Zuzana (49) si stěžuje, že si manžel ve svých 55 letech pořídil o 25 let mladší milenku. „To, že se chová jako puberťák a běhá v úzkých džínách a s kšiltovkou na hlavě, mi sice připadá směšné, ale neřešila bych to. Podstatné je, že během dvou posledních měsíců do luxusních dovolených s milenkou investoval skoro sto tisíc z našeho domácího rozpočtu. Vůbec nevím, co dělat. Máme tři děti...“
V podobné situaci se ocitla i Natálie (39). I její muž má milenku. Dokonce si ji nastěhoval do společného domu. „Nebydlíme tam, chtěli jsme tam udělat ještě nějaké úpravy. To zřejmě padlo. Teď si tam bere děti a nutí je komunikovat s milenkou, přestože situaci nerozumějí a nemají tu ženu rády. Vůči mně je arogantní, nešetří sprostými výrazy, které dříve do jeho slovníku nikdy nepatřily. Odmítá se podílet na nákladech domácnosti, ačkoli mám několikanásobně nižší plat než on.“
Většinou jde o ženy, které jsou na manželech závislé a mají strach řešit otázky kolem majetku. Dobře vědí, že jejich dominantní muži chtějí mít situaci pod kontrolou, nechtějí se jim svěřovat, ani se s nimi radit a každá diskuze o domácím hospodaření by byla jen rýpnutím do vosího hnízda.
„Bojím se, abych neskončila jako jedna známá, jejíž záletný muž přepsal veškerý majetek na jiné osoby a ji pak vyhodil z domu s igelitkou,“ přiznává Karla (56), která o záletech svého manžela podnikatele věděla celý život. „Vždycky měl milenky a já to tolerovala, ale ta poslední ho silně ovládla. Od té doby, co je s ní, odklání peníze, vůbec nemám přehled, kde má konta a kolik na nich je.“
Podle advokátky Jitky Němcové by měli partneři předem počítat s tím, že taková situace může nastat. „Pokud možno je dobré nebýt na partnerovi ekonomicky závislá a mít aktuální informace o majetku. Koneckonců Občanský zákon jasně deklaruje právo manželů na informace o příjmech druhého a stavu jeho jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech,“ vysvětluje advokátka a dodává, že jde o zákonnou deklaraci, která není a nemůže být jakkoli sankcionována. „Je třeba se podle toho řídit už v době, kdy manželství funguje, od počátku nebo ještě lépe ještě před manželstvím,“ jinak žena skončí ve strachu..
Přesně jako Jana (45). Její manžel má milenku, přestal jí dávat peníze a zachází s ní jako s hadrem, Jana se ale bojí zažádat o rozvod. „Manžel ovládá veškeré finance, a kdyby jen vycítil, že podnikám nějaké kroky, určitě by začal s podvody. Netají se tím a dozvěděla jsem se to i od známých,“ říká.
Převodům majetku však lze podle advokátky Němcové čelit. „Lze se domáhat zneplatnění takového jednání. Na druhou stranu samozřejmě žádné soudní rozhodnutí nezabrání takzvanému ́vytunelování ́společné firmy. Je zkrátka na každém být ve svých právech bdělý,“ nabádá.
Triky a podlosti neznají hranic...
Se stejnými problémy se potýkají i ženy i jinde na světě, například v Německu. Například časopis Focus zveřejnil článek s názvem Když manželství končí válkou, v němž popisuje nejrůznější triky a podvody, k nimž může v době kolem rozvodu dojít. Je zde mimo jiné popisován trik nazvaný Vyklízecí komando. Spočívá v tom, že jeden z partnerů pod rouškou noční tmy odveze ze společného bytu nábytek, cennosti, fotoalba, dokumenty i finanční doklady.
I na to však existuje vhodná protistrategie: okradený má požadovat mimosoudní vrácení cenností a podkladů. Nestane-li se tak, podat žalobu. Muži prý často nemají přehled, co všechno se za léta nashromáždilo, ženám zase chybí přesný přehled o financích. Pro obě strany se doporučuje předem vše dokumentovat, pořizovat si kopie a fotografie.
