Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se změnila česká medicína

  0:01aktualizováno  0:01
Šance, že člověk přežije infarkt, je mnohem větší než před patnácti lety. Ani rakovina už není takovým strašákem. Česká medicína drží krok se světem. Tři tisíce lidí. Celé menší městečko lidí s infarktem přežije rok co rok navíc ve srovnání s dobou před deseti lety.

"Největší změnou po roce 1989 bylo zavedení koronární  angioplastiky," říká přednosta kardiologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michael Aschermann.

Při této metodě se zavádí do poškozené cévy výztuž. Srdeční selhání je přímo ukázkovým příkladem toho, jak moc se česká medicína za posledních patnáct let vyšvihla.

Na rozdíl od doby minulé vesměs poskytuje pacientům péči srovnatelnou s vyspělým světem. V léčbě infarktů je mu dokonce vzorem.

Nádory zabíjí méně  
Mílovými kroky se vyvíjí česká onkologie. Nemocných sice přibývá, což souvisí i s prodlužující se délkou života, úmrtnost však klesá. "Onkologové už dneska zkoumají nádory na molekulární úrovni, což jim mimo jiné umožňuje šít léčbu na míru pacientům," vysvětluje přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Luboš Petruželka.

Příklad pokroku? Karcinom prsu, vůbec nejčastější nádorové onemocnění žen. Nemocných sice přibývá, ale stále méně žen umírá. "Podílí se na tom nejen mamografické prohlídky a sledování žen, které mají vyšší riziko, ale také nové možnosti léčby," vysvětluje onkolog Petruželka.

Paří mezi ně zvláštní hormonální preparáty, protilátky přímo zasahující signální receptory na povrchu nádorových buněk a podobně. Zlepšily se i metody, jimiž se přímo likvidují nádory. Ani obávané ozařování už nemusí  budit takovou hrůzu, neboť se používá mimo jiné moderní fotonová terapie s přesně upravenou intenzitou záření.

Lepší léky na depresi  
Mnohem lépe než dříve jsou na tom i lidé s duševními nemocemi. Už proto, že se zlepšilo povědomí o těchto nemocech, které dříve byly tabu. "I proto byla dřív menší šance, že ten, kdo by mohl z psychiatrické péče profitovat, se k ní dostane," soudí profesor Cyril Höschl, ředitel Psychiatrického centra Praha.

"Léky byly sice účinné, ale oplývaly řadou nepříjemných vedlejších účinků. Antidepresiva vyvolávala sucho v puse, kolapsy při změně polohy těla, poruchy zaostřování zraku, zácpu, nevolnost, útlum, a zejména u starých lidí a u kardiaků představovala riziko poruch srdečního rytmu," líčí psychiatr.

Nové léky mají stejnou účinnost, pohybuje se mezi 60 a 80 procenty, ale menší a bezpečnější vedlejší účinky. "Navíc se propracovaly i postupy jako psychoterapie, magnetická stimulace, při níž se působí na mozek silným magnetickým polem a léčba světlem," doplňuje Höschl.

Co se zhoršilo  
Je však pravda, že ne úplně všechno se změnilo k lepšímu. Zasvé vzal například systém dětských zubních prohlídek, což už se podle šéfa stomatologické komory Jiřího Pekárka projevuje neutěšeným stavem chrupu českých dětí. Zhoršilo se také sledování některých nemocí, třeba pohlavně přenosných chorob. Objevily se také nové, dříve neznámé problémy - například otázka eutanazie.

Umělé oplodnění: nebyly léky, nebyly peníze

To je úplně nesrovnatelné, říká zlínský gynekolog Ladislav Pilka, když má porovnat dnešní metody umělého oplodnění s těmi, které se používaly před patnácti lety.

Právě on je prvním lékařem, kterému se povedlo v někdejším východním bloku přivést před jedenadvaceti lety na svět dítě ze zkumavky. "Ještě na konci osmdesátých let nám chyběly léky, které stimulují tvorbu vajíček. Lépe řečeno, měli jsme jediný. Dnes si můžeme vybrat," dodává.

Zároveň chyběla kontrola nad tím, kolik vajíček žena vytvoří. "Nechali jsme oplodnit všechna, která jsme získali, a většinou i všechna přenesli. Třeba pět. Hrozilo pak, že se začnou vyvíjet paterčata nebo čtyřčata," vzpomíná lékař.

Dnes se přenášejí maximálně tři, často i jen dvě embrya a někdy i jedno. Vícečetné těhotenství už lékaři nevnímají jako vítězství, ale spíše jako selhání. Přináší s sebou totiž vysoké riziko pro matku i pro děti.

Téměř neřešitelným problémem byla pro lékaře léčba mužské neplodnosti. Když se muži netvořili dostatek spermií, bylo jediným řešením sperma od dárce. "Dneska nám stačí třeba jen jediná životaschopná spermie.

Metodou nazvanou intracytoplazmatické injekce ji můžeme ultratenkou pipetou dostat přímo do vajíčka. Někdy je taková spermie i nezralá, odebraná přímo z tkáně varlete," vysvětluje profesor Pilka.

Stejně tak může prožít normální těhotenství žena, které nefungují vaječníky. Lékaři v takovém případě použijí vajíčko od dárkyně a to oplodní spermatem manžela. "Většinou jsou těmito dárkyněmi ženy, které samy umělé oplodnění podstupují a u nichž se vytvořilo zbytečně moc vajíček," říká Ladislav Pilka.

Spolu s pokroky se objevují nové a nové etické problémy. Na chodbách center se hromadí kontejnery se zamrazenými zárodky, ke kterým se nikdo nehlásí. Jaký by měl být jejich další osud?

Lékaři již umějí určit pohlaví embrya, ještě než je přenesou do dělohy. Přijde čas,  kdy si rodiče budou moci volit, zda se má použít zárodek mužský nebo ženský? Technicky již není problém jednou vzniklé embryo přenést do dělohy jiné matky.

To znamená naději pro ženy, jejichž děloha není pro těhotenství způsobilá. Mělo by se toto tzv. náhradní mateřství legalizovat i u nás, tak jak je tomu například v některých státech USA?

"Nevím, proč by to nemělo být možné, pokud by se tak dělo za přísně stanovených podmínek," uzavírá Ladislav Pilka.

Zítra: Jak pokročila léčba leukemie

Autoři:



Nejčtenější

Co s vámi udělala? řvala po Výměně Kristýna na své děti a opustila je

Kristýna žije s přítelem Filipem a společně vychovávají její dvě děti.

O své minulosti Kristýna (23) z Výměny manželek mluvila málo. A když už, tak jen mezi řečí. „Až teď jsem si uvědomila,...

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Chvilka klidu je pro maminku čtyřčat opravdu vzácná.

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo jednoho má tříletý Vojta hned tři sestry a...



Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....

Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Další z rubriky

Může tetování ovlivnit zdraví? Barvy často obsahují nebezpečné chemikálie

Ilustrační fotografie

Tetování má dnes každý pátý Američan a každý devátý Evropan. U mladých lidí jsou pak čísla ještě vyšší. Stále se však...

Zánět močových cest trápí hlavně ženy. Jak na něj vyzrát?

Ilustrační snímek

Zánět močových cest většinou začne nečekaně. Bolí vás v podbřišku nebo pociťujete pálení při močení. Jak těmto potížím...

Trápí vás bolesti v “esíčku”? Nejúčinnější prevencí je cvičení

Ilustrační fotografie

Bolesti bederní páteře trápí stále více lidí. Na vině může být špatné držení těla, nevhodný pohyb, ale také úraz....



Najdete na iDNES.cz