"Stála jsem ve frontě v lékárně na lék bez receptu. V okamžiku, kdy na mě přišla řada, nemohla jsem si na název léku vzpomenout a divně jsem breptala. Přišlo mi zvláštní, že když mluvím, tak mi z pusy vycházejí úplně jiné zvuky, než jsem chtěla říci..."
Pacientka nepopisuje zapomnětlivost ani demenci: právě prodělala mozkovou mrtvici. Příznaky této choroby, která ročně postihne více než 35 tisíc Čechů, sice mohou být nenápadné, ale nikdy by se neměly podceňovat.
Jak poznat mrtvici
SlovníkCMP: cévní mozková příhoda neboli mrtvice (iktus) Ischemická mozková příhoda: způsobuje ji uzavření tepen vyživujících mozek. Tento stav vyvolává krevní sraženina nebo embolie. Tvoří 85 procent mrtvic. Při včasném zákroku léčitelná. Hemoragická mozková příhoda: způsobená krvácením do mozku |
Zasažený mrtvicí nedokáže udržet ruce natažené před sebou, jedna z nich začne rychle klesat.
Asi nejvíce vystraší poruchy řeči, postižení obvykle nejsou schopní dát dohromady smysluplnou větu.
Objevují se také poruchy vidění a úporné bolesti hlavy. Jestliže se tyto příznaky objeví, není nad čím přemýšlet - jediným dobrým řešením je rychlé přivolání sanitky. Anglicky mluvící země mají pro takové případy rčení "Time is brain", česky se může říct, že rychlé jednání zachrání mozek.
Co se děje při mrtvici
Při mrtvici se nejčastěji uzavřou tepny, které zásobují mozek, může se to stát kvůli sraženině nebo takzvanému vmetku neboli embolii. Tomuto typu mrtvice se říká ischemická mozková příhoda. V obou případech je část mozku odříznuta a hrozí její nenávratné poškození. Jestliže se pacient dostane do rukou lékařů rychle, zvyšuje se naděje, že funkce mozku zůstanou zachovány a dlouhodobé postižení se sníží na minimum.
"Mozkové buňky kvůli absolutnímu nedostatku kyslíku a živin v centrální části postiženého místa odumírají během několika minut. Nervové buňky v jeho nejbližším okolí až za několik hodin," vysvětluje lékař Jan Fiksa z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Hemoragická (vlevo) a ischemická (vpravo) mozková příhoda (U hemoragické příhody se krev rozlévá do mozkové tkáně; u ischemické příhody krevní sraženina blokuje přívod krve do určité části mozku)
Se sanitkou do speciálního centra
Záchranáři by měli při podezření na mozkovou mrtvici už rovnou směřovat do specializovaného iktového centra, kde mají všechny potřebné přístroje a zkušené odborníky na jednom místě. Je to důležité, protože se nesmí ztratit ani minuta, přitom je zapotřebí udělat spoustu vyšetření ještě předtím, než se přistoupí k samotné léčbě ucpané cévy. Kdyby pacient "cestoval" z jednoho konce nemocnice na druhý, uškodilo by mu to.
Lékař až podle vyšetření pozná, zda mrtvici opravdu způsobila nejčastější příčina, tedy již popisovaná sraženina. V pětině případů dochází k prasknutí cévy a následnému krvácení do mozku.
Specializovaná vyšetření pomocí počítačové tomografie (zkratka CT), magnetické rezonance (zkratka MR) nebo ultrazvukového vyšetření nejprve musí tento typ mozkové příhody vyloučit.
Každý typ se totiž léčí jiným způsobem, části pacientů s krvácivou mozkovou příhodou pomůže neurochirurgická operace, ale mnohé z nich lékaři zachránit nedokážou. Polovina lidí s krvácivou mozkovou příhodou umírá.
Jestliže se však jedná o ischemickou mozkovou příhodu, lékaři nejčastěji přistoupí k trombolýze - do žíly nebo do cévy aplikují látky, které rozpouštějí krevní sraženinu.
Psychologa potřebuje i rodina
Studie ukazují, že léčba má smysl, pokud k ní dojde nejpozději 4,5 hodiny poté, co pacient začal pozorovat příznaky mrtvice. Právě proto se nevyplatí snaha se z mrtvice vyspat - příznaky do rána nevymizí a stav nemocného se výrazně zhorší.
Při včasném zásahu lékařů se může stát, že člověk se do běžného života vrátí téměř nezasažený, ale častěji se u pacientů, kteří mrtvici prodělali, objevují poruchy hybnosti jedné nohy či ruky, případně ztráta citlivosti na jedné polovině těla. Narušena bývá také schopnost číst a psát, nemocní mají potíže s řečí. Součástí léčby je vždy rehabilitace. Lékaři se snaží, aby nepostižená část těla převzala funkce té postižené.
Na kvalitních pracovištích, kterých je v Česku dlouhodobě nedostatek, bývá k dispozici logoped, psycholog i sociální pracovník, kteří se snaží vrátit nemocného do života.
Rady psychologa potřebuje také rodina postiženého. "Psychologa rodině určitě doporučuju. Pro moji manželku to bylo těžké: ze dne na den měla vedle sebe místo zdravého chlapa někoho, o koho se musela starat, spadly na ni starosti, o které jsme se předtím dělili. A bylo na ní, aby zajišťovala moji následnou léčbu," říká Jan Dohnálek, který mozkovou mrtvici prodělal v roce 2002.
