Úmrtnost na infarkt se stále pohybuje kolem 25 %.

Úmrtnost na infarkt se stále pohybuje kolem 25 %. | foto: Profimedia.cz

Infarkt myokardu

  • 3
Infarkt myokardu je způsobuje náhlé přerušení dodávky kyslíku do srdečního svalu s následným odumřením části svalových vláken.

Vzniká jako následek ucpání koronárních tepen, které vyživují srdce. Toto ucpání může být způsobeno kornatěním těchto tepen, náhlým křečovým stažením nebo náhlým prasknutím tukového plátu. Ucpání tepny sníží průtok krve a část srdce se tak neokysličuje. Tím dochází k poruše jeho činnosti. Jde o vážné onemocnění, jednu z forem ischemické choroby srdeční.

Jaké jsou příznaky této nemoci?
Velmi typicky se akutní infarkt myokardu projevuje krutou svíravou nebo pálivou bolestí za prsní kostí. Bolest vystřeluje do levé paže někdy i do krku, čelisti, zad, ale i do břicha. Nemění se v závislosti na poloze těla a na dýchání. Bolest trvá zpravidla několik minut až hodin. Tyto obtíže velmi často provází pocení, zvracení, bušení srdce, neklid, strach a úzkost. Objevuje se náhlý pocit slabosti nebo závrati, popelavá kůže, namodralé rty, ušní lalůčky, špička jazyka a konečky prstů. Hrozí riziko zástavy dechu a srdeční činnosti. Puls je rychlý, slabě nebo vůbec hmatný.

U některých nemocných může proběhnout infarkt zcela bez příznaků. Infarkt může být příčinou náhlého úmrtí v důsledku protržení srdeční stěny nebo srdeční přepážky, v důsledku poruchy srdečního rytmu nebo rozsáhlého postižení srdeční svaloviny.

Koho se tato nemoc týká?
Infarkt myokardu je asi pětkrát častější u mužů než u žen. Objevuje se častěji se stoupajícím věkem, ale výjimkou nejsou ani dvacetiletí lidé s touto nemocí.

Prevence a léčba
Prevencí je zdravý životní styl, dostatek fyzické aktivity a nekouření. Infarkt také častěji postihuje obézní jedince, takže je třeba dbát na svou váhu. Snižte počet tuků ve stravě. Při jakémkoliv podezření na akutní infarkt myokardu je třeba ihned zavolat rychlou záchrannou službu. Postižený, pokud je při vědomí, by měl být šetrně umístěn do polosedu s podloženou hlavou a rameny a měl by mít pokrčená kolena. Zajistíme mu klid a uvolníme tísnící oděv u krku, na hrudníku a v pase. Pozorně sledujeme dechovou a tepovou frekvenci. Pokud postižený ztratí vědomí, zajistíme průchodnost dýchacích cest a pokud je to nutné, resuscitujeme a uložíme do stabilizované polohy, dále čekáme na příjezd rychlé záchranné služby.

Úmrtnost na infarkt se přes lékařské pokroky stále pohybuje kolem 25 %, z toho polovina lidí umírá do hodiny od začátku příznaků. Je prokázáno, že riziko výskytu je větší v prvních hodinách po probuzení a v zimě.