Jak zabránit otravě dětí: saponáty a čističe zamkněte, dieffenbachii vyhoďte

Až 90 procent všech případů otrav dětí se stane v relativně bezpečném prostředí vašeho domova. Na vaše malé potomky číhá mnoho nástrah, které si ani nemusíte uvědomit. Třeba obyčejná aviváž.

Saponáty a léky zamkněte před dětmi do skříně (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

U všech domácích chemikálií, které běžně používáme například k praní nebo čištění nábytku, se vyplatí dát je na místo, kam malé dítě nedosáhne.

U čisticích prostředků děti lákají barevné obaly a často si je pletou s nápoji či jinými potravinami. V některých domácnostech navíc stále přežívá nešvar přelévat obsah chemikálií do neoriginálních obalů bez etiket (například do PET lahví). Dítě si je tak snadno splete třeba s limonádou.

Nebezpečí hrozí i u aviváže. Pokud váš potomek například jen olízne uzávěr, nemusíte se obávat následků, koncentrace chemikálií není tak silná. Ve větším množství ale dráždí sliznici a kůži. Nejrůznější čističe (skvrn či potrubí) zase mohou poleptat ústa, v horším případě i jícen či žaludek.

K 70–90 % otrav dojde doma. Nejčastějším místem otrav jsou kuchyně (3/4 případů).

Když dítě "ochutná" pleťový krém, mýdlo, šampón na vlasy nebo jiné kosmetické přípravky, obvykle mu bezprostřední nebezpečí nehrozí. Záleží ovšem na množství, které do sebe dostalo. Pokud jen malé, pak se dostaví průjmy, nevolnost a zvracení. Mnohem rizikovější jsou parfémy, vody po holení či toaletní vody, které obsahují alkohol.

Chemické látky v garáži, dílně či na zahradě - zejména nemrznoucí směsi - jsou vysoce jedovaté. Mají nasládlou chuť, takže dítě může této látky vypít velké množství, aniž by ho nepříjemná pachuť nutila tekutinu vyplivnout. V takovém případě hrozí i smrtelná otrava.

Jak pomoci při otravě chemikáliemi:

Bez porady s lékařem nevyvolávejte zvracení. Vypláchněte dítěti ústa. Pokud dáváte dítěti napít, podejte mu vlažný čaj nebo vodu. Opatřete si obal a etiketu se složením a přesným názvem výrobku. Zavolejte lékaře nebo Toxikologické informační středisko.

Rostliny a houby

Abyste předešli otravám z rostlin, je nejlepší znát všechny, které doma či na zahradě pěstujete. Pokud máte malé děti, je nejlepší vůbec je nepěstovat. Jisté nebezpečí představují i rostliny s trny a ostrými listy. Pokud takové doma máte, pak tyto i jedovaté druhy odstraňte z dosahu dětí. Nejčastěji to bývají dieffenbachie nebo skupina pryšcovitých (např. pryšec trojhranný, Kristova koruna apod.).

Nejjedovatější houbou v Česku je muchomůrka zelená. Příznaky otravy, jako je průjem a zvracení, se mohou objevit za 8-12, nebo i za 24 hodin. Otravy muchomůrkou jsou velmi často smrtelné. K dalším jedovatým houbám patří například muchomůrka tygrovaná nebo hřib satan.

Velmi ostražití buďte na veřejných místech, hřištích či parcích. I tam se mohou vyskytnout jedovaté rostliny, například čilimník obecný, lidově známější jako zlatý déšť, nebo tis červený. Proto mějte nad dítětem neustálý dohled.

Podobně postupujte i na procházkách a v lese. Pokud dítě ochutná jedovatou houbu, hrozí mu těžká otrava. Děti by také neměly jíst ani jedlé houby v syrovém stavu.

Jak pomoci: Vyndejte dítěti zbytky z úst, vypláchněte je a pokuste se zjistit, jakou rostlinu či houbu dítě snědlo. Pokud po houbovém jídle dítě zvrací nebo má průjem, uchovejte vzorek zvratků či průjmovité stolice. Zkontaktujte lékaře nebo Toxikologické informační středisko (TIS). Pokud to lékař doporučí, dejte dítěti několik tablet aktivního (černého) uhlí. U otravy houbami podejte aktivní uhlí podat v každém případě.

Co dělat, když...

dítě vypije kyselinu či louh?
- nevyvolávejte zvracení, opětovný průchod jícnem by mohl způsobit ještě větší poleptání. Nesnažte se neutralizovat požitou látku. Dejte mu napít obyčejné vody, mléka nebo čaje. Ústa vypláchněte pitnou vodou. Nepodávejte aktivní uhlí! Pak dítě i se zbytky tekutiny transportujte k lékaři, při velkých potížích lékařskou pomoc přivolejte. Pokud má dítě poleptanou kůži obličeje nebo jiné části těla, oplachujte postižené místo alespoň 15 minut pitnou vlažnou vodou.

dítě vypije jar na nádobí?
- nevyvolávejte zvracení, abyste nezpůsobili vznik pěny, kterou by pak dítě mohlo vdechnout. Dejte po malých doušcích pomalu upíjet čaj, vodu nebo mléko, jedna menší sklenka postačí. Šumivé nápoje jsou nevhodné. Naopak, vhodné je podat obsah ½ až jednoho sáčku suspenze SAB SIMPLEX.

dítě spolyká vaše léky?
- zjistěte chybějící množství a kontaktujte neprodleně TIS nebo lékaře. Pokud neporadí TIS nebo lékař jinak, pokuste se v předklonu vyvolat zvracení. Pozor, děti mladší 6 měsíců nemají vyvinutý zvracivý reflex, u nich zvracení nevyvolávejte, stejně tak jako se nevyvolává u dětí, na které již lék působí. Spolupracujícímu dítěti podejte aktivní uhlí (3-10 tablet rozpuštěných ve vodě). Podle stavu dítěte vyhledejte nebo přivolejte lékařskou pomoc. Pokud dítě k lékaři vezete a je spavé, vrávorá, vezte je se spolujezdcem, který o ně pečuje, na zadním sedadle v takové poloze, aby nevdechlo případné zvratky.

dítě pozře prášek na praní nebo do myčky?
- nevyvolávejte zvracení, vypláchněte ústa pitnou vodou, dejte mu pít vodu nebo mléko, nevhodné jsou nápoje s bublinkami. Aktivní uhlí se nepodává.U prášku na praní platí stejný postup jako u jaru na nádobí, u mycího prostředku do myčky nádobí se doporučuje kontrola u lékaře (specialisty v oboru ušní, nosní, krční)

dítě sní jedovatou houbu?
- neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc, pokuste se co nejdříve vyvolat zvracení. Pokud je to možné, zajistěte zbytky hub, třeba i ze zvratků. Pomůže to k rychlejší identifikaci hub a k včasné léčbě.

Rada na závěr...
Ve všech případech nehod dětí zachovejte klid, nejednejte překotně a násilně. Zjistěte chybějící množství léků, přípravků, rostlin apod. a vyžádejte si radu TIS, nebo ošetřujícího lékaře. V řadě případů vás získaná rada uklidní a tam, kde se bude jednat o vážnou situaci, získáte od odborníka přesné pokyny pro první pomoc a radu, jak dál postupovat.

Nepřetržitá lékařská služba TIS je pracuje na telefonních linkách : 224 91 92 93 a 224 91 54 02

Odborná spolupráce: MUDr. Hana Rakovcová a Mgr. Karolína Mrázová z Toxikologického informační střediska při Klinice pracovního lékařství 1. LF a VFN v Praze.