Ona
Tohle se neříká

Tohle se neříká - Přes čtyřicet procent dospělých se už setkalo s tím, že je dítě oslovilo sprostou nadávkou. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro MF DNES. | foto: Profimedia.cz

Jak mluví naše děti: Kluci nám říkají - Co děláš, krávo?

  • 95
Při vyučování bylo devítiletého Dominika z pražské základní školy v Plzeňské ulici hodně slyšet. Drobný blonďatý kluk měl při vyučování spoustu otázek a připomínek. Ale sotva zazvonilo, změnil slovník.

HLASUJTE: Jsou dnešní děti vulgárnější, než byly dříve?Děti šokují rády, říká psycholog„To si děláš prdel, že jdeš domů!“ volá Dominik na svého spolužáka. A dodává: „Ty vole.“

ČTĚTE TAKÉ: 

Podle učitelky Moniky Jirsákové je taková situace typická. „Přede mnou si nedovolí mluvit vulgárně, ale raději si ani nepředstavuji, jaká slova děti používají, když u toho nejsem,“ říká Jirsáková. Ovšem to, co od svých žáků občas zaslechne zpovzdáli, by se prý styděla opakovat.

Sprostě mluví už i ve školkách

„Kluci nám nadávají normálně. Třeba jen proto, že se jim nelíbí, jak jsme oblečené. Říkají nám třeba jako to, co máme mezi nohama. A úplně běžně se zeptají: Co děláš, ty krávo?“ popisuje desetiletá Nikola. Přiznává však, že pokud jsou na dívky spolužáci sprostí, nezůstávají jim nic dlužné.

Sprostá slova se mezi dětmi podle psycholožky Jany Šebkové začínají šířit už od školky. „Tehdy ale děti málokdy tuší, co ty výrazy vlastně znamenají,“ říká psycholožka. Malé děti se vulgaritám „přiučí“ většinou u sourozenců nebo je pochytí z televize.

„Nevyvolávám žádný rozruch, když něco nevhodného mezi dětmi zaslechnu. Spíš dítěti vysvětlím, že se mi to nelíbí a že s takovou bychom nebyli kamarádi,“ říká učitelka z pražské mateřské školy v Peroutkově ulici Pavla Šedivá.

Děti jsou stále vulgárnější - alespoň podle průzkumu agentury Median pro MF DNES si to myslí téměř 80 procent dotázaných. S názorem, že děti dnes mluví sprostěji, než tomu bylo dříve, souhlasí 65 procent dotázaných mezi osmnácti až čtyřiadvaceti lety. Ovšem lidé nad pětašedesát let se s tímto tvrzením ztotožňují z více než devadesáti procent.

„Ostrá slova teď tak obecně více patří do života. Objevují se ve filmech, a dokonce i v knihách,“ říká psycholožka Jana Šebková. A děti vždy především napodobují to, co vidí a slyší.

popisek Máte problém s dítětem?
poraďte se s chůvou

Vulgarity v esemeskách

Psycholog Jiří Knoll si zase všiml, že mladí sprostými výrazy „zdobí“ i své SMS zprávy.

 „Když jsem viděl některé esemesky, byl jsem překvapený: za sebou následovalo deset sprostých slov a smysl sdělení nebyl nikde. I to je způsob, jak spolu mladí komunikují a odlišují se,“ říká Knoll.

Vulgarity přitom určitý význam pro psychiku člověka mají. „Svět není jen o hezkých věcech. Sprostá slova to komentují a jsou jakýmsi ventilem emocí,“ říká psycholog.

Rodiče by tedy měli malým dětem vysvětlit, že občas mohou nevhodné výrazy ulítnout každému, ale neměly by se stávat součástí každodenního slovníku.

Jsou dnešní děti vulgárnější, než bývaly dříve?

                              ANO                   NE

podle pohlaví

muži  77,7 %  22,3 %
ženy  81,4 %  18,6 %

podle vzdělání

základní   84,4 %  15,6 %
 vyučen(a)/SŠ  79,5 %  20,5 %
 SŠ s maturitou  77,3 %   22,7 %
 vysokoškolské   76,9 %   23,1 %

podle příjmu domácnosti

do 15 tisíc Kč  86,9 %  13,1 % 
do 25 tisíc Kč   85,3 %  14,7 %
nad 25 tisíc Kč  81,4 %   18,6 %
odmítl uvést  74 %   26 %

Oslovilo vás v dospělosti někdy dítě sprostě?

podle pohlaví

muži  43,5 % 56,5 % 
ženy  41,0 % 59,0 %

Zdroj: průzkum agentury Median, který provedla 17. 8. až 19. 8. 2006 na 545 respondentech