Léčbu alergií nepodceňujte, může se rozvinout v astma

aktualizováno 
Dva a půl milionu lidí u nás trpí nějakou formou alergie. Někteří kvůli ní častěji kýchají, jiní mají sennou rýmu nebo zánět spojivek. Léčba se podle specialistů nemá odkládat. I proto, že neléčené alergické onemocnění se může rozvinout v astma.

Jarní peklo pro alergiky | foto: Profimedia.cz

Pylová sezona přichází čím dál dříve. Své o tom vědí alergici, kteří se s prvními příznaky potíží mohou setkat už na přelomu února a března. „Jejich problémy pak mohou přetrvávat až do konce října nebo začátku listopadu, takže mohou způsobovat celoroční potíže,“ říká profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma.

Celkem u nás trpí nějakou alergií asi procent lidí, sezonní projevy trápí třetinu z nich. Alergie je, jak známo, nežádoucí, velmi přehnaná odpověď na některé látky z prostředí, které nealergickému člověku vůbec nevadí. „I velmi malé množství alergenu dokáže spustit řetězec imunologických dějů, které ve finále stojí za výslednými příznaky – tedy rýmou, kašlem, otoky nebo astmatem s dušností,“ vysvětluje profesor Pohunek, který se věnuje v pražské motolské nemocnici hlavně alergiím a astmatu u dětí.

Léčba se změnila před čtvrtstoletím

Asi nikoho nepřekvapí, že astma a alergie patří k nemocem, které jsou zejména v průmyslově vyspělých zemích stále častější. Za jejich zvýšený výskyt nejspíše může znečistění životního prostředí, zvyšuje se také množství alergenů v domácnostech. Podstatné je, že dnes už si medicína dokáže nejen s alergiemi, ale i s astmatem poradit lépe než kdysi.

Domácí lékař

Přibližně v polovině 90. let se přišlo na to, že podstatou alergie je chronická zánětlivá reakce. Léčba se proto změnila na dlouhodobou a protizánětlivou. Pacienti se závažnějšími příznaky se léčí mikrodávkami inhalačních kortikosteroidů, a to i když žádné obtíže nepociťují.

„Dříve jsme hasili požár, dnes děláme protipožární prevenci. Dlouhodobá protizánětlivá léčba pacientům velmi pomáhá. Zcela razantně změnila výhledy alergiků a astmatiků. Dnes se ví, že při této léčbě dochází k akutním stavům nebo dušnostem zcela výjimečně,“ vysvětluje Pohunek.

„Lidé mají tendenci léčbu ukončovat, je totiž založená na užívání inhalačních kortikosteroidů. Jde ale jen o mikrodávky v inhalační podobě, které působí jenom v místě zánětu, tedy v průduškách. Pozitivní účinek zde výrazně převyšuje nežádoucí účinky, které jsou v tomto případě minimální. Jde o léčbu, které se nebojíme, protože pacientům velmi prospívá,“ dodává.

Alergenová imunoterapie

Další možností léčby je zmírnění alergické reakce pomocí alergenové imunoterapie, tedy vakcínami, jak je sami často nazývají pacienti. Také jimi dnes umí medicína velmi cíleně ovlivnit přecitlivělost organismu. Léčba funguje tak, že se pacientovi dlouhodobě podává malé množství alergenu. Jedna kúra trvá obvykle asi tři roky a alergii u pacienta téměř vyléčí.

„Zcela však alergii vyléčit neumíme, nicméně i tato metoda je velmi účinná. Pacienti jsou po jejím podání v podstatě bez obtíží,“ těší profesora Pohunka.

Rodiče si mají všímat příznaků

S alergiemi úzce souvisí i astma, které je jedním z nejčastějších chronických onemocnění u dětí. Trpí jím asi 10 procent z nich. První projevy astmatu lékaři často pozorují v nejnižších věkových skupinách – a vzácností nejsou ani v kojeneckém či batolecím věku. V 80% případů začíná astma u dětí kolem pátého roku. Zásadní roli v rozpoznání nemoci tak hrají rodiče, kteří by si měli všímat příznaků.

Největší chyby, kterých se dopouštějí alergici

„Mohou si povšimnout třeba toho, že dítě kašle více, než je běžné při nachlazeních. Potíže s dýcháním se objevují také při zátěži. Často se u dětí také setkáváme s alergiemi na zvířecí srst, ale i na potraviny,“ vypočítává Pohunek a doporučuje nezvyklé reakce dětí okamžitě hlásit dětskému lékaři, který pošle pacienta na alergologické vyšetření.

Viry zhoršují projevy alergií i astmatu

O tom, jak člověka dokážou alergie potrápit, dobře vypovídá příběh dnes patnáctileté Lenky. Když se jí v pouhých třech týdnech po narození na celém těle objevil silný atopický ekzém, její maminka, která sama trpí alergií, okamžitě zpozorněla.

