Na vozíku je Lenka (37) už 22 let. „Byla jsem tehdy na diskotéce s kamarádkou,“ vzpomíná. „Měly jsme jet domů vlakem, ale kamarádka přivedla kluka, který měl asi týden řidičák s tím, že nás odveze. Seděla jsem na místě spolujezdce,“ říká Lenka, která žije v Tachově, a svůj boj s kilogramy sdílí na Instagramu i na webových stránkách.
Vytáhli mě, když auto hořelo
Z nehody si nic nepamatuje. „Údajně jsme neujeli ani tři sta metrů a řidič nezvládl zatáčku. Mé zranění mi pravděpodobně způsobili přátelé, kteří mě odtáhli od auta, protože hořelo. Nezlobím se na ně, chtěli mi pomoct. Nikomu jinému se nic nestalo.“
Když se Lenka smířila s tím, že na nohy se už nepostaví, že bude odkázána na vozík, plný invalidní důchod a pomoc maminky, s níž žije, zjistila, že váží sto kilo. Rozhodla se, že zhubne. Neměla však dost motivace, vůle ani výdrže, ale ani dobrého poradce, který by ji konečně nasměroval, jak váhu zredukovat.
„Hubnout jsem se rozhodla, protože mi nebylo vůbec dobře, byla jsem neustále unavená a podrážděná, měla jsem pořád dokola nějaké zdravotní problémy. S tím šla dolů i psychika a nastupovala sociální uzavřenost,“ přiznala.
Teprve poslední dva roky se hubnutí konečně daří. Lenku mrzí, jaký je kolem hubnutí byznys a zoufalí lidé se do něj chytají jako mouchy do pavučin. Sama si něčím podobným osobně prošla.
„Až po letech jsem konečně našla tu správnou a hlavně zdravou cestu. Pomáhá mi spousta lidí, ale tím nejdůležitějším je kamarádka Jitka, která se stala mým osobním guru a ukázala mi nový svět, který jsem dříve neviděla. Dala dohromady tým lidí, kteří mi první rok pomohli shodit prvních deset kilogramů: výživovou specialistku, fitness trenérku a osobní koučku,“ pochvaluje si a dodává, že pak ji měla na starost už jen Jitka.
„Přivedla mě ke komunitě na Instagramu, představila fitness diář a denně mě zásobovala informacemi, recepty a motivací. Nedovolila mi uhnout ani o krůček.“
Diety nedržím
Za dva roky už Lenka shodila přes dvacet kilo. „Chci se cítit líp, zdravěji a spokojeněji, chci dát svému tělu šanci, aby zregenerovalo to, co jsem já roky zanedbávala,“ říká Lenka o své největší motivaci.
Vzhledem k tomu, že je na vozíku a nemůže se tolik hýbat, potřebovala najít jiné vhodné aktivity. Navíc žije v malém městě v podhůří, kde musí všude jen do kopce či z kopce, což je pro ni samotnou velmi náročné. „Naštěstí jsem zjistila, že 80 procent všeho je o jídle, takže si v současné době vystačím se správným jídelníčkem a kardio cvičením, kdy roztahuji gumy, zvedám činky a pracuji s tyčí i míčkem,“ prozradila a dodala, že se snaží z jídelníčku maximálně vyřadit nezdravé potraviny, cukry a změnit staré stereotypy v myšlení.
„To, jak se nyní stravuji, je kombinace více způsobů a nejde to zaškatulkovat. Nejvíce se snažím vynechávat cukr a jíst obecně málo sacharidů, také omezuji konzumaci masa a zkouším hledat jiné cesty, jak dodat tělu potřebné bílkoviny a další živiny. Nikdy jsem nebyla masožrout, ale nechci se stát ani vegetariánem,“ říká Lenka, která nemá žádné konkrétní číslo, kam by se hmotností chtěla dostat.
„Učím se poslouchat své tělo a rozpoznávat signály a doufám, že poznám, až to bude tak akorát. Ale i to je sporné, protože nedržím žádnou dietu a nemám v plánu vrátit se k dřívějším otřesným způsobům stravování hned, jak budu hubenější.“
Asi jako každý má i Lenka hodně snů. „V souvislosti s hubnutím bych si přála kupovat oblečení, které se mi libí, a ne brát jen to, které mi je a vidím ho pak na každé druhé silnější ženě v okolí. No a pak bych si přála třeba.... setkat se s Rogerem Watersem. Jsem totiž spolu s mým bráchou jeho největším fanouškem na světě,“ směje se Lenka.
