U horrorů usínám, v cizí zemi trpím paranoiou, na jachtě mám mořskou nemoc a po pivě skončím leckdy i mimo postel...  Tak teď už mi zbývá jedině Srstka s Kubišovou... Achjo

Sdílení koníčků (horory) a snů (jachta) je důležité, nikoli nezbytné, ale důležitější je po koníčku a snu partnera nešlapat. Tj. uznat, že je v pořádku, že každého baví něco jiného a vymyslet kompromis, aby si na své přišli oba.

O tom je podle mě ta otázka o cestování po světě.

Jedna skupina lidí nedokáže dělat aktivity sama, a proto vymýšlí kompromisy.

Druhá skupina lidí dokáže dělat aktivity sama, a proto řekne "já si budu dělat svoje, ty si dělej tvoje". Já bych do kompromisu - ohledně trávení volného času, dovolené apod. - nešla, nechápu proč, prostě pojedu sama. Do kompromisu bych nešla, nevidím důvod proč si užívat např. dovolenou polovičatě s někým, když si jí můžu užít naplno sama.

Mě by jenom zajímalo, jestli tady ti hardvardští experti skutečně existují, nebo si je idnes vymýšlí, aby měla o čem psát. 

Já bych řekl , že neexistují , že je to výmysl, ale......., v naší zhovadilé civilizaci je "kůl" (nebo jak se to říká?) zabývat se kravinama.

Takže, kdo ví   

Statistici se k něčemu dopracovali podle analýzy dat, ale vztahové koučce to přijde divné. No, asi dělá vztahovou koučku proto, že jí bylo líno studovat matematiku...

 jo anebo je prostě bl.bá, to je taky možný

A podle tuhého metabolického produktu se to změřit nedá?

Asi bych původní článek přeložila poněkud jinak...je spíš o statistice a nadsázce než opsychologii a názor koučky na těch exaktních zjištění nic nezměni

"Pokud žena muži řekne, že pije pivo, je podle dat matematiků o 30 % větší pravděpodobnost, že spolu pár skončí v posteli hned na první schůzce."

Chapu to dobre, ze je nutne, to RICT? Jinak by v Cechach skoncili v posteli s vyssi pravdepodobnosti vsichni.

Jinak otazky dost mimo. Horory vypovidaji houby, po svete cestuje samotnych zen naproste minimum, protoze to neni bezpecne. A posledni otazka, tam musim kupodivu souhlasit se vztahovou "kouckou". Neco jineho se vypovida a neco jineho by se zilo.

Pod pojmem cestovat sama po světě jsem si představila normální cestu někde po Evropě, což za nebezpečné považuju asi stejně, jako jet na návštěvu k babičce do Bardějova. Co na tom vidíte nebezpečného? Nebo vy bez manžela nevyrážíte rači ani pro rohlíky?

Samozřejmě je spousta destinací, kam bych nevkročila ani s jednotkou těžkooděnců, viz dvě cestovatelky v Balučistánu, ale tam je jedno, jestli jsem žena, nebo muž, tam je to nebezpečné pro každého.

Ale třeba skandinávie je daleko bezpečnější, než Václavák. Nebo třeba v Japonsku jsem se cítila velmi bezpečně a příjemně, dál taky ve Švýcarsku, ve Walesu, na Islandu, v Singapuru.. ve všech těchto státech je kriminalita nižší, maximálně srovnatelná jako u nás.

A pak ho pošlete za tou koučkou. Třeba jí dá po paštěce.

A není právě partnerský život jedno velké dobrodružství?

Takže ideální fotka - stojím na jachtě a tam něco dělám (třeba vytahuju rybu), a pohledem mimo záběr tajemně koukám na horor

Ovšem jachat musí cestovat sama cizí zemí. Radím Afghánistán, tam to fouká.