„Kopec, který dnes vyjdu na jeden zátah, jsem vyfuněla s přestávkami, sotva jsem popadala dech a snažila jsem se, aby nikdo neviděl, jak jsem upocená, rudá v obličeji a celá zchvácená. Ke všemu jsem se už léčila na vysoký tlak, což mi přišlo před padesátkou hodně brzy,“ sčítá nevýhody obezity žena narozená ve znamení Kozoroha, která při svých 161 centimetrech vážila 107 kilogramů.
Ke zhubnutí ji nakonec přiměla mladší sestra, která chtěla taky nějaké to kilo shodit. Vybraly si k tomu nutriční poradnu Naturhouse v Praze 7, kde si domluvily schůzku s poradkyní Helenou Kučerovou Rybkovou.
„Ta nám všechno vysvětlila, zvážila nás a změřila. Potom nám sdělila ta hrozná čísla a my se rozhodly, že budeme hubnout společně. Dodávaly jsme si navzájem kuráž, tipy na skladbu jídelníčku, radily jsme si a pomáhaly.
Já osobně jsem změnila od základu svůj životní styl. Začátky byly těžké, ale vidina zhubnutí a možnost koupit si pěkné oblečení byla pro mě tou správnou motivací. Začala jsem jíst doporučenou stravu, vyřadila jsem uzeniny, sladkosti, bílé pečivo a knedlíky a vůbec mi to nechybí. Objevila jsem červenou řepu, avokádo a chřest. Jediné, čeho jsem se nevzdala, je dvakrát denně turecká neslazená káva a sem tam sklenička bílého vína,“ vypravuje Milena, která se rozhodla také víc hýbat, aby ji netrápila povislá kůže.
„Začala jsem rychlou chůzí po rovině se svým věrným psím parťákem a dneska už spolu i běháme. Chodím plavat, protože plavání jsem milovala odmalička. Nějakou dobu jsem chodila i na kardio cvičení a zumbu, a protože syn má doma mini posilovnu, občas tam nakouknu a nějaký ten stroj mu zahřeju,“ směje se hezká dáma, které se podařilo shodit neuvěřitelných 35 kilogramů, a potěšila tak nejen sebe, ale také manžela a děti Markétu a Tomáše. Celou dobu jí fandili a drželi palce. A jak Milena vzpomíná na dětství?
Ve špitále si mě pěkně vykrmili
„Pocházím z Vyškova na Moravě a často jsem jezdila s maminkou k babičce na vesnici, kde byla spousta zvířat a všude kolem příroda. Bohužel jsem jako malá hodně marodila. Když si pro mě po měsíční hospitalizaci maminka přišla do nemocnice, skoro mě nepoznala. Ve čtyřech letech jsem přibrala sedm kilo, sestřičky mě nutily jíst a já z nich měla strach. Od té doby jsem měla nadváhu, ale nemohly za to jen ty sestřičky. Máma skvěle pekla a její koláče, buchty, řezy a dorty mě nikdy nenechaly chladnou. Všechno u nás pořád krásně vonělo vanilkou a čerstvým pečivem. Kdo by odolal?“ vtipkuje dnes štíhlá Milena, které se podařilo poprvé shodit v pubertě.
S manželem jsou spolu už třiadvacet let, mají dvě děti a nějaké to kilo, které časem přibývalo, neřešili.
„A váha šla nahoru, ani nevím jak, až jsem to dotáhla přes metrák. Dneska mě můj muž vnímá úplně jinak. Vidí, že jsem spokojená a silná osobnost. Má radost z toho, že si nakupuji pěkné oblečení. Nejvíc se mu líbím ve sportovním, ale i v pěkných šatech a sukni, to mi vždy vysekne pochvalu, jak mi to sluší,“ říká.
„Nejvíc si cením toho, že se mi zlepšil zdravotní stav. Nevadí mi delší chůze, jízda na kole, nezadýchávám se, zmizely otoky nohou, krevní tlak se stabilizoval tak, že jsem jen na minimální terapii. Zvedlo se mi sebevědomí, a to ani nemluvím o těch šatech. Zkušební kabinky už nejsou moje noční můra, ale radost,“ dodává Milena.
