Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

  0:14aktualizováno  0:14
Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni připustit. „Všechny pocity se nějak odrážejí na našem zdraví či na tělesných pochodech,“ říká v rozhovoru pro magazín TÉMA psycholožka doc. Laura Janáčková (50), CSc., z Institutu partnerských vztahů.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Silnou pozitivní emocí je smích. Během smíchu v organismu dochází k celé řadě fyziologických pochodů.

„Vyplavují se endorfiny, které jsou někdy laicky nazývány jako hormony štěstí. S jejich aktivací nastupuje pocit klidu, štěstí, dobré nálady a spokojenosti. Tyto látky mimo jiné také uvolňují napětí, snižují vnímání bolesti, odbourávají stres a potlačují agresivitu,“ popisuje Laura Janáčková.

Smíchem proti neplodnosti?

Psycholožka Laura Janáčková

Psycholožka Laura Janáčková

Celkově se tak dá říct, že smích přispívá k udržení psychické pohody, dobré nálady, je prevencí vzniku depresí i rozvoje některých psychiatrických nemocí, například schizofrenie. Smíchem a dobrou náladou lze i předcházet úrazům.

„To souvisí s naším aktuálním rozpoložením. Ve vzteku, stresu či strachu děláme více chyb. Jsme nesoustředění, roztěkaní a to je jen krok k tomu, abychom si přivodili úraz. Například jsme zakopli, uhodili se při manuální práci, přivodili jsme si pád a podobně,“ dodává docentka Janáčková.

Smích pozitivně nepůsobí jen na naši psychiku, ale ovlivňuje i řadu tělesných pochodů. Během smíchu dochází ke zrychlení srdeční činnosti a k prohlubování dýchání. To vede k lepšímu okysličení svalů a dalších měkkých tkání i mozku. Smích v tomto směru dokonce může vynahradit pohyb. Deset minut smíchu údajně vydá za půl hodiny aerobiku, podobně je na tom i srovnání s jógou. Následkem zlepšení tělesných funkcí je například celkové zvýšení fyzického výkonu nebo i zlepšení paměti.

Muži své emoce ignorují, ženy se v nich ztrácejí

Ilustrační snímek

Výrazný účinek má dobrá nálada a smích i na endokrinologickou soustavu. Během smíchu dochází k poklesu stresových hormonů kortizolu, dopaminu a adrenalinu. Častý smích a dobrá nálada tak mohou být považovány za přirozenou prevenci rozvoje některých druhů chronických potíží. V této souvislosti jsou zmiňována kardiovaskulární onemocnění, zažívací potíže nebo problémy s plodností u žen, která v některých případech souvisí právě s vysokou produkcí dopaminu.

Odvětví, které se zabývá léčbou smíchem, se jmenuje gelototerapie. U nás je spíš kuriozitou, ve světě je mu ale věnována velká pozornost a výzkumem se zabývají celé instituce - například American Cancer Society. Tato společnost se zaměřuje na studium onkologických onemocnění a kromě jiného uvádí, že smích a dobrá nálada přispívají k léčbě a zdárnější rekonvalescenci některých typů rakoviny prsu u žen.

Další studie naznačují, že smích díky zvýšenému okysličení měkkých tkání přispívá k rychlejšímu hojení ran, a existuje i teorie, že je do jisté míry prevencí vzniku zubního kazu. Při smíchu dochází totiž ke zvýšené produkci slin, které zuby remineralizují.

Často zmiňovaný je pozitivní účinek na imunitní systém. Na tuto oblast se zaměřili například japonští vědci. Ti pacientům s běžnou virózou pouštěli veselé filmy. Jak ukázalo srovnání s kontrolní skupinou stejně nemocných, ovšem bez možnosti sledování filmů, smích a dobrá nálada skutečně vedly k rychlejší uzdravení.

Síla myšlenky

Podle odborníků bychom se měli smát, nebo alespoň usmívat i tehdy, když nám do smíchu moc není. „Úsměv a dobrou náladu si lze navodit i cíleně. Tělo nedokáže být dlouhodobě v rozporu se svými neverbálními projevy. To znamená, že pokud se na sebe každá ráno budeme usmívat do zrcadla, tak jak to prý dělají americké ženy, tak se údajně rozjasní i naše mysl,“ říká psycholožka Janáčková.

