Nemoci srdce a cév ročně v Česku zahubí dvaatřicet tisíc žen, zhruba stejně jako mužů. Přitom se nemálo lidí stále domnívá, že infarkt je především mužskou diagnózou.
A jak říká kardiolog Jan Piťha z pražské Thomayerovy nemocnice: Ženy nebezpečí infarktu podceňují.
Když infarkt nebolí
Ve skutečnosti představují nemoci srdce a cév neboli kardiovaskulární choroby pro ženy největší zdravotní riziko, stejně jako pro muže.
"Rozdíl je v tom, že u žen se problémy objevují zhruba o deset let později než u mužů," vysvětluje Petr Widimský, přednosta kardiologické kliniky nemocnice na pražských Vinohradech.
A je tu ještě jeden rozdíl, už podstatně méně optimistický: pro ženy bývá častěji už první infarkt ten osudový. Většinou si totiž včas nevšimnou klasických předzvěstí téhle patálie, jako je bolest na prsou a zkrácený dech.
I když se ženy dostanou k lékařům, nemusí mít vyhráno. Kardiolog Widimský vysvětluje: "Žena má křehčí stavbu těla, a proto se drobnější ženské cévy snáze ucpou krevní sraženinou. Chirurgický nebo katetrizační zákrok na tenčí ženské cévě je složitější a hrozí více komplikací."
Mezi choroby srdce a cév patří také mozková mrtvice, kterou nejčastěji vyvolá krevní sraženina. A opět, ačkoli mrtvice postihuje častěji muže, umírá na ni více žen - zřejmě proto, že ženské cévy jsou užší a častěji se zablokují. Jiným důvodem může být - stejně jako u infarktu - vyšší věk, v němž ženy mozkové mrtvice dostávají.
Hormony chrání jen do menopauzy
Nemoci srdce a cév mají v Česku na svědomí asi 55 procent všech úmrtí žen, nádory všeho druhu dohromady 26 procent. Ve světě umírá na srdečně cévní choroby každá třetí žena.
Za rok je to osm a půl milionu žen, z toho více než dva miliony Evropanek. Pro srovnání - na rakovinu prsu v Evropě zemře ročně pět procent žen, v Česku necelá čtyři, což jsou asi dva tisíce žen.
Výskyt srdečního infarktu souvisí u žen s věkem, přesněji řečeno s poklesem hladiny ženských pohlavních hormonů, které ženy dlouho chrání. Případů začne přibývat vmenopauze, po sedmdesátce už je mezi ženami stejně postižených jako mezi muži. V osmdesáti už ženské infarkty převažují.
Zatímco u mužů výskyt onemocnění srdce a cév v posledních desetiletích klesá, u žen nikoli. A navíc se traduje, že infarkt je milosrdná a rychlá smrt. Už méně se mluví o ženách, které sice infarkt nebo mozkovou mrtvici přežijí, ale mají po zbytek života trvalé následky, jako je třeba ochrnutí.
Rada číslo jedna: Zahoďte cigaretu
Srdci prospějí zdánlivé maličkosti - žena, která si je chce chránit, by měla denně ujít alespoň tři kilometry, zapomenout na výtahy, denně chvíli fyzicky pracovat doma nebo na zahrádce. Ale to by samo o sobě nestačilo.
"Proti nemocem srdce je třeba bojovat na všech frontách. Od prevence přes užívání správných léků až po lékařské zákroky," říká kardiolog Widimský. Důležité je změnit životní návyky tak, aby zmizela rizika - tím asi vůbec největším je kouření.
Každá vykouřená cigareta totiž zvyšuje srážlivost krve, a hrozí tak, že se cévy spíše ucpou. Dobře udělá také ta žena, která se zbaví své nadváhy a bude chodit na pravidelné kontroly svého vysokého tlaku a cholesterolu nebo případné cukrovky.
Volejte doktora včas
Někdy se však infarkt přihlásí i přes veškerou snahu se mu ubránit. Pak rozhoduje čas. "Před patnácti lety by žena s akutním infarktem z padesáti procent zemřela. Dnes, pokud si včas zavolá záchranku, může být za třicet minut na katetrizačním sále a za další půlhodinu se postup infarktu angioplastikou zastaví," vysvětluje Widimský.
Radí ženám: Nesnažte se bolest vydržet, volejte lékaře. Infarkt se vyvíjí až dvanáct hodin, a když pacient celé dopoledne čeká, až ho bolest přejde, hrozí mu, že v následujících hodinách nebo dnech srdečnímu selhání podlehne.
Je to škoda, protože lékaři mají celou škálu léčebných metod - nejlepší je v akutní fázi angioplastika nebo po překonaném infarktu bypass.
|
CO DĚLÁTE PRO SVÉ SRDCE? • Valerie Zawadská, herečka: • Iva Hüttnerová, herečka: • Marta Elefteriadu, zpěvačka: |
