Před jeho smrtí jsme si nedokázali představit, že by na nějakém závodě nebyl, a už vůbec jsme si neuměli loni představit Velkou Kunratickou, na níž vždy vyprovázel běžce na startu a vyhlašoval vítěze.
A vidíte, rok se s rokem sešel a všechno je jinak. Loni po té, co se roznesla zpráva o jeho smrti, jí nikdo nevěřil. Ivo a mrtvý? To je hodně špatný vtip, vždyť mu nic nebylo. V den, kdy ta zpráva, vyšla se ve všech domácnostech, kde je nějaký běžec či běžkyně, zapalovaly svíčky a běhy ať jednotlivců, tak skupin se běžely pro Iva. Ten největší pak od metra Roztyly k Velkému altánu.
Bylo by hezké založit tradici běžecké vzpomínky na Iva Domanského, která by se konala vždy v pátek před Velkou Kunratickou, kterou tak miloval a jíž doslova žil. Vím, je to hodně narychlo, ale Ivo si to určitě zaslouží.
Proto bychom vás rádi pozvali, alespoň ty pražské, co to mají blízko do Krčáku nebo si mohou udělat hodinku čas, na vzpomínkový běh Iva Domanského. Vybíhat se bude těsně před setměním, tedy v 17:00 hodin, potkáme se na metru Roztyly a poběží se k Velkému altánu.
Vezměte si s sebou svíčky, aby se u Velkého altánu mohly zapálit, aby jejich světlo a vzpomínky na Iva dolétly až k nebeským běžeckým stezkám, na nichž teď Ivo určitě vyzývá k běhu všechny běžce a běžkyně, co mu tam dělají společnost. Neumím si totiž představit, že by Ivo v běžeckém nebi dělal něco jiného, než dělal tady na zemi. Žil během, žil pro běh a pro všechny, které během nakazil.
Ivo, nezapomněli jsme a přejeme ti šťastný běh.
P.S. Je jasné, že všichni, kteří chtějí věnovat Ivovi vzpomínku, do Prahy přijet nemohou. Proto mu prostě každý z nás věnujme svůj dnešní běh a večer za něj zapalme svíčku.