Další věcí je síla pozitivních myšlenek a víry, že vše dobře dopadne. Ostatně právě na tom je založen i princip placeba. Při jeho podání je pacient v očekávání, že přijde uzdravení, že se zlepší jeho zdravotní stav. Takto nastavená psychika, kdy je pacient pozitivně naladěn a věří, že je mu podáván lék, mu může pomoci od určitých potíží. Uvést lze i opak. Člověk, který propadne pocitu, že je určitě těžce nemocen, si může i při plném zdraví vsugerovat bolest, bušení srdce, zažívací potíže, problémy s dýcháním a mnoho dalších komplikací. V extrémním případě se může psychickým nastavením dostat i do stavu, kdy vykazuje příznaky srdečního selhání a dalších onemocnění.

Se strachem a silou negativní myšlenky se často v praxi setkávají i stomatologové. Pacienti na zubařském křesle v očekávání bolesti a ve strachu i drobné úkony vnímají bolestivě. Prostě si bolest předem vsugerují.

Psychologové a lékaři se někdy setkávají se situacemi, kdy problém způsobuje i objektivně pozitivní událost. Mezi takové patří svatba či narození očekávaného dítěte.

Pět příznaků, že je váš partner emočně labilní

Ilustrační snímek

„V obou případech jde jednoznačně o radostné situace, ale i ty mohou být spojeny s negativním prožíváním. Důvodem je určitá míra stresu, která je s nimi spojená. Akutní stres navozuje u člověka celou řadu fyziologických změn, kterými ho připravuje na boj, či útěk. Ty však mohou být provázeny i psychosomatickými problémy. Nicméně po pocitech napětí, nervozity, žaludečních nevolností a podobně přichází obvykle úleva,“ popisuje Laura Janáčková.

Obdobně stresovou situací může být i dovolená a cestování. Mnoho lidí se na vlastní kůži někdy setkalo s tím, co je laicky označováno jako cestovní horečka.

„Tento stav se objevuje u citlivějších dospělých a u dětí. Souvisí se stresem a s radostí z plánované cesty, a dostavuje se krátce před očekávaným odjezdem. Zatímco někdo pociťuje jen lehké napětí, u vnímavějších jedinců může dojít k rozvoji bolesti hlavy, k zažívacím potížím a objevit se může i zvýšená tělesná teplota. V krajních případech může nastoupit až panika, vedoucí ke znemožnění odcestovat,“ popisuje docentka Janáčková.

Klasickým příkladem působení silné pozitivní emoce je i setkání fanynek se svým idolem, tak jak je to známe například z koncertů. Tedy případy, kdy slečny omdlévají v důsledku hyperventilace. Člověk při rozrušení začne dýchat zrychleně, dech je prohloubený a tělo přijímá více kyslíku, než potřebuje.

Následkem toho může přijít bezvědomí. Typické je v těchto případech výrazné zrůžovění lící, případně křeče končetin. Jako první pomoc při hyperventilaci se doporučuje přiložit k obličeji papírový sáček, do kterého člověk vydechuje a zároveň se z něj nadechuje zpět. Tím se upraví přísun kyslíku i podmínky vnitřního prostředí v organismu.

Když tělo volá o pomoc

Opakem radostných událostí je dlouhodobý stres, splín a nespokojenost. I tyto pocity se promítají do našeho zdraví. Obecně by se dalo říct, že stres jsme zdědili po našich dávných předcích. V době, kdy pralidé lovili divoká zvířata, byl stres tím, co lidem pomáhalo přežít.

„Akutní stres je situace, kterou podvědomě vyhodnotíme jako stav ohrožení. Příčiny mohou být různé. Od bolesti, přes strach až po hádku. Tělo na tento stav reaguje zvýšenou srdeční aktivitou a tepovou frekvencí, to často vnímáme jako silné bušení srdce. Přichází i zrychlení dechu. Svaly se dostávají do vyššího napětí, což souvisí s vyšším přísunem okysličené krve. Kromě toho se zužují periferní cévy, což vnímáme jako pocit chladných rukou, a naopak dochází ke zvýšenému prokrvení vnitřních orgánů. Zároveň se zvyšuje krevní srážlivost.

