Termín tréma je odvozený od latinského slova tremere, což v překladu znamená třást se. Zažili jsme ji asi úplně všichni, a tak bychom ani nemuseli připomínat, že jde o stav emočního napětí, který přichází před veřejným vystoupením, pohovorem nebo jinou událostí, která je pro nás důležitá.
„Tréma je stres z projevení se před druhými lidmi. Jednoduše se bojíme, že se ztrapníme,“ konstatuje Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl.
I když platí, že tréma je zároveň také pozitivní, protože dokáže zaměřit pozornost k danému výkonu, málokdo z nás o toto rozpoložení, kdy je člověku jednoduše úzko a svírá se mu žaludek, stojí. S trémou úzce souvisí také nervozita (z latinského nervus, tedy sval, šlacha, struna, nerv) – stav napětí a neklidu, který je přirozenou reakcí na stres a napětí a projevuje se v jednání i v pohybu.
„Tréma a nervozita souvisí se stresem, napětím, úzkostí, určitou nejistotou a zároveň nabuzením. Nervozitu cítíme, když nás něco hodně znejistí. Když máme strach z toho, co nás čeká, bojíme se, že jsme něco pokazili, nebo nevíme, co máme právě teď říci nebo udělat,“ vysvětluje zkušený psycholog.
Roli hraje i výchova
Co rozhoduje o tom, jak trému a nervozitu zvládáme a jak jsme schopni se s nimi vyrovnávat?
„S určitými dispozicemi se už rodíme. Někdo je odmalička klidnější, stabilnější a má lepší schopnost snášet stresové situace. Zato jiní lidé jsou odmala úzkostnější, nejistější a stres snášejí hůře,“ říká Jan Kulhánek a připomíná, že vliv tu má i výchova, která může mít v tomto ohledu jak pozitivní, tak negativní vliv.
„Buď děti spíše posiluje v jejich sebedůvěře, anebo je naopak znejisťuje a ještě více zúzkostňuje. Velký dopad mají v dětství a dospívání také patologické zážitky, jako je například šikana a další nežádoucí jevy, které velmi ohrožují náš pocit bezpečí a integrity,“ dodává Jan Kulhánek.
Udržujte balanc
A jak tedy s trémou, potažmo nervozitou zacházet, aby nás nesvazovala příliš? Dobré je bojovat s nimi průběžně, tedy i ve chvílích, kdy nás přímo netrápí.
„Naučíme se díky tomu zvládat akutní projevy stresu. Vlastně jde o získávání lepších dovedností v udržování rovnováhy. Správný balanc nám pomáhá znovu najít schopnost udělat si od dané situace odstup stejně tak jako budovat zdravé sebevědomí,“ upozorňuje Jan Kulhánek.
Skvělé jsou podle něj techniky a aktivity, které nám pomáhají zrelaxovat – od nejrůznějších relaxačních cvičení, jógy a běhání přes plavání až třeba k setí ředkviček na zahradě.
„Velmi účinným pomocníkem jsou také dechová cvičení. Koncentrace na dech totiž odvede na chvíli pozornost od stresujících myšlenek a emocí. Díky dechovým cvičením si navíc prokysličíme mozek, což je vždy pozitivní,“ podotýká odborník.
Postupné otužování je účinné
Právě s výše uvedenými relaxačními technikami by měli pracovat například lidé, kteří zastávají v práci pozici, při níž mluví před větším počtem lidí a při tom jejich řeč i tělo svazuje nežádoucí tréma. Jsou-li před podobnými vystoupeními nervózní, měli by postupně trénovat, jaksi se otužovat.
„Jde o to opakovaně zažít situaci, ve které svému strachu nepodlehnou, naopak ho překonají a danou situaci tak úspěšně zvládnou. Někdy je to ale nad jejich síly, a pak je určitě dobré vyhledat odbornou pomoc psychoterapeuta,“ radí Jan Kulhánek.
Psycholog pomůže s extrémní trémou
Za odborníkem by podle něj měl vyrazit i člověk, kterému tréma a nervozita výrazně zasahují do života.
„Návštěvu odborníka bych v tomto případě neodkládal, může jít o jednu konzultaci či pravidelné docházení. U nás zcela běžně řešíme třeba extrémní strach z ústního zkoušení u školáků, který někdy může odstartovat nějaká nepříjemná situace ve třídě, již dítě vnímalo jako velmi ztrapňující, a to jak ze strany spolužáků, tak učitele. U dospělých vysokoškoláků je situace podobná, pracující zase přicházejí například po vyhazovu z práce, který je velmi znejistil. Velkou kapitolou je tréma a nervozita při seznamování s opačným pohlavím, s těmito problémy k nám lidé chodí opravdu často a většinou jim dokážeme efektivně pomoci,“ uzavírá Jan Kulhánek.
Jak pracovat s trémou a nervozitou
Při trémě může člověk pociťovat bušení srdce, třes, více se potit, případně mít i zažívací potíže spojené i s nechutenstvím.
Extrémní trémisté mohou zkusit obtěžující projevy trémy zahnat tím, že si vzpomenou na předchozí úspěchy, soustředí se hlavně na svůj výkon, nevšímají si trémy ostatních lidí a pokusí se pravidelně a zhluboka dýchat.
Právě na dech se při nervozitě a stresu často zapomíná. Přitom správný jógový dech dokáže nervozitu i odbourat.
A jak na to? Posaďte se na židli a uvolněte se. Po dobu tří sekund vydechujte, břicho přitom musí být vtaženo dovnitř. Pak se zase zhluboka nadechujte, rovněž po dobu tří sekund. Opakujte toto lehké cvičení dvanáctkrát a sami pak uvidíte, kolik energie naberete. Díky tomuto cvičení se také odpoutáte od okolních vjemů a příjemně zrelaxujete.
