Prvním krokem je odhadnout správný moment. Pokud nejste příznivci bezplenkové metody (více si o ní přečtěte zde), nemá cenu dítě dávat na nočník příliš brzy, protože na zvyk v budoucnu zapomene a budete muset začít znovu.
Kdy začít
Podle psychologů jsou děti připraveny k tréninku na nočník někdy mezi 15. a 18. měsícem, dívky dřív než chlapci. Močový měchýř musí být schopen zadržet větší množství vody, což poznáte tak, že plenka vydrží dítěti i několik hodin suchá a pak je najednou celá mokrá.
Dítě musí také porozumět tomu, co po něm vlastně chceme. Dokáže již pochopit složitější úkoly, jako je nalezení a donesení červeného míčku? Pak má smysl se s ním začít bavit o tom, co vlastně děláte na toaletě a jak na to. Představte dítěti slova jako lulu a ee, chlapečky nechte na nočníku nebo záchodě sedět, ze začátku nemusí rozpoznat rozdíl mezi potřebami. Navíc nemá smysl syna v této fázi zatěžovat mířením do záchoda.
Pro trénink nových dovedností se nedoporučuje doba, která je pro dítě jinak zátěžová nebo stresová, jako je příchod sourozence do rodiny nebo stěhování. Sami rodiče také nejlépe poznají, kdy na dítě přišlo období celkového vzdoru a odmítání všeho, taková doba se k nácviku samozřejmě vůbec nehodí.
Šetřete své i dětské nervy
Důležité je na děti netlačit a nenutit je do chození na nočník. Nechcete přece, aby se z nácviku základních hygienických návyků stala hra kdo z koho. Pokud tedy dítě odmítá "trůnit", zkuste počkat.
Pokud s nácvikem ještě raději počkáte, podívejte se na test plenek.
14. června 2013 |
"Naší malou jsme taky posazovali na nočník ještě před patnáctým měsícem, ale jednou úspěch byl, pak zase nic a časem na nočník nechtěla. Buď brečela nebo se hned zvedla, že je hotovo a nic… tak jsme to nechali být. Pak jsem ji asi po dvou a půl měsících posadila, že to zase zkusíme a uměla to během dvou dnů," popisuje svou zkušenost maminka pod přezdívkou Ewista na diskusním serveru eMimino.cz.
Důležité je se na dítě nezlobit. Některá batolata to totiž vyděsí a do dalšího nacvičování se už moc nehrnou. Shrňte situaci třeba takto: "A jéjé, malá nehoda, příště se to určitě povede." Z nehod se nestřílí a některé děti se s nimi potýkají až do čtyř let věku, v noci častokrát i déle. Problémy s nočním pomočováním se týkají dětí až do šesti let, vliv na ně má hlavně psychická pohoda. Pokud by problémy pokračovaly i po šestém roce, pak by se rodiče měli obrátit na lékaře.
Psychologové také doporučují vyhnout se ošklíbání nad obsahem plen nebo nočníku. Dítě si právě začíná uvědomovat, že jde o výměšky jeho těla a odpor k nim by si mohlo vysvětlit jako odpor k sobě samému.
Bez motivace to nepůjde
Pro mnohé rodiče je oříškem děti motivovat, pokud se nechtějí uchýlit k odměňování (nebo taky uplácení) sladkostmi a hračkami. Nejvíc samozřejmě táhnou příklady, ať už starších sourozenců nebo jiných dětí z rodiny či okolí. Někteří nedají dopustit na oslavné tanečky, kdy nad každou kapičkou a bobkem zahraje celá rodina ochotnické divadlo.
V dnešní době ale seženete i spoustu speciálních pomůcek. Můžete zkusit opatřit dno nočníku samolepkou, která se po namočení na dítě usměje. Na některé děti zabírá nákup spodního prádla s oblíbenou postavičkou a následné vysvětlení, že si musí dávat pozor na čurání, aby milovaný Krtek neskončil celý mokrý.
Některé děti chtějí rovnou napodobit rodiče a chodit na toaletu, ani v tom nemusí být problém. Stačí pořídit stoličku a přídavné dětské sedátko a vaše ratolest se může cítit jako dospělá. Navíc společný nákup pomůcek přispěje k pocitu samostatnosti, kterou bude dítě potřebovat.
Když je méně více
Nesnažte se dítě na nočníku udržet pomocí hraček, mohlo by si myslet, že je to jenom jiná varianta stoličky, kam si chodí sednout a hrát. Nenechávejte také dítě na nočníku moc dlouho, bude z toho mít otlačený zadek a bude otrávené.
Děti stejně jako kdokoliv jiný nemají moc rády, když za nimi někdo neustále chodí a ptá se dokola na to samé. Pokud dítě na nočník chodí bez problémů, nemusíte se ho každou hodinu ptát, jestli nepotřebuje. Akorát ho to otráví.
Někdy je lepší přestat se ptát i dětí, které příliš úspěchů ještě na nočníku neslaví. Odmítáním si získávají vaší pozornost, neustálé dotazování jim ale také může být prostě nepříjemné.
"Mně doktorka poradila z toho nedělat takovou vědu. Přestali jsme se holky neustále ptát, jestli nepotřebuje. Akorát jsme řekli, že do kalhot to nepatří a nočník je tady. Musela jsem vyprat pár párů kalhot, když se podařilo, pochválili jsme ji, ale nedělali z toho už operetu. Za tři dny to zvládla vlastně sama," píše matka tříleté holčičky na diskusním fóru eMimino.cz.
Není cesty zpět?
Pokud již dítě zvládlo na nočník chodit, nevracejte ho o fázi zpět a nedávejte mu znova plínku, ani když se objeví nehody. Dítě z toho bude zmatené. Pokud se bojíte ho vzít ven bez plínky, kupte mu tréninkové kalhotky, které absorbují nehodu, ale dítě v nich pocítí vlhkost. Snadno se stahují, takže to zvládne i samo. Moc to ale s jejich používáním nepřehánějte, aby si dítě nezvyklo na to, že má "jištění".
Pokud míříte na delší cestu a převlékání zkrátka není možné nebo vhodné, vysvětlete dítěti, proč mu plenku dáváte. Dejte mu ale také možnost si během cesty odskočit.
Pár tipů od maminek a babiček
|
