Zavařujeme ovoce

Zavařujeme ovoce

Jak si zavařit si ovoce nebo si udělat vlastní marmeládu?

  • 0
Přes léto jsme se dobili vitamíny, tak proč si nějaké neschovat i na zimu? Stačí ovoce zavařit.
Zavařování, tedy uchovávání potravin pomocí tepla – sterilací, je už dvě století stará metoda, která vznikla v kuchyni francouzského kuchaře a cukráře Nicollase Aperta, jako další ze způsobů konzervace potravin. Vynález plechové konzervy byl nejprve použit pro vojáky ve válkách, ale plech později nahradilo sklo a s ním sterilace vstoupila do domácností, kde si získala velkou oblibu.

Dříve šlo spíše o uchování potravin do zásoby a až dnes se ze zavařování stává umění, při kterém se uplatňuje mnoho neotřelých nápadů. Můžete tak vytvořit zdravou dobrotu, kterou v žádném supermarketu nekoupíte.

Co je možné z ovoce vytvořit?

Kompot – sterilované čerstvé ovoce, zalité nálevem
Džem – rosolovitá konzistence s kousky ovoce nebo celými drobnými plody
Marmeláda – ovocný protlak, zahuštěný odpařením a přidáním cukru, tužší než džem
Povidla – rozvařené ovoce, zahuštěné odpařením, bez přidání cukru (nejen švestky!!!)
Rozvářka (klevela) – sterilované ovoce, lehce rozvařené a lehce zahuštěné cukrem
Rosol – čistá šťáva, získaná zatepla nebo lisováním, zahuštěná odpařením a přidáním cukru
Sýr – tuhá rosolovitá konzistence z protlaku, který se zahustí odpařením a cukrem
Pasta – prolisované rozvařené ovoce, zahuštěné odpařením a cukrem se v tenké vrstvě suší v troubě

Jaká pravidla při zavařování platí?

Ovoce zpracovávejte hned po natrhání, zvláště v teplém počasí. Pokud není možné okamžité zpracování, uchovávejte ho v chladu a temnu.

Do kompotů používejte výhradně zdravé, pevné ovoce. Do džemů a marmelád lze použít i přezrálé a měkké plody, ne ale nahnilé nebo s plísní.

Zavařujeme ovoce

Všechno nádobí a kuchyňské pomůcky udržujte v maximální čistotě. Pokud džemy či nálevy ochutnáváte, musíte lžíci či měchačku znovu opláchnout. Přítomnost slin totiž způsobuje vyšší kazivost kompotů či marmelád.

Sklenice včetně víček musejí být vždy dobře umyté a suché. Pro marmelády a džemy by měly být nahřáté, aby při nalití horké směsi nepraskly.

Hotové výrobky uchovávejte v chladnu a temnu. Před konzumací je vždy pečlivě zkontrolujte, zda nejsou znehodnocené.

Důležité je při domácí výrobě nezabít chuť, barvu ani přírodní pektin, který způsobuje rosolovitou konzistenci džemů. Pektin obsahuje většina ovoce, ale ne v každém je ho tolik, aby po rozvaření vznikla krásná konzistence. Pro džemy proto doporučuji zpracovávat ovoce, bohaté na přírodní pektin, například rybíz nebo angrešt a při výrobě marmelád zase vařte ovoce trochu déle, aby se hmota zahustila. Jen tak uvaříte opravdu přírodní lahůdky bez chemických přísad. Ke konzervaci stačí už jen cukr, citrónová šťáva a koření.

Buďte při zavařování originální!

Není nutné zavařovat každý druh ovoce zvlášť ve velkých dávkách. Vytvořte si například vlastní výjimečnou sérii kompotů. Záleží jen na vás, jaké druhy ovoce i zeleniny zkombinujete, co přidáte za koření a jestli osladíte cukrem nebo medem.

Zavařujeme ovoce

Zavařte broskve a místo pecky vložte do plodu jahodu, nebo zkombinujte hrušky s hroznovým vínem či dokonce švestky a rozinky. Zkuste přidat zázvor do pomerančového džemu. A marmeládu můžete udělat i z mrkve nebo z rajčat.

Na závěr mám pro vás jeden tip na úžasnou marmeládu, která je právě z rajských jablíček a jablek, kterých je nyní hojně v každé domácnosti.

Marmeláda z jablek a rajčat

Na 1 kilogram pokrájených jablek potřebujete 1 kilogram celých rajčat, 1 kilogram cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 6 lžic rumu a šťávu z 2 citronů.

Omytá rajčata a nakrájená jablka podusíte s trochou vody. Pak směs propasírujte, nebo umelte v mlýnku na ovoce. Přidejte cukr, vanilkový cukr a hmotu vařte do zhoustnutí. Nakonec přidejte citronovou šťávu a rum. Když směs zrosolovatí, naplňte jí skleničky, zavíčkujte a obraťte je dnem vzhůru a nechte je tak až do vychladnutí.