Všechny tyto mechanismy slouží k jedinému - mají nám pomoci zachovat si život,“ popisuje psycholožka. Akutní stres nám pomůže rychleji utéct, případně nám dodá sílu a energii se bránit. Změna v prokrvení periferních částí těla a vnitřních orgánů spolu se zvýšenou srážlivostí zvyšuje šanci na přežití v případě zranění.

Problém přichází tehdy, pokud stres přejde z akutní formy, která nás nastartuje, do formy chronické. Ta totiž stojí za celou řadou potíží.

„Dlouhodobý stres přináší řadu problémů. U mnoha lidí je první známkou toho, že něco není v pořádku, problém se spánkem. Lidé mají problém usnout. A pokud usnou, opakovaně se během noci budí. To samozřejmě vede ke snížené koncentraci pozornosti, se všemi důsledky. To znamená nástup zhoršení výkonu, bolest hlavy, únava a podobně,“ popisuje psycholožka. Se stresem je spojená i nechuť k jídlu a zažívací potíže.

„Dlouhodobý stres je jedním z faktorů vzniku žaludečních vředů, což souvisí s vyšší produkcí žaludečních kyselin, které naruší celistvost sliznice. Se stresem souvisí i syndrom dráždivého tračníku. Kdy nemocný trpí bolestí břicha, pocitem nadmutí, bolestí, někdy i průjmem,“ popisuje Janáčková.

Stranou následků dlouhodobého stresu není ani páteř. Zejména problémy s krční částí doprovázené bolestí a motáním hlavy jsou typickým následkem stresu. Z dalších problémů je možné zmínit i kardiovaskulární onemocnění.

S pocity a s nastavením naší psychiky souvisí i psychosomatické potíže. Tedy problémy těla, které vznikají jako reakce na to, jak se cítíme a co prožíváme. „Pacienti popisují bolesti různého typu, ovšem všechna vyšetření mají v pořádku. Nic nenasvědčuje tomu, že by byl problém na fyzické úrovni. Poté, co není možné stanovit objektivní příčinu problémů, se pacient svěří, že má nějaké trápení. A tím se mnohdy věc objasní. V těch případech není třeba léčit tělo, tam primárně problém není, třeba je odstranit příčinu. To někdy znamená změnu postojů, hodnot i celkového stylu života,“ říká odbornice.

Nejčastějšími spouštěči psychosomatických potíží jsou potíže v zaměstnání, problémy v rodinném životě nebo ztráta blízkého člověka. To vše vede k úzkosti, která se následně promítne do fyzických potíží.

„Někdy je třeba rozebrat s pacientem celý jeho život. Vrátit se o několik let zpět a odhalit problém, který mnohdy on sám vůbec nedává do souvislosti se svým stavem,“ vysvětluje docentka Janáčková.

Léčba psychosomatických problémů je dlouhodobá a vyžaduje trpělivost a ochotu něco ve svém životě či životním postoji změnit. „Psychika člověka je na jednu stranu velmi křehká a na druhou stranu je to právě její síla, která zná cestu z bludného kruhu psychosomatických potíží. Pokud se tedy více či méně skrytá potíž díky psychoterapii vyřeší, ustupují i fyzické potíže,“ dodává Janáčková. V mnoha případech je součástí úspěšné léčby třeba jóga, relaxační dechová cvičení a podobně.

Očistné slzy

Pokud jsme jako typicky lidskou emoci uvedli smích, je třeba uvést i pláč, který je doprovodným jevem mnoha pocitů. I pláče je několik druhů. Doprovází radost, smích a dojetí. Vedle toho je pláč lítosti, vzteku, beznaděje, zoufalství a bolesti. A mnoho dalších.

