Jak se nenechat ničit stresem

Stres člověka nutí přizpůsobovat se novým okolnostem. Bez něj by lidstvo vyhynulo. Pokud ale trvá moc dlouho, organismus se brání a volá o pomoc. Utéci, rvát se a řvát. K takové reakci na nebezpečí je tělo naprogramováno po desetitisíce let.

Stres ničí erekci - čtěte ZDE

Nadledvinky vyplavují hormony adrenalin a kortizol. Stoupá tlak i srdeční frekvence, člověk je připraven k boji.

Vypětí vyčerpává
Jenže prastarý mechanismus není přiměřený dnes, když tím nejčastějším ohrožením je ucpaná dálnice nebo vlekoucí se fronta u pokladny.

Napětí se již z organismu neodčerpává nárazovou tělesnou aktivitou a nervozita se hromadí - vzniká chronický stres. Bývá o to horší, pokud člověka dlouhodobě sužují velké potíže, jako jsou finanční problémy či ztráta zaměstnání.

Člověk může reagovat různě: objevuje se nespavost, bolesti hlavy, nechutenství, bušení srdce. Přidává se vyčerpaní, nerozhodnost, podrážděnost. A může být i hůře, studie ukazují, že přemíra dlouhodobého stresu zvyšuje třeba riziko rakoviny nebo selhání imunity.

"Tohle riziko se rozhodně nedá vyloučit, ačkoli studie se ve výsledcích rozcházejí," říká docent Luboš Petruželka, šéf onkologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice. "V každém případě je dobré se snažit stresu, zvláště tomu dlouhodobému, vyhnout," dodává.

Vypětí škodí plodnosti
Vliv stresu se může projevit i na místě trochu nečekaném. Kdo si ho dá do spojitosti třeba s tím, že se mu nedaří počít dítě?

"Vyčerpání, ať už psychické nebo fyzické, nejenže může vést k vymizení pravidelné menstruace, ale dokonce může bránit samému početí," říká gynekolog Jindřich Madar z pražské porodnice v Podolí. Podle něj jde o důsledek prostého přírodního mechanismu - kde panuje nepohoda, nebudou dobré podmínky pro mláďata.

Při zvládání stresu je důležitá osobní svoboda. Stresu s jistotou podléhají ti, kdo se cítí jen jako kolečko složitého stroje bez možnosti chod ovlivnit. Stresem tak trpí daleko častěji hráči velkých orchestrů než členové komorních těles.

"V orchestru se všichni musí podřizovat dirigentovi. Nerozhodují ani o tom, kdy si zajdou na toaletu," říká profesor biologie Robert Sapolsky, autor knihy Proč zebry nepodléhají stresu.

Braňte se vyčerpání
Zatímco někdo si ve stresujících situacích přímo libuje, jiní lidé si zachrání zdraví, pokud se podobného vypětí zbaví.

Tu větu někdy slyšel snad každý: "Nehoň se, nerozčiluj se, dostaneš infarkt." Jenže ono je to trochu jinak. "Dříve se předpokládalo, že podnikatelé, kteří žijí ve stresu, jsou více ohroženi nemocemi srdce a cév než lidé, kteří žijí v relativním klidu, říká kardioložka Zuzana Urbanová.

Stres a nějaký psychický šok nicméně mohou spusit infarkt u lidí, kteří si na něj léta zadělávají mizernou životosprávou a třeba kouřením. Nicméně, někteří jedinci vysoké a až nepřirozené nároky moderního života snášejí bez problémů. Stres lépe snášejí lidé založením flegmatičtí, rozhodní, sebejistí.

Někteří lidé stres k pocitu zdraví vyloženě potřebují. "Takoví jedinci, jsou-li stresu zbaveni, třeba odchodem do důchodu, začínají strádat," tvrdí kardiolog Jaromír Hradec.

Stres se naštěstí dá zvládnout. Vědci doporučují procházky v lese, odbourání zášti, dobře snídat a obědvat, přehodnotit jídelníček, dobře spát, souložit, hovořit s lidmi, nenadávat, nepřetěžovat se, vyhledávat světlo, zakřičet si z plných plic, praktikovat automasáž či naučit se relaxovat.

Možná nejúčinnějším postupem je vzpomenout si na pračlověka a prostě utíkat. "Negativní důsledky stresu lze velmi dobře kompenzovat fyzickou námahou," říká internista profesor Vratislav Schreiber.

Co platí na únavu a dlouhodobé vypětí

• Cvičte, a to pravidelně
Díky pohybu, jako je třeba delší jízda na kole nebo i posilování, se vám v těle vytvoří hormony zlepšující náladu a uvolňující napětí. Navíc vám pohyb přinese rozptýlení a zlepší se vám kondice.

• Zvolte vhodný druh cvičení
Aby pohyb na stres doopravdy platil, vybírejte s rozmyslem. Lepší než aerobik, squash, či dokonce některý z adrenalinových sportů je třeba jóga, plavání, jízda na kole.

• Jezte kvalitně a zdravě
Vyčerpané tělo potřebuje kvalitní výživu, jinak bude unavenější a unavenější. Ve stravě by proto mělo být hodně bílkovin, vitaminů a vápníku. Při stresu může mít člověk dříve hlad vzniklý tím, že hodně klesá hladinu cukru v krvi.

• Řekněte si o pomoc
Přepínáním se stresu a vyčerpání z něho plynoucího nezbavíte. Naučte se vypnout, přesunout úkoly na jindy, ani doma nezařizujte vše jen vy.

• Jděte včas k lékaři
Pokud už se u vás stres projevuje zdravotními potížemi, jděte na vyšetření. Stres jako takový samozřejmě diagnózou není, jeho následky se však léčit dají.

• Jezte vitaminové doplňky
Váš stav mohou zlepšit i potravinové doplňky, které vám dodají chybějící minerály, vitaminy a stopové prvky, jako je třeba selen a zinek. Mnoha lidem se osvědčily ženšenové preparáty.