Během posledních desetiletí prošel svět módy velkými změnami, vysvětluje Jana Máchalová, historička umění a autorka knihy Budiž móda. Týkaly se i toho, jak lidé vnímají pojem dress code. "V Česku se ale ten magicky užívaný a zneužívaný termín proměňoval jen stěží," dodává odbornice, která tuzemský přístup k módě vidí spíše kriticky.
Může se hoditKde sehnat pánský oblek? Na Modissimo.cz najdete velký výběr kvalitních obleků za příznivé ceny. |
"Naše země bohužel řeč módy z větší části dosud nepochopila," myslí si. Rady na téma dress code, se kterými se dnes a denně setkáváme, se podle ní jako edukativní spíš tváří: "Přitom jen opakují dávno napsané knihy, jejichž informace mohly pomoci generacím našich dědečků. Svět se ale mění – například textilní materiály, které se dříve doporučovaly, v současné nabídce ani nenajdete."
Burani v hledišti
Možná častěji než s poněkud teatrálním lpěním na tradici se u nás setkáme s přístupem zcela opačným – v podstatě bojkotem. Do divadla nosíme tenisky, na ples tílko a minisukni, tleskáme celebritám, které na červený koberec vyrazí v denimu. A libujeme si, jak jsme na ta zkostnatělá pravidla vyzráli. Dress code je stejně přežitek, hájíme se.
Právě tenhle postoj pije krev módnímu blogerovi Vítězslavu Ivičičovi. "Je třeba se zamyslet nad tím, co vlastně dress code je. Na koncert se oblečeme jinak než do posilovny, na ples jinak než na koupaliště," podotýká. V situacích, kde ona zmíněná nepsaná pravidla platí, se podle něj nacházíme v podstatě neustále.
"Je to vzor oblečení, který bychom měli dodržet už proto, abychom si v dané společnosti nepřipadali trapně a nepatřičně," míní bloger. "Kdybychom vlezli v obleku do bazénu nebo byli oblečení na nudistické pláži, vyhodili by nás. Zato trekové oblečení v divadle vadí málokomu. Myslím, že to o něčem vypovídá," shrnuje a netají se tím, že podle něj jde o známku buranství.
Džíny nám neberte
Ne všichni muži se s podobným názorem ztotožňují. "V pohorkách a šusťákové bundě bych do Národního opravdu nešel," směje se třicetiletý grafik Martin, "ale nevidím důvod, proč se celý večer potit v obleku a škrtit v kravatě. Lehký svetr, košile a tmavé džíny jsou podle mě úplně dostačující."
V čem vyrazit?Dostali jste pozvánku na společenskou událost, ale marně přemýšlíte, co na sebe? Pořídili jste si nový kousek a nevíte, s čím ho kombinovat? Zeptejte se naší módní poradkyně Sandry Kisič. |
Věc názoru? Naše čtenářka Lucie, která se živí jako hlasová trenérka a lektorka komunikace, to vidí trochu jinak. Dress code vítá jako zásadní informací, která nám napoví, jak se pro danou příležitost sluší obléci. "Je to součást etikety, kterou by měl ovládat společensky aktivní člověk," myslí si.
Zdvořilost, nebo tvořivost?
Ženy mají obecně k oblékání do společnosti vřelejší vztah. Není divu, i ten nejpřísnější dress code nebo nejkonzervativnější příručka o etiketě nám dávají pořád větší prostor než našim protějškům. Když je například na pozvánce napsáno black tie, našemu partnerovi nezbude než vyrazit ve smokingu s černým motýlkem, my ale máme možnost se "vyřádit" co se týče doplňků, make-upu, dokonce i samotných šatů.
Právě kreativitě v oblékání se rozhodně bránit nemusíme. Dress code je dobré vnímat jako vodítko, ne jako diktát, naznačuje Jana Máchalová. Jako příklad uvádí národy s dlouhou módní tradicí, Itálii a Anglii: "Pochopili, že žádné škatulky už neplatí. Hlavní je mít individuální soudnost a cit pro situaci. V postmoderním světě se prosazuje osobní výběr a schopnost šaty nosit." Jak to skloubíme se společenskými požadavky, je pak na každém z nás. Ostatně trénink dělá mistry.
Připraveno ve spolupráci se seriálem Fashion Days Fashion Academy, který připravuje server Fashion Days.