Za posledních osmdesát let se délka života v Japonsku téměř zdvojnásobila. Průměrná japonská žena žije o pět let déle než Američanka. Světová zdravotnická organizace dokládá, že průměrný věk v Japonsku je osmdesát tři let. V ČR se doba dožití u mužů pohybuje kolem sedmdesáti tří a u žen kolem osmdesáti let.
Vědci v posledních letech nevyzdvihují na japonské dlouhověkosti jen podíl zdravé stravy: ta je podle všeho jen jedním z faktorů, které se podílí na dlouhém životě. Často se také hovoří o systému národního pojištění, který zahrnuje celou populaci a poskytuje moderní zdravotní služby, ať už soukromé, nebo veřejné. Systém byl zaveden už v šedesátých letech.
Vliv vzdělání
Velký vliv má samozřejmě i tradiční japonská strava. Před druhou světovou válkou byl průměrný příjem zvířecích proteinů méně než sedm gramů za den. Zvířecí proteiny jsou obsaženy v rybách, drůbeži, červeném mase, vejcích a mléčných výrobcích. Od té doby se ale číslo zvedlo na téměř ideálních čtyřicet gramů spolu s podobným číslem rostlinných proteinů. Je pravda, že se zároveň lehce zvýšila hodnota naměřeného cholesterolu, ale čísla zdaleka nevypadají stejně jako v západních zemích, v Evropě nebo Spojených státech, kde je mnoho obézních lidí. Japonci se snaží také působit na mladé lidi, kteří podléhají trendům fast foodů.
Při péči o zdraví se nezapomíná ani na seniory. Ti jsou například důležitou součástí programu "Zdravé Japonsko 21", což je sbírka veřejných zdravotních cílů ministerstva zdravotnictví, kterých má být dosaženo do roku 2010. Zahrnuje takové praktické cíle jako redukci příjmu soli ze současných třinácti gramů na deset gramů na den. "Připravujeme osvětové programy, abychom seniory přesvědčili, že je dobré omezit slané pokrmy jako miso polévku nebo nakládanou zeleninu," vysvětluje Teiji Takei, jehož oddělení má na ministerstvu program na starosti
Jiný zajímavý faktor, který má podle vědců na dlouhém životě podíl, je vzdělání. "V Japonsku neexistuje negramotnost dokonce ani mezi lidmi nad sedmdesát let. Staří Japonci se velmi podrobně zajímají o své zdraví. Nenechávají nic náhodě a požadují informace," sděluje svůj názor Takao Suzuki z Metropolitního institutu gerontologie v Tokiu.
Inspirujte se:- Více choďte a méně jezděte v autě. Zlepšíte tím svůj krevní tlak a snížíte riziko srdečních onemocnění. |
Smysl života
Další bod, o který se vláda snaží, je povzbudit seniory, aby pravidelně cvičili. Ministerstvo také podporuje turistické aktivity pro jednotlivé věkové skupiny. Místní samospráva také vyzývá lidi, aby pravidelně chodili k lékaři na prohlídky. Například Nagano se může chlubit moderní sítí zdravotníků a dobrovolníků, kteří pravidelně volají seniorům domů a vyzývají je k prohlídkám nebo se je ptají, zda nemají nějaké konkrétní obtíže. "Víme, že dobrá sociální síť, tedy starost o člověka, činí lidi spokojenějšími, šťastnějšími, a tudíž i zdravějšími," osvětluje pro Čechy neznámý postup Kevin Kinsella, asistent z amerického Centra pro statistický výzkum.
Japonsko navíc vyznává kulturu, která podporuje a ctí stáří. Tradiční japonská úcta ke stáří se také projevuje v častém soužití více generací pohromadě, což má na jejich psychiku a zdraví nemalý vliv. Starší Japonci také nejsou ve srovnání s českými důchodci tak osamělí. Téměř třetina lidí nad šedesát pět let se pravidelně schází se svými sousedy. Dan Buettner, který zkoumal, proč je v Okinawě velký počet stoletých lidí, říká: "Lidé, kteří tu žijí, vyznávají ikigai, čili každý den si uvědomují smysl života, mají důvod, proč každé ráno vstávat." Dodává ještě, že lidé, kteří nevědí pro co žít, žijí o sedm nebo osm let kratší dobu než ti, kdo důvod mají.
Ne všechno je ale v Japonsku idylické. Velký problém, se kterým se Japonci v současné době vypořádávají, se jmenuje tabák. Od konce druhé světové války totiž dramaticky narostl počet kouřících mužů. Následkem nadměrného užívání tabáku jsou první tři příčiny úmrtí - rakovina, mozková mrtvice a srdeční zástava. Naopak míra pití tvrdého alkoholu je v Japonsku relativně nízká.
