Třicetiletou Elišku trápily po narození prvního dítěte pocity viny, smutná nálada a nechuť dělat cokoli, co ji dříve bavilo.
Když postupně přestala jíst a komunikovat s okolím, konečně se odhodlala navštívit psychoterapeutické sanatorium.
"Mluvila jsem s psychiatrem a psychologem, dělali mi spoustu testů, při kterých mi diagnostikovali středně těžkou depresi. Nakonec jsem skončila ve skupině s pěti stejně starými lidmi. Ze začátku bylo zajímavé poslouchat jejich názory a starosti, ale po čase jsem zjistila, že mi skupinová terapie nic nepřináší, a sama jsem z ní vystoupila."
Deprese ustoupily, možná změnou prostředí, možná spontánně. Ale několik měsíců po narození druhého dítěte si Eliška všimla, že se jí opět prudce zhoršuje nálada, začala být dokonce hrubá na starší dítě i na manžela. To ji nakonec dovedlo znovu k psycholožce.
Mladá psycholožka po vyšetření Elišce doporučila individuální terapii, a tak se jejich každotýdenní setkávání stala na dva roky součástí Eliščina života. "Nemohu říci, že by se ze mě stal úplně jiný člověk. Jen jsem pochopila mnoho věcí o své původní i nové rodině," říká Eliška.
"A co bylo pro mě nejobtížnější, naučila jsem se vyjadřovat své pocity. Zní to možná banálně, ale u nás doma nebylo zvykem emoce a situace rozebírat a pojmenovat, měla jsem při terapii pocit, jako bych se učila chodit nebo psát."
Co vás čeká u psychologa
Když se řekne psychoterapie, řadě lidí se vybaví filmy a seriály, které na toto téma viděli, tedy třeba psychodrama v manželské poradně nebo neurotického režiséra ležícího na pohovce.
Nakonec, může to vypadat podobně jako ve zhlédnutém filmu, ale také úplně jinak: existuje totiž velké množství psychoterapeutických směrů, a tím i v úvahu připadajících druhů terapie. Je to velký posun od roku 1989, kdy byla nabídka zdejší psychoterapeutické péče jen velmi omezená.
Jak opravdu takové sezení vypadá, s čím může klient počítat? U většiny psychologů je nutné se předem objednat a na první schůzku si vymezit dostatek času.
Psycholog totiž udělá klientovi vstupní vyšetření, do kterého patří osobní rozhovor, písemné testy, volné asociace při takzvaném Rorschachově testu a mnohé další - jejich volba se odvíjí od toho, jaké jsou klientovy obtíže.
Během vstupního rozhovoru se bude terapeut klienta ptát, co ho nejvíc tíží, co od terapie očekává, s jakými přichází představami, a vysvětlí mu, jak je zvyklý postupovat ve své praxi on.
Každopádně, každý klient hovoří nejdříve s psychoterapeutem o samotě, i kdyby nakonec podstupoval skupinovou terapii.
Mnoho lidí se obává, že jim psychologové budou klást nepříjemné otázky a že se jim budou muset otevřít. S tím je třeba při terapii počítat. Stejně jako s tím, že vám nemusí vyhovovat terapeut, kterého si jiní lidé pochvalují. Pak je na místě hledat si jiného.
Psychologové sami přiznávají, že hledání nejvhodnější terapeutické metody bývá obtížné. Už proto, že psychologové se nezřídka specializují na jednu nebo několik málo metod, které pak mohou i přeceňovat. Vhodnou pomůckou při volbě může být pro klienty i populárně naučná literatura.
Sny, pocity a svět za nimi
Jednou z nejznámějších metod je psychoanalýza. O této metodě, za kterou lidstvo vděčí českému rodáku Sigmundu Freudovi, lidé v souvislosti s nedávným 150. výročím jeho narození slyší více než kdy předtím.
Co je její podstatou? Základním pravidlem psychoanalýzy jsou volné asociace.
"Pacient by měl, pokud může, říkat cokoli, co mu přijde na mysl. Psychoanalytik mu pomáhá najít smysl nejen toho, co říká, ale také porozumět tomu, co s ním prožívá a jaký mají tyto společné prožitky význam z hlediska jeho emoční zkušenosti ve vztazích současných a v minulosti například s rodiči," říká psychoanalyticky zaměřený psychoterapeut Petr Pöthe.
Dobře vedená psychoanalýza, která trvá zpravidla dva až pět roků, by měla podle Pötheho vést k lepšímu sebepoznání a k nápravě příčin osobního utrpení a utrpení ve vztazích.
Ještě jiné je to v případě návštěvy psychiatra - ten už se většinou zabývá konkrétními duševními poruchami a nemocemi, jako je třeba schizofrenie nebo deprese. Nicméně může pomoci i člověku, který má zdánlivě menší trápení. Na rozdíl od psychologů mohou psychiatři jakožto lékaři předepisovat i léky.
Vyberte si terapii
• Individuální terapie
Podle názvu je zřejmé, že na terapii budete dva, terapeut a vy. Je vhodná pro osobní růst a řešení osobních obtíží. Sezení se konají jednou za týden, trvají od 45 do 90 minut. Pokud má terapeut smlouvu s pojišťovnou, nemusíte za léčbu platit. Při přímé úhradě počítejte s 200 až 800 korunami za sezení, za vyšetření zaplatíte 400 až 2500 korun.
• Rodinná, partnerská terapie
Je určena rodinám, které mají obtíže při výchově svých dětí. Pomoci jim může i takzvaný videotrénink interakcí, kdy je rodina videokamerou nahrávána v běžných situacích, které se pak s terapeutem rozebírají. Pro manželské páry jsou tu specializované poradny, u terapeuta beze smlouvy s pojišťovnou počítejte se 400 až 1000 korunami za sezení.
• Skupinová terapie
Vhodná především pro problémy ve vztazích nebo pro klienty, které spojuje podobný problém. Příkladem jsou skupiny drogově závislých. Stejně jako individuální terapie bývají zaměřené podle různých psychoterapeutických škol. Skupiny fungují většinou dva až tři roky. Jedno sezení trvá zpravidla dvě hodiny a koná se jednou týdně.
• Kognitivně-behaviorální
První slovo vyjadřuje poznání, tedy pochopení důvodů chování a emocí. Druhé slovo se vztahuje k chování, tato terapie je totiž zaměřena na postupné změny určitého prvku v chování. Používá se u poruch příjmu potravy, fobií nebo u závislostí.
• Metoda psychoanalýzy
Byla vyvinuta pro léčbu neurotických pacientů Sigmundem Freudem, pracuje s volnými asociacemi. Klient navštěvuje psychoanalytika třikrát až čtyřikrát týdně, sezení stojí 600 i 1000 korun, terapie trvá běžně dva až pět let.
