Iveta Bartošová je po nemoci zpět mezi svými fanoušky.

Iveta Bartošová je po nemoci zpět mezi svými fanoušky. | foto: Marek Navrátil, iDNES.cz

Iveta Bartošová: Svěřují se mi ženy s podobnými osudy

  • 46
Přesně před rokem se zpěvačka Iveta Bartošová léčila v psychiatrické léčebně v Kroměříži. Dnes je zpátky na pódiu, spokojená a šťastná. "Když spadnete na totální dno, pak můžete jenom stoupat," říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

Vidím, že jenom záříte, ale před rokem vám do zpěvu nebylo... 
To bylo před rokem, teď mi ale do zpěvu je, mám spoustu energie a před sebou spousty plánů: dalších zhruba patnáct koncertů v rámci pokračování mého turné v českých městech, ale i na Slovensku. Natočili jsme DVD Iveta Tour 2008 Live, připravuji novou - už třiadvacátou - desku, promýšlíme sérii vánočních koncertů, měla bych opět vystupovat v Dubaji, každý den přicházejí nové a nové nabídky. Mám z toho obrovskou radost.

Jaký byl vlastně pravý důvod vaší hospitalizace, jak zněla přesná diagnóza?
Já myslím, že na toto téma se toho napsalo už dost, a tak se nebude asi divit, že se k tomu nechci vracet. Sám jste řekl, že je to rok stará záležitost. V mých vzpomínkách začíná pomalu blednout.
 
Jak útoky bulváru, šťourajícího ve vaší nemoci, snášela rodina a přátelé?  
Vidím, že vám ta minulost nedá spát. Pro mě to bylo období, kdy v mém okolí došlo k jakési selekci. Pár "přátel" se vytratilo z mého života, ale někteří zůstali. Ti opravdoví. Nakonec jsem to všechno překonala, a to je hlavní. Hodně mi pomohl můj přítel a manažer Ivan Rössler, a pak samozřejmě Jirka Pomeje. Byl to on, kdo za mnou přišel a nabídl mi spolupráci na koncertním turné. Skvěle mě nakopnul, stále mi opakoval "Ty to zvládneš!" Měla jsem pochybnosti, byl to každodenní boj sama se sebou, ale byl to on, kdo mi neustále každý den dodával sebevědomí a zahlcoval mě prací. Ivan s Jirkou mě podrželi neuvěřitelně.

Jak vás po té zdravotní odmlce přijali fanouškové?
Fantasticky. Jsou to setkání plná krásných emocí. Na každém koncertu dostávám náruče květin, po každé písničce jsou dlouhé potlesky, v pražské Hybernii mi diváci dokonce dvakrát během přídavků tleskali vestoje, tolik dárečků na památku jsem snad ještě nikdy nedostala! Je to hodně dojemné. Po každém koncertu mě čekají až dvouhodinové autogramiády. Ten ohlas je obrovský a já z něj čerpám velké množství energie. Moc za to děkuju.  Jsem  ráda, že moje publikum mě neopustilo, cítí se mnou, cítíme se navzájem. Jeviště je teď můj život, tam se chovám naprosto přirozeně, je to místo, kde se cítím opravdu jistě a  bezpečně. A co mi říkají fanoušci? Chodí za mou hlavně ženy, které mají podobné osudy, svěřují se mi a říkají mi, jak moc mi drží palce.

Ke koncertování začnou koncem roku zkoušky nového muzikálu Mona Lisa, ve kterém máte hlavní roli? Co bylo rozhodující pro to, abyste kývla na tuto nabídku?
Hlavní role v muzikálu se obvykle neodmítá. Hrát Monu Lisu, která se stala modelem pro nejkrásnější a nejvzácnější obraz na světě, je zajímavá výzva. Slyšela jsem už titulní píseň a je krásná. Také autorský tým je velice kvalitní a dává záruku, že vznikne zcela jistě zajímavé dílo. Moc se na tuto práci těším, ale je před námi ještě půl roku, než vůbec začnou první zkoušky. To je dost času na to, abych si Monu Lisu dobře nastudovala. Už teď sháním patřičnou literaturu.

Bude se Mona Lisa záhadně usmívat?
Pokud mi to libreto dovolí, budu se usmívat, jak nejlépe to půjde, i když jsem si vědoma, že onen tajuplný a zvláštní úsměv, který obraz Mony Lisy proslavil, asi tak úplně napodobit nepůjde. Někde jsem četla, že kanadští vědci objevili, že úsměv patří ženě po porodu. Uvidíme, jestli to půjde nějak zahrát. Mona Lisa, vlastně Lisa del Giocondo, se vdávala v šestnácti a měla pět dětí. Takže ta souvislost s porodem tam asi bude.

Nedávno proběhlo další soudní jednání ohledně svěření Artura do vaší péče. Pokud vím, syn stále zůstává u otce...
Chci optimisticky doufat, že dojdeme k nějaké dohodě, ale nechci o tom moc mluvit, protože je to pro mne velice citlivé téma.

Deprese, přepracování, léky a hlavně alkohol, o tom všem psaly před rokem bulvární deníky a jejich fotografové naháněli Ivetu v protialkoholní léčebně v Kroměříži, kde strávila tříměsíční odvykací kůru. Zpěvačka přiznala, že dlouhodobě užívala antidepresiva. S odstupem času však tvrdí, že zbytečně. "Je pravda, že jsem brala spoustu let antidepresiva. Lékaři se mi snažili pomoct, to není nic proti nim, ale v podstatě jsem brala tyto léky úplně zbytečně. Nakonec se ukázalo, že depresemi netrpím, ale že jde o stavy přepracovanosti," říká. "Chtěla jsem být perfektní máma, stoprocentní v práci. Přecenila jsem své síly," vysvětluje důvody, které vedly k jejímu zhroucení. Podle bulvárních deníků nyní žije s producentem Jiřím Pomejem.