Nové výzkumy však dokazují, že užívání hormonů se spíše vyplatí. Jen je třeba je užívat rozumně a vždy pod dohledem lékaře.
Nehodí se totiž zdaleka pro každou ženu. "Existuje riziko žilní trombózy a je třeba rozhodovat o jejich podávání velmi individuálně," říká pražský gynekolog Jaroslav Jeníček.
Zároveň však uvedl, že není například vyloučeno, aby přípravky užívala i žena, která již někdy trombózu měla, samozřejmě po dohodě se svým hematologem. "Pokud nemá poruchu srážlivosti krve, ale měla trombózu třeba kvůli tomu, že měla nohu v sádře a dlouho ležela, je to možné," vysvětlil lékař.
Jak je však možné, že nedávná americká studie doporučila, aby hormony braly ženy maximálně pět let, protože jinak prý výrazně stoupá riziko rakoviny prsu? Gynekolog Jeníček to uvádí na pravou míru - podle nejnovějších poznatků hormony v žádném případě nevyvolají rakovinu samy o sobě, mohou však urychlit růst již existujícího nádoru.
|
Co umějí hormony? • tlumí příznaky klimakteria, jako jsou návaly horka, závratě, bolesti hlavy a deprese • je třeba přípravek volit obezřetně s ohledem na ženin zdravotní stav • největším rizikem jsou žilní trombózy |
Jako prevence? Raději ne
V Česku je zatím předepisování hormonální substituce v době klimakteria částečně omezeno Státním ústavem pro kontrolu léčiv právě na základě starších studií. To podle gynekologa Dušana Kolaříka z pražské nemocnice na Bulovce nemá smysl.
"Studie měla špatnou metodiku - léky užívaly ženy, pro něž se nehodily," vysvětluje Kolařík.
Tedy ženy starší, obézní, s vysokým krevním tlakem a podobně. Navíc byla studie provedena v USA, kde dávali tyto přípravky všem ženám preventivně, zatímco v Česku je spíše trend, aby je braly jen ty, kdo to skutečně potřebují.
Podle Kolaříka asi bude trendem snižování dávky hormonů v preparátech. Vychází totiž z faktu, že mnohým ženám dostačuje i náhrada hormonů v nižších dávkách. Pro jiné však bude nadále nutno preferovat standardní nebo i vysoké dávkování.
