Unie a WHO vypracovaly takzvaný akční plán eHealth.
"Jeho cílem je do roku 2010 vytvořit evropský bezhraniční prostor pro informace o zdraví," říká Milan Šárek z akademického sdružení CESNET.
Právě on je spolu s devíti dalšími odborníky členem národní komise, která má pro WHO zmapovat, jak je na tom české zdravotnictví s používáním informačních technologií teď.
"Podle toho, jak naše monitorování dopadne, budou EU a WHO postupovat dál," vysvětluje Milan Šárek.
Projekt eHealth usnadní život všem: zdravotnickým pracovníkům, pacientům, ale například i pojišťovnám.
Jeho součástí jsou například elektronické zdravotní knížky, o nichž se v současné době vede v Česku bouřlivá diskuse.
V praxi by to vypadalo tak, že by všechny údaje o zdravotním stavu pacienta, veškeré prodělané choroby, podávané léky i výsledky laboratorních testů byly shromažďovány v elektronické formě tak, aby byly dostupné po celém světě.
"Laicky řečeno, kdyby třeba francouzský lékař dostal na stůl pacienta, kterému právě na ulici selhaly životně důležité orgány, z čipové karty by se dozvěděl, že pacient je diabetik a před dvěma lety prodělal lehkou mozkovou příhodu," vysvětluje Milan Šárek z CESNETu.
Výhodou pro pacienty i lékaře by byl elektronický přenos výsledků laboratorních testů.
"Zažil jsem například situaci, že v jedné oblasti republiky objížděl jeden rentgenolog čtyři nemocnice. Vždy přijel, prohlédl připravené snímky, napsal diagnózu a zase jel dál," říká Šárek.
"Když si nevěděl rady nebo šlo o něco vážnějšího, pacienta naložili a převezli ke specialistům do Prahy. Tam se udělal další snímky."
Kdyby fungoval elektronický přenos, mohl by lékař třeba sedět doma u počítače a v kteroukoliv denní či noční hodinu kontrolovat snímky a zároveň konzultovat se specialisty kdekoliv na světě.
"Zároveň by se snížila zátěž pro pacienty, neboť by se mohli vyhnout převozu i dalšímu snímkování," vysvětluje Milan Šárek.
Do eHelath se dá teoreticky počítat například i poradny lékařů na iDNES. Jejich prostřednictvím se čtenáři mohou přímo zeptat daného odborníka a on jim v horizontu několika dní odpoví.
"Je to určitě jedna z cest, kterými pacient může dojít k potřebným informacím," říká Šárek.
"V eHealth jde i o to, jak zdravotnické informace na internetu garantovat. Cílem je vytvořit místo, kde by se lidé mohli dozvědět, jak který server nakládá s informacemi a nakolik jsou pravdivé."
Uvedené příklady tvoří jen nepatrnou část výhod, které by komplexní systém eHealth mohl mít. Jde o velmi složitou a vrstevnatou problematiku.
"V České republice je situace zajímavá. V některých oblastech jsme poměrně vpředu, jinde zase velmi zaostáváme. Ze zemí, které s námi vstoupily do EU je na tom nejlépe Slovinsko," říká Milan Šárek.
Problém je podle něj také v častém střídání ministrů zdravotnictví. "Chybí tu kontinuita. A navíc se řeší jiné problémy, než jsou informační technologie," vysvětluje.
"Současná ministryně zdravotnictví Emmerová například chce, aby zdravotní knížky pacientů byly papírové. Ale odborníci a kolegové v zahraničí z toho nejsou nadšeni," uzavírá.
