(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Jak chránit děti před zneužitím? Pomůže pohádka nebo divadelní scénka

  • 33
Před možným nebezpečí, které hrozí dětem od cizích lidí, musí rodiče poprvé děti varovat ve chvíli, kdy se už může stát, že dítě někam odběhne nebo ho někde v davu ztratíme, myslí si výchovná poradkyně markéta Klingerová.

„Dokud ho nosíme v náručí nebo dokud jsme s nimi v každém okamžiku, není třeba narušovat jejich vnímání tohoto světa jako bezpečného místa,“ říká Klingerová.

Podle psycholožky Lidmily Pekařové poznáme rozumovou vyspělost dítěte k pochopení nebezpečí podle toho, že si začne uvědomovat své já a projevuje je spojeními jako já budu nebo já chci.

Lidé jsou hodní a zlí. Rozeznají je jenom rodiče

„Svým dětem říkám, že jestli jsou lidé hodní nebo zlí, na nich není na pohled vidět, takže musíme být opatrní u každého člověka, kterého neznáme, a raději si s cizími nepovídat, nic si od nich nebrat, ani s nimi nikam nechodit, nepřibližovat se k jejich autu, pokud u toho nejsou rodiče,“ popisuje Klingerová z vlastní zkušenosti.

Nevíte si rady s výchovou?

Neklesejte na mysli a poraďte se s odbornicí a učení a výchovu Markétou Klingerovou v naší poradně zde.

Mgr. Markéta Klingerová

O zlých lidech, kteří ubližují, je dost pohádek, takže můžete dávat příklady z nich, nebo si při čtení pohádky popovídat o tom, jestli by se něco takového mohlo stát i dnes vám. „Zkuste příběh zasadit do konkrétního prostředí, ve kterém se dítě pohybuje nebo bude pohybovat, a společně najít cestu do bezpečí a ke šťastnému konci,“ radí Klingerová s tím, že můžete vyzkoušet i praktický nácvik nebo si vyzkoušet situace ve formě divadelních scének.

Jak moc konkrétní má rodič být při líčení nebezpečí? To záleží do jisté míry na osobnosti dítěte, stejně jako na jeho věku. „Že jsou děti, které byly zavražděny nebo je nikdy nikdo nenašel, můžete říct dítěti určitě od jedenácti let, u bystrých dětí to může být již mezi sedmým a osmým rokem,“ nabádá rodiče psycholožka Lidmila Pekařová s tím, že je vždy lepší dítě trochu vystrašit, než zanedbat jeho připravenost na podobnou situaci.

Důvěra k rodičům je základ

„Děti musí vědět, jaké chování může být ohrožující, a o čem by proto vždycky měli vědět rodiče. Patří sem osahávání, sliby hraček, peněz, cukroví ale i snadného výdělku. Dále jsou to různá pozvání na schůzku pod záminkou nejrůznějších sbírek nebo nabídek k modelingu nebo filmu. To vše samozřejmě platí i pro prostředí internetu. Typickým způsobem, jak dítě zmanipulovat, může být i vydírání (ve stylu  nikdo se nedozví, že tady kouříš, když přijdeš, budeme kamarádi),“ upozorňuje zkušená psycholožka a autorka knihy S.O.S. 

Je také důležité odmalička dítě vést k lásce k vlastnímu tělu a k tomu, že cizím lidem určitě nemá dovolit, aby se určitých částí jeho těla dotýkali.“Je také nezbytné pěstovat se svým dítětem vztah vzájemné důvěry, aby se dítě nebálo svěřit, že se mu třeba něco nepříjemného přihodilo,“ připomíná Klingerová. S tím souhlasí i psycholožka Pekařová: „Dítě musí věřit, že tátovi a mámě, nebo alespoň jednomu z nich, musí říkat vše. Pomoct může třeba vyprávění, že i máma jako malá vyzkoušela cigaretu, a jak se to bála říct svojí mámě,“ navádí rodiče doktorka Lidmila Pekařová.

Co ještě s dítětem probrat?

  • vyhýbat se opuštěným a tmavým místům, v případě nebezpečí zvonit na zvonky a křičet o pomoc
  • neotvírat dveře, pokud před nimi stojí cizí osoba
  • nenastupovat s cizinci do výtahu
  • jak se zachovat na konkrétních místech, pokud se ztratí (nákupní centrum, ulice, hromadná doprava, les apod.) a koho oslovit (informační pult, policistu, ženu s dítětem, prodavačku) a co jim říct (jméno, adresa, telefonní číslo rodičů)
, pro iDNES.cz