Rozhovor s psychogynekoložkou Helenou Máslovou

Gynekoložka MUDr. Helena Máslová při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Gynekoložka MUDr. Helena Máslová při rozhovoru pro OnaDnes.cz

„Pláčeme všichni, každý z nás. Rozdíl je v tom, jak často a za jakých okolností. Obecně lze říci, že častěji pláčou ženy než muži. Ženy se také k pláči častěji přiznají a nebojí se plakat i na veřejnosti. Na rozdíl od mužů ženy pláč nepovažují za svou porážku ani za pocit malosti. Muži se v našich končinách za slzy obecně více stydí a považují je často za znak slabosti,“ popisuje Laura Janáčková.

Slzy a pláč nejsou bezúčelné. Pomáhají člověka zklidnit se a odpoutat od negativních emocí. „Slzy jsou provázeny vyplavováním látek, které tiší. Pláč při bolesti bolest snižuje, pláč během zoufalství a vzteku uklidňuje. Je to prostředek, který má napomoci získání psychické rovnováhy,“ popisuje psycholožka. Kromě toho slzy i očišťují. Pláč během stresu vyplavuje toxiny, a tím přispívá k posílení imunity organismu.

Podle odborníků by člověk pláči měl dát volný průchod. Pokud je v situaci, kdy se mu derou slzy do očí a on se je vší silou snaží udržet, škodí sám sobě.

„Zadržování pláče vede k tomu, že emoce, které jsou jeho příčinou, nejsou tišeny, ale odsouvány na pozdější dobu. Důsledkem bývají pocity napětí, vzteku, úzkosti či křivdy. Úložiště těchto neřešených emocí je pak živnou půdou celé řady problémů od zdravotních až po psychické,“ uzavírá Laura Janáčková.

Autor:



Nejčtenější

Jsi prase, kráva a smrdíš, dozvěděla se ve Výměně manželek mladá maminka

Tereza s Eliškou a Marek bydlí v ostravském bytě.

Tereze vadí, že na ni ani na její dvouletou dceru Elišku nemá přítel Marek čas. Po práci jde do posilovny, pak přijde a...

Trhám si vlasy a ochlupení, protože mi to dělá dobře, říká nemocná žena

Sara si říká Miss Swirl a propaguje svůj příběh, aby dodala odvahu a sebevědomí...

Osmadvacetiletá Sara Meucii z Itálie trpí poruchou zvanou trichotilománie. Kvůli ní si neustále vytrhává vlasy a...



Kvůli extrémní chuti k jídlu váží roční holčička čtyřiadvacet kilo

Chahat Kumarová váží stejně jako desetileté dítě. A to jí ještě není ani rok a...

Chahat Kumarová z Indie váží v pouhých šestnácti měsících neuvěřitelných čtyřiadvacet kilogramů. Rodiče stále netuší,...

Příběh Jaroslava: Svatba, nebo rozchod. Nedokážu se rozhodnout

Vztah lze udržet, jen stojí-li o to oba partneři (ilustrační snímek)

V životě by mě nenapadlo, že se dostanu do situace, kdy si nebudu vědět rady s vlastním životem. A zápletky typu „ona...

OBRAZEM: Třiašedesátiletá žena chtěla vypadat na pětadvacet. Povedlo se?

Jekaterina Tereškovič Gauguin Solntcev

Manželka ruského moderátora Gauguina Solnceva by mohla být jeho matkou. Dělí je od sebe šestadvacet let....

Další z rubriky

Příběh Petra: Manželka chce žít s dětmi na chalupě, prý je jim tam líp

Ilustrační snímek

S manželkou a dětmi žijeme nedaleko centra Prahy. Pořídili jsme si proto chalupu na venkově, aby děti mohly být více v...

RETRO: Svazáci ti s nesmělostí jistě pomohou, radila psycholožka Sally

Přiznejte se. Kdy jste naposledy napsali někomu dopis v ruce?

Socialismus s lidskou tváří vystřídala doba normalizace. V oblasti partnerských vztahů kraloval Miroslav Plzák a jeho...

Pětkrát o volném čase: Je zdravé, když má každý v páru chvíli pro sebe

Ilustrační snímek

Vztah není bitevní pole. „Měl by naopak být snahou o mírovou konferenci dvou stran, která vždy nemusí vycházet ze...



Najdete na iDNES.cz