Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Spánek se nedá ošidit. Méně než 5 hodin spánku vede k infarktu i obezitě

  • 73
Spíte málo nebo nekvalitně? Jednou to určitě nevadí, dlouhodobé potíže se spánkem však prokazatelně zvyšují riziko infarktu, vysokého krevního tlaku a jiných vážných nemocí. Co se s tím dá dělat, zjišťoval páteční magazín Rodina DNES.

Milovníci spánku dnes nemají lehký život. Hektická doba velí nařídit budíky nejpozději na sedmou, kdo v posteli zůstane déle, je jednoduše považován za lenocha. Možná se ale blýská na lepší časy. Výzkumy z poslední doby ukazují, že spánek je pro tělo ještě důležitější, než se kdy myslelo. Jeho nedostatek nebo nízká kvalita způsobují velmi vážné zdravotní potíže: od infarktu až po rakovinu.

Neznamená to, že se nemůžete začíst do své oblíbené knihy a občas ponocovat, vážnější zdravotní komplikace nastávají po delší době.

„Spánek má nezastupitelnou roli v regeneraci organismu, podle vědeckých studií je doba spánku pod pět hodin spojena s o 60 % vyšším výskytem hypertenze po osmi až deseti letech sledování,“ vysvětluje předsedkyně České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu Jana Vyskočilová.

Tipy pro zdravý spánek

  • Nepijte stimulační nápoje od pozdního odpoledne, to znamená minimálně 4 až 6 hodin před ulehnutím, zároveň omezte jejich množství přes den
  • Vynechejte večer těžká jídla, alespoň 3–4 hodiny před ulehnutím
  • Po večeři neřešte důležité věci, které vás mohou rozrušit, naopak se snažte dělat příjemné věci, které vás uklidní
  • Po večeři se jděte projít, ale náročné cvičení odložte raději na ráno
  • Nepijte večer alkohol
  • Nekuřte před spaním
  • Udělejte si z ložnice příjemné místo, kde je spíše chladněji (18–20 stupňů), ticho a tma
  • Každý den uléhejte a vstávejte ve stejnou dobu, v rozpětí 15–20 minut
  • Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu: když nemůžete do půl hodiny usnout, raději vstaňte, jděte si do vedlejší místnosti třeba číst, nepřevalujte se v posteli několik hodin
  • Dávejte pozor na silné zdroje světla (televize, počítač)

Světová zdravotnická organizace již dříve upozornila, že noční bdění a dospávání přes den je pravděpodobným spouštěčem rakoviny. Důvodem je změna biologického rytmu člověka. To potvrzuje i nejnovější francouzsko-britský výzkum, podle něhož narušení hlavních fází spánku ničí paměť, myšlení a zvyšuje pravděpodobnost některých typů rakoviny. To platí nejen pro noční ptáky, ale i pro ty, kdo pracují na směny.

„Lidé, kteří pracovali i v noci, mají oproti ostatním větší problémy se spánkem i v důchodu,“ citovala BBC profesora Derka-Jan Dijka z výzkumného ústavu v hrabství Surrey v jihovýchodní Anglii.

To ale stále není vše. Nevyspání nebo časté noční probouzení vyplavuje stresové hormony, což vede k vyššímu riziku infarktu, mrtvice, cukrovky, ale i k častějším poruchám imunity. Dopad má i na lidskou psychiku, nespavost totiž úzce souvisí s depresemi a úzkostmi. V neposlední řadě může ponocování překazit i plány na dokonalou postavu.

Četné výzkumy totiž dokázaly, že probdělé noci úzce souvisí s obezitou. Nespavost má totiž dopad na rovnováhu organismu a na normální tvorbu hormonů, které pomáhají regulovat váhu. Příkladem může být leptin, ovlivňující pocit sytosti. Vylučuje se v noci a způsobuje, že nepociťujeme hlad. Tedy v případě, že spíme dostatečně. Pokud spánek chybí, dostaví se kručení v břiše.

