„Dokud jsem vrcholově sportovala, mohla jsem si dát, na co jsem měla chuť, a všechno oblečení mi krásně padlo. Měla jsem hezkou postavu a byla jsem na ni pyšná. Potom ale přišel nepříjemný úraz kolene, kdy jsem si přetrhla přední křížový vaz, který všechno změnil,“ vypráví Petra.
„Tělo nemělo tolik pohybu, čekaly mě dvě operace a já začala kynout. Sama sobě jsem se nelíbila, nezvládla jsem pomalu doběhnout ani na autobus a nemohla jsem se do ničeho nasoukat. A to jsem byla mladá holka po dvacítce. Jak bych asi dopadla třeba ve čtyřiceti, říkala jsem si. To bych taky klidně mohla vážit metrák! A tak jsem poslechla varování ve své hlavě a rozhodla jsem se, že musím shodit,“ vzpomíná Petra, která to vzala pěkně od podlahy. Rovnou si udělala kurz na instruktorku fitness a po zkouškách začala působit jako trenérka v dámském fitness.
„A to nebylo vše, během prvního měsíce jsem absolvovala kurz výživového poradenství. Ve fitku mě hodně inspirovaly ženy, které – ať už jim bylo dvacet, čtyřicet či sedmdesát – dokázaly změnit svůj životní styl. Takže jsme se do toho pustily společně,“ vypráví mladá trenérka, která začala nejen cvičit, ale denně nachodila 7 až 10 km a jednou týdně běhala.
„Dokonce jsem se vrátila taky k basketbalu na amatérské úrovni. Sport mi dodává sílu, energii a chuť do života. Musela jsem se kvůli tomu vzdát jediného, co mě stahovalo dolů: lenosti, povalování a zbytečného marnění času,“ přiznává Petra, která si ale kupodivu nemusela odříct dobré jídlo.
Jednou týdně si dám smažák
„Samozřejmě, že jsem si upravila stravu, jím zdravěji a přemýšlím o tom, co konzumuju. Objevila jsem například skvělé mungo, fazole adzuki nebo černou čočku, ale jednou za týden si klidně dám jídlo, na které mám chuť, třeba burger s hranolkami, můj milovaný řízek s bramborovou kaší nebo smažený sýr,“ přiznává mladá žena, které se podařilo shodit na 65 kilo, a přes břicho, které ji dost trápilo, ubrala dokonce 19 centimetrů.
Přitom jako dítě mívala problémy s podváhou. „V šesti letech mi zjistili alergii na lepek a já jsem extrémně hubla. Přitom jsem se cpala jako bezedná, zbaštila jsem, co jsem kde viděla, a ještě jsem si šla přidat. Sportováním se to naštěstí časem srovnalo a já měla štíhlou a pevnou postavu,“ říká Petra.
Srovnal se mi tlak i štítná žláza
„Přítel mě v hubnutí podporoval a sám se ke mně připojil. Poznali jsme se před pár lety na brigádě. Těší mě, že mě má pořád stejně rád, ať už jsem byla baculka nebo vysportovaná. A protože mě nejčastěji vidí ve sportovním oblečení, líbí se mu, když si na sebe vezmu nějaké pěkné společenské šaty. A ty já si teď obleču moc ráda,“ usmívá se sympatická brunetka.
„Díky cvičení také odbourávám bolesti zad, srovnal se mi nižší krevní tlak a zmírnila se dysfunkce štítné žlázy. Dřív jsem taky měla jednou za tři měsíce chřipku nebo angínu, ale to teď vůbec neznám,“ říká pohledná slečna, která bude celou zimu hrát basketbal a v únoru se chystá na lyže do Alp.
