Indra Nooyi je ve svých dvaapadesáti letech už druhým rokem nejmocnější ženou amerického obchodu a pátou nejmocnější ženou na světě. Zároveň je ale matkou dvou dospívajících dcer, které braly kanceláře vedení PepsiCo, kde jejich maminka vládne, jako svůj druhý domov i školu. Když byla Indra na služební cestě, volávala její mladší dcera Tara sekretářce o dovolení hrát Nintendo. A sekretářka věděla, co dělat: "Máš hotové úkoly? Snědla jsi svačinu? Tak můžeš hrát, ale jenom půl hodiny." Ve světě tak vysokého byznysu, jakým vedení limonádového gigantu bezesporu je, to asi vážně jinak nejde. Jak je to ale pak s tím jejím heslem "rodina, přátelé, víra"?
Indra šla za svou profesí už od střední školy. V Indii vystudovala univerzitu, udělala si doktorát z ekonomie a absolvovala institut managementu. V roce 1978 odjela do Ameriky pokračovat v dalším studiu na slavné univerzitě v Yale, odkud je cesta do americké ekonomiky otevřená. Vdala se a s pomocí manžela i chůvy skloubila péči o dvě malé dcery s raketovým postupem ve firmách jako Motorola, Federal Reserve Bank of New York nebo Lincoln Center for the Performing Arts.
Úplně klasickou maminkou a manželkou tedy asi není, ale zase funguje jako důkaz, že i s rodinou můžete udělat velkou kariéru. Čím jste výš, tím je to samozřejmě lehčí, protože si spoustu podmínek můžete upravit podle svého, ale zároveň tím usnadňujete cestu ženám, které jdou za vámi. A Indra Nooyi bezesporu takovou prošlapávačkou cesty je.
A jak je to s přáteli? Zbývá jí na ně čas? Určitě ano. Zcela nečekaně hraje na kytaru, nejraději rock‘n‘roll, a s ostatními členy vedení PepsiCo se scházejí na celonoční hudební session. Její kamarád, politik Henry Kissinger, o ní říká, že je "zuřivou fanynkou týmu New York Yankees" a sport jí dokonce pomáhá v práci. Na videozáznamech hry basketbalistů z Chicago Bulls se učí správné týmové spolupráci.
A co se víry týče, netají se Indra Nooyi tím, že je praktikující hinduistkou. Což není v multikulturní, ale konzervativní Americe tak samozřejmé. Ještě o svoje první místo šla žádat v obleku, na který si vydělala nočními brigádami, ale po schůzce s univerzitním poradcem si na další interview už oblékla tradiční sárí a místo získala. Dokázala sobě i ostatním, že nemá cenu chtít splynout s davem. Že není proč se tajit svým náboženstvím a že nejvíc záleží na inteligenci a vzdělání. A těch se nejvlivnější byznysmence Ameriky víc než dostává.