Stres - ničitel spánku

I když jednorázové ponocování takové dopady na zdraví nemá, neplánujte si po něm žádnou náročnou aktivitu. Po probdělé noci se totiž zhoršuje pozornost, paměť a schopnost učení. Odložit byste měli i jízdu autem.

„Nedostatek spánku nebo nekvalitní spánek jsou častou příčinou dopravních nehod. Člověk trpící nespavostí se stane se sedmkrát větší pravděpodobností účastníkem dopravní nehody s následkem smrti nebo vážného zranění než člověk bez spánkové poruchy,“ tvrdí Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu.

Sedm věcí, které škodí vašemu zdraví

a měli byste je raději vyhodit.

Ilustrační snímek

Neponocujte příliš často, protože z jednorázově probdělých nocí se může velmi snadno stát trvalá záležitost. Špatné návyky vedou k poruchám spánku, kterých se pak člověk snaží složitě zbavit.

„Příčinou nespavosti je v poslední době hlavně životní styl přinášející stres, práci v nočních hodinách a nedodržování pravidel spánkové hygieny,“ varuje již citovaná Jana Vyskočilová. Následkem toho se lidé převalují v posteli a nemohou usnout, případně se budí častěji či brzy ráno.

„Nejčastější spánková porucha je insomnie, což je nespavost, trpí jí zhruba 30 až 40 procent populace, z toho 10 až 15 procent pacientů má chronické potíže,“ doplňuje Vyskočilová.

Pokud se i vám stane, že nemůžete občas zabrat, zkuste nejprve odstranit stres, případně vyzkoušet bylinné preparáty. „Pokud nespavost přetrvává i nadále, měli byste se obrátit na svého ošetřujícího lékaře,“ radí doktorka.

Problémem je i chrápání

Častým problémem je také to, že lidé příliš své potíže neřeší a berou je jako součást života. I když je v podstatě mohou pomalu zabíjet. Třeba takové chrápání. U některých lidí je spojeno se spánkovou apnoe, při níž dochází k opakovanému zadržování dechu.

Toto poměrně časté onemocnění postihuje zhruba 6 procent lidí, k lékaři však zajde málokdo. Přitom výrazně přispívá ke kardiovaskulárním nemocem, cévním příhodám i cukrovce. Je také častým viníkem dopravních nehod, neboť způsobuje mikrospánek. Lidé, kteří v noci chrápou, se totiž cítí unaveni a při rutinních či monotónních činnostech si „zdřímnou.“

Překážek, které nadechnutí brání, je několik. Od zhoršené nosní průchodnosti, zúžení dýchacích cest v oblasti krčních mandlí a patra, zúžení v oblasti kořene jazyka, případně zvětšené nosní či krční mandle. Pokud máte kila navíc, snažte se je nejprve shodit. I obezita totiž chrápání způsobuje. Tuk se ukládá i v oblasti krku, kde zbytňují tkáně, prostor pro dýchání se zužuje a pacientům se o to hůř nadechuje. Podle aktuálního stavu pacienta se onemocnění léčí dýchacím přístrojem, ústním aparátkem či chirurgicky.

Zrádný alkohol a televize

I když si většina lidí pod pojmem příjemně strávený večer představí televizi a několik sklenic alkoholického nápoje, lékaři už takovou radost z této představy nemají. Právě tato kombinace je totiž jedním z důvodů, proč jsou spánkové poradny rok od roku plnější. Alkohol značně zhoršuje kvalitu spánku, organismus vydává příliš mnoho energie na jeho odbourání a tělo neodpočívá naplno.

Světlo od televize zase stimuluje naše mozkové buňky, aby začaly fungovat. Pokud si tedy zapnete před spaním film, přepnete mozek ze spánkového režimu do stavu bdění. Ideální je dát si před spaním vanu či sprchu, přečíst si knížku nebo poslechnout tlumenou hudbu.