Dalším trikem je takzvaná Plundrovací taktika. Spočívá v drahých cestách, šik oblečení, v kulinářských požitcích v luxusních restauracích. Jeden z partnerů v sobě odhalí zálibu v rozhazování peněz a doslova plundruje společné konto. Redukováním konečné sumy klesá částka, jež má být druhému v rámci majetkového vypořádání vyplacena. Jaká strategie platí zde? Co nejdříve podat žádost o rozvod, případně i zahájit proces, jenž může vést ke konfiskaci majetku partnera.
V rámci vyrovnání společného jmění manželů lze dle některých soudů požadovat informace o všech dispozicích partnera za posledních deset let. Zjistí-li se, že bylo hodně „odkloněno“, odpovídajícím způsobem se zvýší nárok na vyrovnání.
V internetovém článku Deset největších majetkových chyb uvádí rozvodová advokátka Susanne Hahnová na modelovém příkladu, kde ženy často chybují. Leonore absolvovala studium, má vlastní příjem, je šťastně vdaná a vychovává dvě děti. Idyla však klame. Přestože se to zdá být takřka nemožné, nemá Leonore ani zdání, kolik její manžel vydělává. A není žádnou výjimkou. Zatímco se Leonore stydí „prostě se jen zeptat“, jelikož se obává toho, že by si to její manžel mohl vykládat jako nedůvěru, existuje mnoho žen, které se o finance jednoduše nezajímají.
Odborníci připouštějí, že může být nóbl spoléhat na vlastní síly, ale zároveň připomínají, že ve hře jsou ještě děti. Aspoň kvůli nim by měla každá manželka získat přehled o majetku. Existuje-li předmanželská smlouva, bývá obtížné ji při rozvodu napadnout.
Jiný příklad: Jochen je již podruhé ženatý. Po určité době začne haprovat i toto manželství. Tráví čím dál tím víc času v práci, jeho druhá žena se cítí být zanedbávána. Její stížnosti mu ještě více ztrpčují společně strávený čas, ocitají se v začarovaném kruhu.
Poznamenán prvním rozvodem už nemluví o svých obavách, ale jedná: největší cennosti přepíše na jiné osoby. Protože má děti z prvního manželství, obdaruje je. Zabije tím dvě mouchy jednou ranou: darování za života je zvláště u nemovitostí daňově výhodné. Když tedy Jochen daruje dceři městský byt, protože ho stejně jednou bude dědit, může se dcera radovat, pro jeho ženu to ale znamená úbytek společného jmění.
„Tohle je zlý trik , který se ale bohužel stále praktikuje, hlavně když jsou děti z prvního manželství,“ tvrdí rozvodová advokátka Susanne Hahnová. „Takové jednání partner zpravidla nezjistí.“ Přesun majetku se podle ní netýká jen nemovitostí, ale i peněz a cenných papírů. Dokonce auta jsou před partnerem uklízena do bezpečí.
Přesouváním se majetek, o který při rozvodu jde, zmenšuje. Tady pomůže opravdu jen obezřetnost. Jsou-li tajné přesuny v plném proudu, je tu ještě poslední záchrana: podváděný partner musí zažádat u soudu nejdříve o majetkové vyrovnání společného jmění manželů. Zabránit takovému jednání se však podle Hahnové dost dobře nedá, protože není reálné, abychom se pořád dívali do katastru...
Když okrádají i děti...
To, že mnozí ženáči před rozvodem utrácejí peníze s milenkami nebo si je před manželkami někam „ulejvají“, je sice jev smutný, existuje však ještě daleko smutnější - a sice ten, kdy otcové přestávají platit alimenty na své děti.
Soudkyně Lenka Mrázková se s tím setkává dnes a denně. U sociálních případů by nad tím člověk nekroutil hlavou, ale bohužel se tak často chovají i ti, kteří rozhodně nemají daleko do kapsy.
„Líbil se mu život na vysoké noze s krásnými ženami, a tak udělal vše pro to, aby svůj plat zredukoval na směšné minimum, i o to jsem s ním však musela každý měsíc bojovat,“ vzpomene si ještě občas Petra (50) na krušná léta po rozvodu se záletným manželem - podnikatelem a vlastníkem několika nemovitostí. Je sice ráda, že má tyto časy za sebou, ale v sobě ale stále ještě cítí jejich stín.
„Mám sice přítele, klape to mezi námi, ale po těchto zkušenostech už bych se nikdy nevdávala,“ říká.
