Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jan Burian: Islandská sága na pokračování

aktualizováno 
"Dokázala mi namíchat koktejl sebevědomí a vnitřní pokory v docela snesitelném poměru," říká o své matce Zuzaně Kočové písničkář Jan Burian.

Jan Burian - Zatím posledním hudebním počinem Jana Buriana je CD Dívčí válka. | foto: Archiv Jana BurianaMF DNES

ZUZANA A JEJÍ MARINGOTKA

Když mám vyjádřit něco ze svého obdivu k ženám, musím začít u té, se kterou jsem přišel do styku nejdřív - u matky.

Jmenovala se Zuzana Kočová a na rozdíl od většiny žen si za svůj život nezměnila příjmení, ale křestní jméno. Původně se jmenovala Liběna, Zuzana se jí zdálo přiléhavější, dryáčničtější a svobodnější.

Začínala jako herečka. Naučila se to řemeslo krátce před válkou v divadle u mého otce a po válce si svého učitele vzala. Zemřel, když mi bylo sedm let, a od té doby mne vychovávala sama. Z divadla ji vyhodili, ale ona si založila nové, malé zájezdové divadélko Maringotka, kde se snažila rozvíjet to, co ji otec naučil, a moc času na mou výchovu jí tudíž nezbývalo.

Nikdy jsem však neměl pocit, že bych nějak citově strádal - vynahrazovala mi to o víkendech, kdy jsme vysedávali v její pracovně a povídali si tak dlouho, až jsme spálili oběd, protože jsme ho zapomněli v troubě. Nikdy přede mnou neskrývala svoje pracovní, ale ani osobní problémy, líčila mi, co píše, jak ji otravují úředníci, jak ji deptají spolupracovníci či muži všeho druhu, probírali jsme, co považujeme v životě za správné a co naopak. Byla to taková umělecká nedělní škola pro „nahořklé individualistické optimisty“, jak ji kdosi z kulturních byrokratů v nějaké diskusi označil. Ta charakteristika se jí líbila...

Z HEREČKY SPISOVATELKA

Počátkem 70. let její divadlo zrušili, což nesla těžce. Nakonec to ale zvládla - rozhodla se, že začne psát knihy. Kdo ví, co obnáší spisovatelské řemeslo, tuší, jak je takové rozhodnutí ošidné, ale ona to dokázala. To, že se jí to podařilo, považuji za její velké vítězství nad osudem. Napsala několik zajímavých knížek, mezi kterými dominuje zvláštní lyrický cestopis o cestě na Island nazvaný Chvála putování. Vznikl v truchlivé době - na počátku 80. let - značně absurdním způsobem: kdosi z přátel se jí na Silvestra zeptal: „Co budete dělat, paní Zuzano, příští rok?“ Chtěla prý odpovědět: „No, nejspíš půjdu do háje“, ale místo toho zažertovala: „Pojedu na Island!“

Pak se jí přátelé začali občas ptát, jak to vypadá s cestou na Island, až se mi svěřila s tím, že tam snad bude muset opravdu jet. Nakonec se tam opravdu vydala, s ruskou mapou (jiné nebyly) a dvacetikilovým báglem na zádech. Bylo jí skoro šedesát, jezdila tam stopem, spadla do moře, sešla se s islandskou prezidentkou, spala dokonce jednou pod širákem a dodnes si její přátelé na Islandu, které jsem měl možnost později poznat, o její cestě vyprávějí.

Zuzana pro mě byla příkladem člověka, který je celý život zvědavý, vzdělává se, vrhá se do všech možných duchovních dobrodružství a nenudí se. Kromě toho ještě dokázala pečovat o fantazii vnoučat, vymýšlet si příběhy a pohádky, mít kolem sebe spoustu lidí a v hlavě pořád spoustu plánů...

Vychovávat člověka jako já, který mohl snadno skončit jako rozmazlený či zamindrákovaný synek slavného tatíka, určitě nebylo nic lehkého. Neodpustila by mi, kdybych tu neprohlásil, že jsem po ní zdědil také špatné vlastnosti. Určitě. Ale v zásadě mě naučila, že existují v životě podstatnější věci než světská sláva, peníze nebo i umělecká tvorba. Dokázala mi namíchat ten koktejl sebevědomí a vnitřní pokory v docela snesitelném poměru. Díky ní jsem se také já stal tím „nahořklým individualistickým optimistou“, a to je slušné dědictví, o které stojí za to pečovat.

JAN BURIAN
Písničkář, hudební skladatel, spisovatel a cestovatel se narodil 26.3.1952 v Praze. Jeho matkou byla herečka a divadelnice Zuzana Kočová, otcem hudebník, dramatik a režisér E. F. Burian. Od roku 1970 se věnuje písňové tvorbě. Vydal více než 10 knih, např. cestopis Sága o cestě na Island. Je protagonistou televizního pořadu Posezení s Janem Burianem, zakladatelem Klubu islandských fanatiků a průvodcem po Islandu.

Autor:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách: hlasujte pro vítěze druhého kola!

Léto v plavkách - Kos

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Potraviny, které byste rozhodně neměli omývat před vařením

Ilustrační snímek

Takřka každý ví, že si má před jídlem umýt ovoce či zeleninu. Možná vás však překvapí, že jsou potraviny, které byste...



Dress code nemusí být v létě peklo. Pět tipů, jak na něj vyzrát

Výrazné kousky a doplňky mají na pracovišti stopku. Zbytečně by odváděly...

Formální oblečení může být pro někoho v parném horku jako noční můra. Dlouhé rukávy a upnutá sukně můžou rapidně...

K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Kamila Boudová, módní designérka

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak působila v zahraničních firmách, pro které šili...

KVÍZ: Co víte o ženském orgasmu?

Cesta za orgasmem může být i velmi nebezpečná.

K Mezinárodnímu dni ženského orgasmu, který připadá na středu 8. srpna, jsme pro vás společně se sexkoučkou Julií Gaiou...

Další z rubriky

Příběh Petry: Zlatokopka má spadeno na mého bratra

Ilustrační snímek

Můj bratr je dobrák od kosti, a i ve svých pětačtyřiceti letech stále naivní a důvěřivý. Jsem o pár let starší a od...

Příběh Luboše: Přítelkyně mě sprostě využila

Ilustrační snímek

Před pár lety jsem se zamiloval. Byla krásná, milá a měla dítě. Brzy se z nás stala rodina. Já vydělával peníze,...

Příběh Věry: Nedokážu se vyrovnat s rozvodem

Ilustrační snímek

Rozvedla jsem se po desetiletém naprosto nefunkčním vztahu. Mám teď skvělého přítele, ale na svého exmanžela nemůžu...



Najdete na iDNES.cz