyřiačtyřicetiletého svobodného režiséra a scenáristu Igora Chauna. Vyjádřil se velmi diplomaticky. "Dlouho mě bavilo pít z mnoha kalichů ženské krásy, a nikoliv být odkázán pouze na jeden," uvedl.

"Do určité doby jsem se neženil i kvůli tomu, že jsem se nechtěl vázat jen na jednu ženu. Chtěl jsem flámovat, užívat si," přiznává i devětatřicetiletý novinář Richard Beneš.

Právě ženy paradoxně podle některých odborníků způsobily to, že se mužům dnes do ženění příliš nechce. "Hnutím za osvobození ženy se podařilo osvobodit muže. Tak dlouho feministky vtlačovaly do obecného povědomí, že když jsou dva lidi spolu, tak nemusí chodit na úřad, a že nebrat se je výrazem liberálního ducha, až se jim to podařilo. Muži, kteří vždycky měli tendenci vyhýbat se závaznosti, si jen zamnuli rukama a zůstávají liberálně neprovdaní," říká sociolog Ivo Možný z Fakulty sociálních studií brněnské univerzity. Říká se tomu nezamýšlené důsledky. "Člověk je schopný dosáhnout pozoruhodných výsledků tím, že se zaměří na nějakou cílevědomou akci. Dokáže neuvěřitelné, ale nedokáže, aby tato jeho záměrná akce neměla také nezáměrné důsledky," říká sociolog.

Možná jste si všimli, že až na toho nejmladšího z "našich" mužů všichni o výhodách svobody mluví v minulém čase. Není to chyba. Kolem pětatřicítky totiž u nich nastal zlom. Začali cítit, že jim "něco" chybí. Jistě, svoboda má spoustu výhod. Žijete si v bytě, od kterého máte klíče jen vy sám. Ale má také nevýhody. Zrovna když si chcete se ženou jen tak lehnout a přitulit se k ní, tak u vás žádná není. Svoboda totiž znamená, že si musíte zvyknout i na samotu.

"V pětatřiceti mi začalo něco chybět. Uvědomil jsem si, že více než svobodu bych chtěl mít partnerku. Žít s ní, mít děti. Věřím, že po zkušenostech, které mám, nebudu mít pocit, že mi rodina něco bere, ale právě naopak. Svobodu už jsem si užil," říká Jaroslav Kyncl.

"Každý si myslí, že svobodný chlap jen někde paří a střídá ženy. To bylo tak ve dvaceti třiceti letech. Pak to omrzí. I já už chci mít rodinu. Ideální večer si nepředstavuju někde v baru, ale doma, kde spí děti, se ženou si otevřeme lahev a koukáme na televizi," vypráví Beneš.

Najdou vůbec tihle muži ještě partnerky, pokud je teď právě nemají? Vžyť ty, které by byly zhruba v jejich věku, jsou už nejspíš vdané anebo už zase svobodné, ale rozvedené a s dětmi. "Naši" muži mají v tomhle jasno. Nemají přehnané nároky. "Je mi jasné, že budu mít buď mladší partnerku, aby mohla a chtěla mít dítě, nebo rozvedenou, která si do vztahu vezme své dítě. Nebude mi to vadit," uvažuje Jaroslav Kyncl. "Nechci pečovatelku, která se o mě bude starat. Chci partnerku, se kterou si budu mít co říct," má jasno také Richard Beneš.

Jestli jste právě vy přítelkyně nebo maminka muže po třicítce a trápíte se, proč zrovna ten váš stále nechce nic slyšet o rodině ani dětech, možná jsme vás přesvědčili, že i na něj nejspíš jednou tahle touha přijde. Potvrzují to i odborníci. "Ono to vypadá, že svobodní jsou nezodpovědní chlápci, kteří se nechtějí ženit, ale je to spíše naopak. Čím větší smysl pro zodpovědnost chlap má, tím více se toho bojí. Když už se tihle muži stanou otcem, tak jsou docela zodpovědní," říká psycholog Jeroným Klimeš.

A jestli vám nestačí ani to, tak snad vás uklidní slova sociologa Iva Možného. "Mít děti není žádná legrace, ale mít vnoučata je báječná věc. Bohužel, když muži nemají děti, nemohou mít vnoučata. A to těm chlapům také jednou dojde," říká Ivo Možný. Dáte tedy tomu vašemu ještě nějaký čas?


Jednou možná budou dobrými manžely

TOLERANTNÍ TYP
IGOR CHAUN:
Už jsem se přenesl přes spoustu věcí, které mě dříve dokázaly vytočit. S postupujícím věkem jsem na jednu stranu větším svérázem, na druhou stranu jsem smířlivější. Mínění o sobě samém klesá. Paradoxně si myslím, že ze mě bude jednou velmi dobrý manžel.

RODINNÝ TYP
JAROSLAV KYNCL:
Z manželství i partnerství se vytrácí úcta k druhému. Vidím to u kamarádů, kteří se oženili dříve než já. Díky svobodě jsem si leccos užil i odžil. Doufám, že se zkušenostmi, které mám, se mi něco takového nestane.

ROVNOPRÁVNÝ TYP
RICHARD BENEŠ:
Nechápu ženu, která řekne, že domácí práce by muž neměl dělat. Nevadí mi, když se starám o domácnost. Zvládnu všechno, mám jen problémy se žehlením. O to lépe umím prádlo věšet na sušák.

TRADIČNÍ TYP
MILAN RICHTER:

Uznávám tradiční model rodiny. Vyrůstal jsem v něm a převzal ho. Podle mě je nezastupitelná role matky při výchově dítěte. Samozřejmě, že se musí žena realizovat ve své práci, ale nelíbí se mi, když se o děti starají jen chůvy.