Ona
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jak vyzrát na vlčí hlad? Zkuste přelstít hormon ghrelin

  • 26
Určitě jste to zažili také. I když jste si předsevzali, že se nepřejíte, doslova jste vyluxovali lednici. Přečtěte si, proč vůbec člověka neovladatelný hlad popadne a jak na něj vyzrát.

Za to, že se ocitneme ve fázi vlčího hladu, si podle odborníků můžeme sami. Nevnímáme totiž signály, které nám tělo dává během dne, když chce doplnit energii.

„Někdy si v takových chvílích dáme místo jídla kávu, která pocit hladu oddálí, nebo jsme natolik zaujati tím, co děláme, že na jídlo zkrátka nepomyslíme,“ upozorňuje koučka hubnutí Lenka Kaprhálová, která působí i jako odbornice na webu www.dietolozka.cz.

Po určitou dobu to podle ní organismus vydrží, ale jakmile dospěje do fáze, kdy stoupne hladina hormonu ghrelinu, který má za úkol hlásit, že je potřeba se najíst, tělo si o jídlo řekne poměrně drastickým způsobem.

„V takové chvíli se už nespokojí s malou porcí nebo racionálním jídlem s nižší energetickou hodnotou, ale bude nás honit do všech možných chutí, ať už je to sladké, slané, nebo ostré,“ varuje zkušená odbornice.

Chutě versus hlad

Lze proti záchvatům hladu něco dělat? Jak by se měl člověk stravovat, aby se jich vyvaroval? „Pro tyto případy je nejlepší jíst pravidelně a snažit se jídla nevynechávat. Pokud máme organismus v rovnováze, pocity hladu se dostavují asi tři až čtyři hodiny po jídle, kdy je žaludek opět prázdný, a tudíž jej můžeme naplnit,“ vysvětluje Lenka Kaprhálová.

Také podle nutričního specialisty Martina Koláře záchvaty hladu souvisí s nepravidelnou stravou. „Nedostatečný příjem základních živin přes den může způsobit, že si organismus vyžádá příjem chybějících kalorií. Pokud se ale jedná čistě o chutě na určitou potravinu, může za tím stát i nevyvážený jídelníček, byť jsme přes den pravidelnost ve stravování dodrželi. Kupříkladu chybí-li nám dostatečné množství sacharidů, má tělo večer potřebu si to vykompenzovat něčím sladkým,“ uvádí odborník a připomíná, že zatímco nedostatek živin ve stravě se projeví právě jako chutě, naopak nedostatečný energetický příjem ve stravě se projeví jako hlad.

Pud přežít je silnější než vůle

Nutnost doplnit chybějící přísun jídla ve velmi krátkém čase způsobí, že toho sníme mnohem více, než bychom si dopřáli během dne při pravidelných a vyvážených porcích.

„Ve většině případů přichází vlčí hlad v pozdních odpoledních hodinách a pokračuje až do nočních hodin. Člověk je vlastně bezmocný, protože proti těmto pocitům a potřebám je jakékoli racionální vysvětlení nedostačující. Mohu si tisíckrát říci, že přejídat se na noc není zdravé, ale pud přežít je silnější než jakkoli silná vůle,“ upozorňuje Lenka Kaprhálová.

Abyste nešilhali hlady, dodržujte tato pravidla:

* Jezte v klidu, vsedě a nikam přitom nespěchejte. Jídlo si vychutnávejte.

* Dejte si k snídani vejce. Uvidíte, že toho během dne sníte méně a nebudete mít problém se ovládnout, pokud vás přepadnou choutky na sladké.

* Aby vás hlad nepřekvapil na ulici, mějte vždy po ruce nějakou drobnost: jablko, müsli tyčinku nebo pytlík sušeného ovoce.

* Z ovoce jsou vhodné třeba i fíky, které nejenže uspokojí chuť na sladké, ale zároveň vás díky vysokému obsahu vlákniny zasytí na mnohem delší dobu než jiné druhy ovoce.

* S hladem si dobře poradí i tvaroh. Hodí se třeba na svačinku, ideálně s křupavým knäckebrotem.

* Sytí se budete cítit i po šálku kefíru nebo zákysu. Na pečivo, uzeniny, tučné sýry, sušenky, čokolády, slané chipsy a krekry zapomeňte. Velký hlad s nimi v žádném případě nezajídejte. A ani ten malý!

Snídaně je důležitá, kontrolujte se večer

Poté, co člověk sní všechno možné a jde si lehnout, logicky nemívá příliš velkou chuť na snídani. A právě v tom je zakopaný pes, protože kolotoč začíná nanovo.

„Bez snídaně, s menším obědem a celodenním deficitem jídla přijde opět vysoká potřeba doplnit energii a vlčí hlad je tu zase. Proto je nejlepší se postupně naučit snídat a neodbývat oběd. Naopak je lepší ubírat večer. Apetit se srovná a vlčí hlad zmizí,“ radí odbornice, podle níž je tento problém spíše záležitostí mužů.

„Mnozí z nich jedí přes den velmi málo, protože takzvaně nemají na jídlo čas. Ženy zase mají tendenci něco stále uždibovat, případně si ke kávě dopřát něco dobrého,“ všimla si koučka hubnutí.

Lednice na zámek?

Jedním z častých nešvarů mnoha lidí, kteří mají problémy s náhlým přejídáním, je noční luxování lednice. Co tedy doporučit těm, kteří chodí jíst v noci?

„Je třeba odlišit, zda pořádají noční nájezdy na lednici, protože mají nezvladatelný hlad, nebo je jen takzvaně honí mlsná. Oba případy svědčí o nesprávné skladbě jídelníčku, tedy o nedostatku kalorií nebo o špatném složení jídel. Pomáhá například vypláchnutí úst ústní vodou, což částečně znecitliví chuťové buňky. Vhodné také je nemít v lednici různá lákadla, tedy potraviny, které opravdu miluji, přestože vím, že nejsou zdravé. Když otevřu lednici, ve které bude jen zelenina, nezbude mi než se přejíst zeleninou. Další možnou variantou je, s nadsázkou řečeno, umístit na lednici zámek, případně vystavit svou tlustou fotku v rovině očí, i to může člověka odradit od noční žravosti,“ myslí si Martin Kolář.

Přelstěte hormon hladu

Kolik procent lidí se trápí záchvaty přejídání, se přesně neví, ale kupříkladu mezi klienty Lenky Kaprhálové řeší tento problém asi třetina lidí. A co jim doporučuje, aby se přejídání nedostavovalo?

Kupříkladu to, že pokud vědí, že budou mít k dispozici jídlo až za delší čas, mohou vliv hormonu ghrelinu snížit podáním malého kousku něčeho tučného, třeba sýra, čokolády nebo několika oříšků.

„Aktivita hormonu hladu se tím sníží, nadcházející jídlo snědí v klidu a budou i lépe zasyceni,“ dodává.

Dejte na odborníka

Máte-li dojem, že problémy s přejídáním nezvládáte, určitě byste je měli řešit s odborníkem.

„Jakékoli přejídání, neuspokojení chutí nebo nemožnost se nasytit, které bude trvat dlouhodobě, se začne projevovat nárůstem váhy nebo změnou nálad. Je dobré to odborně konzultovat. Protože za záchvaty náhlého hladu může být i cukrovka, je také vhodné si minimálně prostřednictvím krevních testů ověřit svůj zdravotní stav a hladinu glykémie a dělat to i dlouhodobě,“ radí závěrem Martin Kolář.

Článek vyšel v únorovém vydání časopisu Zdraví.