Jak bojovat s žaludečními vředy a neurózami

Pamatujete si na radu "nepij kávu, budeš mít vředy"? Byla svého času populární, a přitom nepravdivá. Káva ani jiná jídla a pití totiž nemohou vředy způsobit. Mohou jen zhoršit stav těch, které už člověk má.

Za vředy jako takové však většinou může bakterie jménem Helicobacter pylori. 

A právě za její objev získali letošní Nobelovu cenu za medicínu Australané Barry J. Marshall a J. Robin.

Akademie si v tomto případě dala trochu na čas, protože od zjištění uplynulo už více než dvacet let. Díky jejich objevu víme, že na vředy jsou nejlepší antibiotika.

Bohužel ne všechny zažívací potíže jsou způsobeny právě touto bakterií. A paradoxně, ten, u koho lékaři Helicobacter pylori najdou, je na tom často lépe než ten, kdo v sobě žádnou takovou bakterii nemá.

Vředy jako menší zlo
"Ve druhém případě jsou zažívací potíže a bolesti často způsobeny žaludeční neurózou neboli funkční dyspepsií, což bývá hodně vleklá potíž," vysvětluje gastroenterolog Jan Martínek z mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice.

Za neurózou většinou stojí stres, nervové vypětí a vlastní zvýšený sklon k neurózám. A z toho plyne, jak obtížná může být léčba - nestačí totiž spolknout pilulku, ale často zabere až změna životního stylu.

"Žaludeční neuróza úzce souvisí s psychikou, takže dokud člověk nezmění například stresující povolání, nebude mu nejspíše lépe," upozorňuje Martínek. Na druhou stranu, dyspeptici žijí často velmi dlouho.

Helicobacter na ústupu
Typické příznaky obou potíží, tedy vředů i neurózy? Bolesti břicha, často velmi úporné, nadýmání, někdy až pocit na zvracení, ztráta chuti k jídlu a hubnutí.

Někdy se neuróza může projevovat také nepříliš přesně popsatelným popisem dyskomfortu, postiženým je zkrátka stále "nějak divně od žaludku".

Skutečnou příčinu musí posoudit lékař a někdy nezbývá než podstoupit gastroskopii neboli vyšetření žaludku pomocí sondy.

Je přitom dost možné, že časem bude v případě zmíněných příčin potíží s trávením hrát neuróza jasný prim, protože lidí s touto bakterií ubývá.

Zatímco mezi dospělými Helicobacter pylori v sobě má asi polovina lidí - ne každému způsobuje problémy - u dětí už jen každé páté.

Za nižší výskyt lidstvo vděčí lepší hygieně a také používání antibiotik třeba na angínu, protože ta bakterii zahubí.

Helicobacter pylori nicméně nemusí způsobit pouze vředy, je spojován rovněž s rakovinou žaludku. Avšak té je u nás podle lékaře Martínka málo, navíc zdaleka ne všechny případy rakoviny a vředů jsou způsobeny právě jím.

Co platí na žaludeční vředy

• Nepřehlížejte příznaky
Na vznikající žaludeční vřed mohou ukazovat opakující se a vleklé potíže se zažíváním. Patří mezi ně zvracení, bolesti břicha, nadýmání, pocit plnosti, nechutenství a hubnutí.

• Nebude mě vyšetření bolet?
Možností vyšetřování je více. Přítomnost bakterie Helicobacter pylori lze dokázat pomocí jednoduchého dechového testu, případně endoskopem, při němž se zavádí přes ústa vyšetřovací hadice až do žaludku. Vyšetření je nepříjemné, ale nebolí.

• Léků je více
Pokud se vyšetřením potvrdí, že máte vředy způsobené právě Helicobacterem pylori, nasadí vám lékař antibiotika. Dříve se používaly léky neutralizující žaludeční kyselost (antacida) nebo H2 blokátory, které omezovaly tvorbu kyseliny.

• Operace není nutná
Vřed ani v případě krvácení už automaticky neznamená operaci, protože krvácení z něj lze zastavit pomocí moderních endoskopů, například pomocí tepelné sondy.

• Nenakažte zbytečně děti
Bakterie se přenáší přes ústa, například pokud by rodiče olizovali dudlíka svému dítěti či mu dávali své lžičky.

• Nesvádějte vše na bakterii
Vředy však nemusí způsobit jen Helicobacter pylori, ale také zbytečné užívání léků proti bolesti, které zvyšují riziko vnitřního krvácení. Proto je lepší to s nimi nepřehánět. - více zde

Ilustrační foto.