Kůže je povrchem největší tělní orgán a hraje důležitou roli při zajišťování ochrany těla proti poranění, UV záření, průniku nežádoucích fyzikálních a chemickým látek a infekčních částic a vykonává mnohé další funkce. U nejmenších dětí tomu ale tak ještě nemusí být.
"Dětská pokožka se vyvíjí celé první tři roky. V tomto období neposkytuje takovou ochranu jako dospělá kůže, protože hydrolipidová vrstva má jinou strukturu, potní žlázy mají nízkou úroveň činnosti a mazové žlázy také nejsou plně vyvinuty," vysvětluje Jarmila Seifertová, praktická lékařka pro děti a dorost. "Nejdůležitější je preventivní ochrana poškození pokožky. Hojení již poškozené, zanícené kůže trvá kolem 3 týdnů," dodává lékařka.
Dráždivé enzymy
Ačkoli struktura dětské kůže je totožná s tou u dospělých, ochranné funkce dětské kůže nefungují tak účinně, protože je pětkrát tenčí. Neposkytuje tak dostatečnou ochranu proti škodlivým látkám, které se mohou dostat krevním oběhem do těla. Kožní buňky dítěte nejsou tak blízko u sebe a jsou mezi nimi mezery, kudy mohou projít například škodliviny.
Absence podráždění pokožky nebo alergických příznaků nemusí nutně znamenat, že dětská pokožka plní všechny ochranné funkce jako ta dospělá. I když to není vidět, škodlivé látky mohou proniknout do těla malého dítěte.
Z tohoto důvodu lékaři doporučují zvolit jemné prací prostředky, které nezanechávají na oblečení látky, které mohou být pro děti škodlivé jako enzymy či umělá barviva, které by mohly vyvolávat podráždění. Podobně by se měla vybírat i aviváž, nahradit se ale dá také třeba směsí octa a citronu. V prvních měsících je pro dětskou pokožku příjemnější vyžehlené prádlo, které by mělo být vypráno alespoň na 60 stupňů.
Hydratace olejem i sádlem
I při výběru kosmetiky by měli rodiče raději sáhnout po výrobcích určených speciálně pro děti. Pokožku je nutné také pravidelně hydratovat, pokud se rodičům zdá sušší. Jinak hrozí až rozvoj ekzému nebo jiných kožních obtíží.
Pokud dopřáváte dítěti koupel každý večer, není nutné pokaždé používat mýdlo a šampon nebo jemnější mycí pěnu, stačí to každé 2-3 dny. Vysušení kůže také můžete zabránit přidáním oleje přímo do koupele. Po osušení je dobré kůži ošetřit, na výběr mají rodiče mezi širokou škálou krémů a olejů, z přírodních produktů pak třeba nesolené vepřové sádlo.
"Pro péči o dětskou pokožku je nejvhodnější používání hydratačních krémů nebo mlék. Na běžné ošetření kůže olej není tak úplně vhodný, ucpává póry a kůže nemůže tak dobře dýchat. Používání sádla byla dobrá rada našich babiček. Je tělu složením docela blízké, tudíž nedráždí a může dobře splynout s pokožkou. Dá se ho využít na hodně suchá praskající místa k dohojení, je vhodné na masírování a hojení jizev," doporučuje lékařka.
Pokud je dětská pokožka vystavená více povětrnostním vlivům je dobře ji chránit mastí, zvláště v zimním období na nechráněná místa hydratační krémy nejsou vhodné, protože mohou namrzat.
Strava má na dětskou pokožku velký vliv a dokáže ji udržet v dobrém stavu. "Nedostatek minerálů a vitaminů může způsobit méně pružnou pokožku, objeví se zvýšená suchost a podráždění kůže. Velmi snadno se pak na kůži objeví zánět (dermatitida). Dlouhodobě suchá nebo zanícená kůže se pak hůře vyvíjí a neplní dokonale svoji ochranou a termoregulační funkci," upozorňuje doktorka Seifertová.
Pro správnou funkci kůže jsou velmi důležité vitaminy skupiny B (B2, B3, B6) a také vitaminy C, A a E. Kromě nich potřebuje kůže ještě také zinek, měď, Omega-3 mastné kyseliny a koenzym Q-. Všechny tyto prospěšné látky naleznete přirozeně ve stravě, ale musí být pestrá (mléko a mléčné výrobky, zelenina, ovoce, obiloviny, maso, ryby, vejce a zdravé rostlinné oleje).
Bavlna namísto vlny
V dětském věku se často objevují potravinové alergie, které se nejčastěji projevují svěděním, zarudnutím, zanícením kůže - ekzémem. "Stejné projevy na kůži nemusí být jenom potravinovými alergeny, ale také jinými vlivy z vnějšího prostředí jako je prach, roztoče, zbytky chemikálií v prádle nebo parfémy. Hodně dráždivá bývá i vlna, proto upřednostňujeme pro oblečení bavlnu," doplňuje lékařka a dodává.
Malé děti si na pestrou stravu musí zvykat postupně. Přitom je třeba dávat pozor na reakce dítěte na tyto potraviny. "Mezi varovné signály patří zvýšená nadýmavost bříška, svědění kůže, zhoršení vzhledu stolice, někdy s krvavými nitkami a hlenem," vyjmenovává lékařka.
Mezi silné alergeny patří například mléko a mléčné výrobky, vejce, ryby, arašídy a lískové ořechy, sója, čokoláda, citrusové plody a jahody. Při přípravě jídla pro děti se snažte vyhnout používání výrobků, které obsahují chemické konzervační látky, umělé příchutě a barviva, které také mohou vyvolat kožní alergie. I alergické reakce se ale věkem mírní a alergie na mléko, mléčné výrobky a vejce mohou dokonce zcela vymizet.
