Hrušky milovali lidé snad odjakživa, pralidé jako pláňata, ve starověku už jako šlechtěné ovoce. Šťavnaté plody kultivovali už staří Keltové, Slované, Číňani, Římané či Řekové. Jejich chuť je velmi specifická, a ač se dají skladovat, nevydrží dlouho jako jablka.
Obsahují lehce stravitelné sacharidy, rozpustnou a nerozpustnou vlákninu, draslík, zinek, hořčík, železo, jód, vápník a fosfor. Díky vláknině podporují trávení, vylučují z těla těžké kovy a jedovaté látky, jako je olovo, rtuť nebo kadmium.
Hrušky jsou rovněž velice bohaté na kyselinu listovou (ta je důležitá pro růst a krvetvorbu). Sice mají velmi nízký obsah vitaminu C, zato nezanedbatelné množství vitaminu B, a to hlavně pod slupkou. Obsahují až 83 % vody.
Pěstují se po celém světě (je známo přibližně 2 500 odrůd hrušek) a dají se zpracovávat na všechny možné způsoby – na kompoty, džusy, mošty, džemy, povidla, likéry…
Konzumují se čerstvé, sušené nebo kandované, ovšem nejstravitelnější jsou vařené. Nejvíce prospěšných látek je ve slupce a těsně pod ní, konzumujte tak plody raději celé.
Co dovedou hrušky?
1. Rozpohybují střeva a léčí žaludek - odstraňují zácpu, do střev se dostávají velmi rychle, protože naše tělo je rychle tráví, mírní křeče i plynatost, stimulují správné trávení.
2. Podporují hubnutí – obsahují hodně vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zaženou chuť na sladké, zasytí, ale jsou chudé na kalorie, zpevňují cévy a snižují krevní tlak.
3. Vyplavují toxiny z těla a odvodňují – pročistí střeva, pomůžou při potížích se zavodněním a otoky a při poruchách ledvin.
4. Pomáhají při osteoporóze – obsahují bór, který napomáhá transportu vápníku do kostí, mírní rovněž příznaky menopauzy.
5. Působí proti horečce a nachlazení – čerstvé i sušené křížaly nebo odvar z nich ničí viry, popíjejte až tři šálky denně.
6. Podporují ledviny, srdce i krevní oběh – pomáhají zpevňovat cévy a brání hromadění vápníku v nich, doporučují se při chorobách krevního oběhu.
SOUTĚŽ: Prohlédněte si snímky, které zvítězily v podzimním dýňovém klání |
