Třetina žen trpí těhotenskými nevolnostmi.

Třetina žen trpí těhotenskými nevolnostmi. | foto: Profimedia.cz

Jaký smysl má těhotenská nevolnost?

  • 28
Ranní nevolnost, zvracení, mdloby, nechutenství a jiné nepříjemné příznaky se pojí s příchodem nového člena do rodiny. Jsou tyto jevy jen normální reakcí organismu na nečekanou změnu, nebo mají i nějaký jiný význam? Na to se vědci snaží přijít už delší dobu a nejnovější výzkumy ukazují, že nepříjemné těhotenské obtíže mají svůj smysl.

Nedávný lékařský výzkum si dal za úkol zjistit pravý důvod těhotenských nevolností. Vědci Samuel Flaxman, vývojový biolog z univerzity v Boulderu, a Paul Sherman z Cornellské univerzity pak svá zjištění zveřejnili v červencovém vydání časopisu American Naturalist.
 
"Pokud by ranní nevolnosti byly jen vedlejším příznakem zdravého těhotenství, potom by měly provázet všechna dobře probíhající těhotenství. To se ale neděje."

Pouhé dvě třetiny gravidních žen prožívají podobné obtíže, zbytek projde těhotenstvím bez problémů. Nevolnosti se obvykle vyskytují v prvních třech měsících těhotenství, kdy je zárodek nejvíce zranitelný. Pouze u dvaceti procent žen se obtíže projevují i po třetím měsíci. Je také prokázáno, že ženy trpící těmito příznaky mají menší riziko potratů než ženy bez obtíží. To by tedy mohlo ukazovat na pozitivní účinky nevolností spojené s ochranou embrya.

Hlavní příčiny nevolností
Zajímavým zjištěním zmíněného výzkumu také bylo, že ranní nevolnosti spojené s graviditou se vyskytují pouze u lidí, nikoli u ostatních savců. Dříve se předpokládalo, že by ranní obtíže mohly být zapříčiněny "bojem" mezi matkou a embryem o tělesné zdroje. Kdyby to však byla pravda, pravděpodobně by se tak dělo i u jiných savců.
 
Vědci tedy zkoumali, čím je nejčastěji spuštěna ranní nevolnost a mezi hlavní příčiny zařadili:
- pohled, zápach nebo chuť masa a zeleniny s výraznou chutí
- alkohol a cigaretový kouř

Tyto příčiny nahrávají domněnce, že ranní nevolnosti slouží jako ochrana matky a plodu před nebezpečím skrytým v potravě. Tomu odpovídá i fakt, že těhotenské příznaky dosáhnou svého vrcholu, když jsou zárodečné orgány nejvíce citlivé na chemické poruchy, tj. mezi šestým a osmnáctým týdnem těhotenství. To zároveň vysvětluje, proč jiní savci podobnými potížemi netrpí. Lidská strava je totiž v porovnání s ostatními savci mnohem rozmanitější.

Flaxman se domnívá, že si lidé takto vyvinuli způsob, jak se držet co nejdále od nebezpečných látek ohrožujících plod. Nenadálý odpor k některým pokrmům může chránit nejen zárodek, ale i matku, která má v tomto období potlačenou imunitu.

Smysl je stále nejasný
Lepší porozumění ranním nevolnostem by mohlo mít důležitý význam pro lékaře zabývající se těhotenstvím. "Tvrzení, že ranní nevolnosti jsou jen nepříjemné, je zlehčující, spousta žen totiž hledá způsob, jak se s těmito obtížemi vypořádat. Ale pokud jsou žaludeční potíže a zvracení opravdu nějak užitečné, měli bychom být opatrnější při léčení těchto příznaků," říká dále Flaxman.

I přes desítky let lékařských výzkumů a obecně vnímané přirozenosti tohoto jevu se o tomto problému ví stále velmi málo. Je to dáno také tím, že je velmi neetické dělat pokusy a výzkumy na těhotné ženě, ale zároveň nejsou známa žádná zvířata s podobnými zkušenostmi. Flaxman uzavírá, že je zapotřebí důkladnějšího výzkumu. Ten by měl především zjistit, zda se ranní nevolnosti vyskytují jen u lidí, anebo někde existují zvířata, která to zažívají také.