„Tak malé miminko se tehdy léčit v podstatě nedalo, pouze jsme dceru koupali ve škrobu a dodržovali jsme doporučení ohledně výběru pracích prášků a oblečení,“ vypráví. Lékaři jí doporučili, aby co nejdéle kojila a příkrmy zaváděla velmi opatrně. Nakonec se u Lenky objevila ještě potravinová alergie na arašídy, vaječnou bílkovinu a na mléko. K tomu se přidala i silná alergie na roztoče. V pěti letech lékaři Lence diagnostikovali astma. Přestože bývala v dětství často nemocná, dnes už je na tom lépe.

„Užívá pravidelně inhalační léky, takže astma máme víceméně pod kontrolou. Potravinové alergie se snažíme eliminovat tak, že bedlivě čteme složení výrobků a nekupujeme žádné polotovary. A na cesty se vydáváme pouze s matracovým chráničem a vlastním polštářem, jinak by se dcera kvůli alergii na roztoče nevyspala,“ popisuje Lenčina maminka. Kontakt s alergenem je pro její dceru vždy rizikem, stejně jako setkání s viry. Ukazuje se totiž, že virová onemocnění výrazně zhoršují projevy alergií a astmatu.

Výzkum rhinovirů

Výskyt respiračních virů u nás celoročně sleduje Státní zdravotní ústav. „Skupina respiračních virů je velice široká a stále se rozrůstá, čemuž napomáhají i molekulárně-biologické metody, které se v posledních letech hojně využívají. Tento diagnostický přístup umožňuje, že jsme schopni diagnostikovat významně větší množství patogenů než dříve,“ říká lékařka Martina Havlíčková, vedoucí oddělení respiračních, střevních a exantematických virových nákaz Státního zdravotního ústavu.

V souvislosti s astmatem se pozornost vědců zaměřuje především na skupinu lidských rhinovirů, protože právě tato skupina způsobuje nemoci, které jsme zvyklí označovat jako choroby z nachlazení. „Má celou řadu zástupců, řádově desítky, možná i stovky. Jsou to viry, které se vyskytují s vysokou četností. A právě opakované virové infekce ve věku do dvou let mohou spolurozhodovat o tom, zda se astma u dítěte rozvine,“ konstatuje Havlíčková.

Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Zdraví.

Autor:



Nejčtenější

Příběh Markéty: Manžel skončil na vozíku, žít se mnou odmítá

Ilustrační foto

Před dvěma lety měl manžel vážný úraz. Dokonce to vypadalo, že jeho následky ani nepřežije. Přežil, ale dlouhé měsíce...

Jsi prase, kráva a smrdíš, dozvěděla se ve Výměně manželek mladá maminka

Tereza s Eliškou a Marek bydlí v ostravském bytě.

Tereze vadí, že na ni ani na její dvouletou dceru Elišku nemá přítel Marek čas. Po práci jde do posilovny, pak přijde a...



Trhám si vlasy a ochlupení, protože mi to dělá dobře, říká nemocná žena

Sara si říká Miss Swirl a propaguje svůj příběh, aby dodala odvahu a sebevědomí...

Osmadvacetiletá Sara Meucii z Itálie trpí poruchou zvanou trichotilománie. Kvůli ní si neustále vytrhává vlasy a...

Jsem zvědavá, do světa mě to táhne pořád, říká Marta Jandová

Marta Jandová

Její kapela Die Happy patřila k nejpracovitějším v Německu, za pětadvacet let svého fungování vydala dvanáct alb. Teď...

Příběh Jaroslava: Svatba, nebo rozchod. Nedokážu se rozhodnout

Vztah lze udržet, jen stojí-li o to oba partneři (ilustrační snímek)

V životě by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy si nebudu vědět rady s vlastním životem. A zápletky typu „ona...

Další z rubriky

Příznaky ztráty sluchu: pozor na bzučení v uších i zhoršenou rovnováhu

Ilustrační fotografie

Zvonění v uších, ztráta rovnováhy nebo zhoršené vnímání vysokých tónů. Všechny tyto příznaky mohou signalizovat...

Nedávejte dětem boty po sourozencích, ničíte jim nohy, varuje odbornice

Ilustrační fotografie

Je to paradox. Přestože se většina dětí rodí se zdravými nožičkami, třetina prvňáků má ploché nohy. Potíže se pak...

Široké boky a kila navíc. Newyorské tanečnice si z nich nic nedělají

Pretty Big Movement

O tom, že tanec nemá žádné hranice a je úplně pro každého, nepochybují baculaté ženy z newyorské taneční skupiny Pretty...



Najdete na iDNES.cz