Například na pražské klinice GHC klienti - slovo pacient nepoužívají - platí za veškeré lékařské úkony i za léky v lékárně plnou cenu.
Zařízení totiž nemá smlouvu s žádnou českou pojišťovnou. "Zdejší zdravotní pojišťovny by nás omezovaly," říká provozní ředitelka Libuše Štecherová.
Návštěvník si vůbec nepřipadá jako v nemocnici. V proskleném atriu šumí v záplavě květin kašna, sesterské uniformy připomínají spíše elegantní kostým a pokoje splňují standard čtyřhvězdičkového hotelu. Jednolůžkový stojí 3500 korun za noc.
Na rozdíl od většiny ostatních soukromých zařízení GHC nabízí relativně širokou škálu odborných služeb - je tu interna, chirurgie plastická a všeobecná i menší obory, jako například kožní.
Zdejší specialitou je šestihodinové komplexní vyšetření na jehož konci dostává klient objemnou zprávu spolu s doporučením, co by pro své zdraví mohl udělat. To celé za něco přes čtyřicet tisíc.
Kdo si je platí? "Naši klienti jsou lidé, kteří chtějí nejvyšší kvalitu služeb a jsou ochotni za ni zaplatit," říká Štecherová. Cizinců je mezi nimi třicet až čtyřicet procent.
Pro deset milionů
Jsou ale i privátní kliniky, kde klient nemusí zaplatit vůbec nic. Příkladem je pražské Gyncentrum, zařízení sídlící v areálu hloubětínského zámečku. "Většinu naší činnosti hradí pojišťovna," říká zdejší primář Petr Pícha.
"Naše pacientky jsou úplně běžné ženy, možná snad jen o něco mladší, než by odpovídalo rozložení populace," dodává.
Provádějí zde hlavně gynekologické a plastické operace, na třech dalších místech v Praze pak fungují ambulance. Je tu třicet lůžek. Za standardní pokoje se neplatí nic, i ty však vypadají mnohem útulněji než ve veřejných nemocnicích.
Kdo chce, může si 250 až 2500 korun za noc připlatit. Má pak na pokoji DVD, televizi, telefon a v ceně jsou třeba i rehabilitační masáže.
"To je pro pacientky příjemné. Pro nás lékaře je zase důležité, že jako privátní zařízení jsme mnohem pružnější ve výběru metod a vybavení. Když dojdu k závěru, že je něco pro nás přínosné, mohu si to pořídit okamžitě. I na soukromé klinice by měla být medicína vždycky na prvním místě," uvádí Petr Pícha.
Co se platí na soukromé klinice
"Pacient pro nás není obtížný hmyz," říkají lékaři na soukromých klinikách. Vědí, že pokud nebudou mít dostatek klientů, mohou si hledat jinou práci.
Přísně vzato je klinika univerzitní pracoviště, které slouží k výuce budoucích lékařů a pěstování vědy. To slovo však zní hrdě, a proto si tak říká i mnoho privátních zdravotnických zařízení - pokud tedy nezvolí rovněž honosný výraz sanatorium.
Někdy se tak jmenuje i jen jedna jediná ordinace, přesto by tento výraz měl být vyhrazen jen pro lůžková zařízení.
Soukromých lůžkových klinik jsou v Česku desítky. Velká část z nich se věnuje plastické chirurgii, ale v privátním zařízení si lze nechat vyměnit i kyčelní kloub, vyléčit hemoroidy, porodit anebo podstoupit kardiochirurgickou operaci.
Půl milionu, nebo nic
Účet za léčbu v soukromém zařízení se může vyšplhat na půl milionu korun, anebo pacient nemusí platit nic. Záleží na tom, jak moc si cení vlastního pohodlí a zda má pracoviště smlouvu s pojišťovnou.
"Pokud smlouvu uzavřelo, nemůže od pacienta vybírat za hrazený výkon ještě nějaké další peníze. Ale může si naúčtovat poplatek za nějakou další službu, která pojišťovnou hrazena není - třeba nadstandardní pokoj," vysvětluje mluvčí VZP Jiří Suttner.
Jiná je situace, pokud zařízení smlouvu nemá. Potom pacient hradí smluvní cenu za veškerou péči a i za předepsané léky. "Ale nic mu nebrání zeptat se lékaře, jaké léky budou potřeba, a nechat si je předepsat předem třeba od svého praktického lékaře," radí Suttner.
O tom, kolik bude platit, musí být klient informován dopředu. Většinou také podepisuje písemnou dohodu. "Je to i v zájmu lékařů. Kdyby k takové dohodě nedošlo, polovina pacientů by jim dlužila s tím, že nevěděli, že to bude tak drahé," říká Suttner.
Pacient zná svého lékaře i sestru
Soukromá klinika přitom nemusí být jen vilka v zahradě s třemi pokoji. Někdy jde o celou nemocnici. Pozná pacient v takovém velkém zařízení, že je v privátních rukou?
"U nás to může poznat na vstřícnosti personálu. Není nucen se orientovat v davu různých zdravotníků. Stará se o něj jeden stálý lékař a střídají se u něho tři sestry. Na peněžence to poznat nemusí. I naše standardní pokoje mají televizi a vlastní sociální zařízení," říká ředitel soukromé Městské nemocnice v Neratovicích Jiří Vlček.
Sám fakt, že je pracoviště privátní, však ještě nezaručuje, že je po odborné stránce na výši. "Poznat dopředu kvalitu zdravotnické péče je pro pacienta velmi těžké," říká předseda odborné společnosti plastických chirurgů docent Jiří Veselý.
To, o co by se měl podle něho pacient především zajímat, je erudice personálu. "Je dobré, když má lékař za sebou dlouholetou činnost na velké klinice při nemocnici."
Posoudit výsledky jednotlivých soukromých klinik je přitom velmi těžké. Jednak je nic nenutí, aby údaje o své úspěšnosti zveřejňovaly, a pak jejich pacienti nejsou zrovna typičtí.
|
Najděte si dobrou privátní kliniku I mezi privátními zařízeními jsou pracoviště dobrá a pracoviště horší. Přinášíme otázky, které byste si měli při výběru kliniky položit. • Jak zkušený je personál? • Netají centrum své výsledky? • Je jasno ve finančních záležitostech? • Mají úctu k mému času? • Přistupují ke mně individuálně? • Jsou připraveni na komplikace? |
