Jak hubnout, aby to nebolelo

Ta rovnice je pořád stejná: příjem energie musí být nižší než její výdej. Kdo chce hubnout, musí se jí přizpůsobit. Každý však jinak. A to, na čem hlavně záleží, je psychika. Je to jako bludný kruh. Kdo se do něj dostane, má místo hlavy kalkulačku.

Odborníci radí, jak zhubnout o 10 kilo - ZDE

A při pohledu na plný talíř automaticky sčítá kilojouly. Jídlo už pro něj není potěšení a životní nutnost, ale známka selhání. Při pohybu nevnímá radost, myslí jen na kalorie.

„Ale dá se z toho dostat ven,“ říká Dagmar Dudová, zdravotní sestra z transfuzní stanice. Ví, o čem mluví, přednedávnem během osmnácti měsíců shodila dvacet kilogramů.

Neforemné šaty vyměnila za přiléhavou modrou halenu, v jaké chodí sestřičky v amerických seriálech. „Jím teď úplně normálně, váha mi kolísá tak o dva kilogramy, ale drží se,“ vypravuje.

„Ten základ je v myšlení,“ popisuje svou zkušenost. „Člověk nesmí mít pocit, že si něco zakazuje, ale že pečovat o sebe je něco naprosto přirozeného,“ vysvětluje.

„Držet přísnou dietu, hladovět, trpět, to by mě zabilo. Dopřávala jsem si vlastně všechno, ale v rozumné míře. Když jsem měla chuť na čokoládu, dala jsem si ji, ale jen jeden proužek. Když jsem k obědu snědla řízek a bramborový salát, večeřela jsem už jenom zeleninu. Hlad jsem vlastně nikdy neměla,“ říká.

Bez pohybu to však ani v jejím případě nešlo. „Dříve jsem závodně plavala, pak jsem dlouho nedělala nic. Když jsem se rozhodla zhubnout, ke sportu jsem se vrátila. A zůstalo mi to doteď, ve fitnes centru jsem minimálně třikrát týdně, a když je hezky, tak hned sedám na kolo,“ uvádí.

Klíčová je podle ní ta správná motivace. „Tloustla jsem postupně. Najednou jsem sama sobě vadila. Tak jsem si řekla - tak a dost,“ razantně shrnuje.

Být dostatečně znechucen sám sebou
Její slova potvrzuje i psycholožka Zdeňka Sládečková. „Ta pravá vnitřní a účinná motivace ke snížení hmotnosti nastává teprve tehdy, když jsme sami sebou dostatečně znechuceni.

Teprve pak si řekneme: ‚Já chci!‘ Naopak málokdy k cíli vede vnější motivace, kdy je námi znechucen někdo jiný, třeba pan doktor. To si říkáme: ‚Měl bych.‘ Ale k činu nás to nepohne.“

Stejně důležité pak je i načasování změny. „Není rozumné s redukcí hmotnosti začít v okamžiku, kdy má člověk nějaké výrazné problémy ať už v práci, nebo v osobním životě. Šance na úspěch se tím snižuje,“ říká obezitoložka z pražského Centra pro léčbu obezity ISCARE Petra Šrámková. I když by člověk při hubnutí vlastně neměl nijak zvlášť strádat, nikdo netvrdí, že je to snadné. „Ten pocit, když se to povede, ale za to stojí,“ říká Dagmar Dudová.

JAK SI UDRŽUJETE ŠTÍHLOU LINII?

• Markéta Hrubešová, herečka
Nijak cíleně nehubnu a ani nedržím nějakou dietu. Ale snažím se hýbat a jíst zdravě. To nejdůležitější asi je, že jsem psychicky v pohodě.

• Martin Stropnický, herec
Nepiju pivo a tvrdý alkohol, jím málo masa (a žádné vepřové), žádné tuky kromě olivového oleje, nejím smažená jídla, knedlíky, brambory a sladkosti, nejím třikrát denně, zato denně trochu cvičím, málo spím a ještě pár věcí.

• Dara Rollinc, zpěvačka
Nejpravidelnější pohyb jsou tréninky s mými tanečníky. A jídlo? Dávám tělu to, o co si říká. Jenom ne v množství, jaké by se mu určitě líbilo.