Hudební výchova, jak si ji ideálně představuji, do školy patří. Dokonce bych se nebála naleštit ji tak, aby se mezi předměty blýskala a spolu s výtvarkou fungovala jako výkladní síň školy. Když si základka pěstuje učitele, kteří vedou děti k tvořivosti, dobrému vkusu, vztahu k umění a hezkým a kvalitním věcem, tleskám jí.
Jenže. Můj drobný osobní průzkum ukazuje hudební výchovu jako trosku. Zombíka mezi předměty. A její učitele jako tápající bludné Holanďany, kteří nevědí, co by vlastně měli na hodině dělat. Nebo jakoukoli snahu už úplně zabalili.
Obrázky z hudebkyObrázek číslo 1: Zvoní, ve třetí třídě začíná hudebka. Přichází paní učitelka, rozhodne, že se nestíhá v češtině, a vyhlásí hodinu čtení. Stejně jako minulý týden, stejně jako předminulý týden… Obrázek číslo 2: Jako přes kopírák – jenže na této škole paní učitelka považuje za nejhorší stav v matematice, a tak se během hudební výchovy počítá. Obrázek číslo 3: Učitel v páté třídě se na začátku hodiny zeptá, kdo má aktualitu. Přihlásí se tři děti, přečtou nudu, kterou jim vytiskli z internetu rodiče, cosi o Pražském jaru nebo něco na ten způsob. Učitel čtvrt hodiny zprovozňuje wifinu a pak pustí z YouTube ukázku. Konec hodiny. Nikdo si nic neodnese, ničí srdéčko nevzplane touhou po hudbě. Z vyčpělých aktualit se tady žije celý školní rok. Obrázek číslo 4: Na hodině hudebky v této čtvrté třídě se děje bůhvíco. Žádné dítě není schopné převyprávět náplň vyučování, prý si můžou hrát na mobilu. Vlastně něco přece: ukážou papír A4 popsaný informacemi o Bedřichu Smetanovi. Za domácí úkol přečíst – příště z něho bude test. (Z testu dostane polovina třídy 4-, což je jejich jediná známka z hudebky za čtvrtletí.) Obrázek číslo 5: Druháci „zpívají“ Černý muž pod bičem otrokáře žil. Je to třetí píseň, kterou třídní učitelka od začátku první třídy (tedy zhruba za rok a půl!) s dětmi nacvičuje. Bez doprovodu klavíru nebo kytary, bez jakýchkoli nástrojů. (Podle všech dotázaných rodičů hudebkáři za celý rok nepoužili hudební nástroj.) Prostě se sedí v lavicích a někdo se na podivný výběr songu buď chytne, nebo ne. Glóry, glóry, alelúúúja… |
