Náš organismus funguje na základě složité soustavy chemických procesů, z nichž některé lze v laboratorním prostředí jen stěží napodobit. I proto bychom se o tyto funkce měli náležitě starat a sledovat jejich případné výkyvy. Řeč je především o hormonech, kterým se ne nadarmo někdy říká chemičtí poslové organismu – látkách, jejichž existenci v těle začneme vnímat většinou až tehdy, když je s nimi něco v nepořádku.
Běžecký závod v pražské Šárce se blíží. Registrujte se |
Hormony v křehké rovnováze
Hormonální nerovnováha může být příčinou nadváhy, ale i únavy, slabosti svalů, takzvaně „špatné pleti“, ale i gynekologických a jiných problémů. Pokud se zaměříme čistě na sport, může nám ho hormonální nerovnováha pěkně znepříjemnit. Dobrou zprávou je, že méně závažnou nerovnováhu nemusíme hned řešit léky – kus práce zastane správný jídelníček a také pravidelný pohyb.
Hormony jsou vylučovány takzvanými žlázami s vnitřní sekrecí a krevním oběhem jsou roznášeny po těle, kde rozdávají různé úkoly tělesným orgánům. Produkce hormonů by měla být v rovnováze, ale někdy se může stát (i zcela přirozeně – v různých fázích života nebo třeba menstruačního cyklu), že je některého z hormonů najednou více nebo méně, než by mělo být.
Zázračné bílkoviny
Hormonální nerovnováha může být i příčinou toho, proč se vám nedaří zhubnout – ať už je to snaha o výraznou redukci váhy, nebo třeba jen těch „blbých“ pět kilo. V takovém případě můžeme hormony zkusit obelstít – překvapivě jídlem, respektive jeho složením.
Nejde o žádnou speciální dietu, ale o chytré zařazení bílkovin do jídelníčku: Každé jídlo bychom měli začínat soustem (nebo několika sousty) převážně bílkovinného složení. „Bílkoviny zajišťují zdraví svalů, kostí i kůže. Jejich dostatečný příjem navíc snižuje hladinu ghrelinu, hormonu hladu, a naopak stimuluje produkci hormonů, které nám dávají signál o tom, že jsme po jídle plní,“ vysvětluje hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Ing. Monika Bartolomějová.
Tento „trik“ funguje i v případě, že štíhlí jsme, ale chceme si linii udržet a nechceme mít zbytečně strach z přibírání. Není to ale samozřejmě vše – pozor bychom si měli dát i na fruktózu a průmyslově zpracované sacharidy, které hormonální nerovnováhu také podporují. V krajním případě může dojít až k tzv. inzulinové rezistenci, tedy stavu, kdy buňky nereagují na signály hormonu inzulinu, který snižuje hladinu cukru v krvi.
Pohyb stimuluje funkci hormonů
Inzulin je jedním z hormonů, jejichž nerovnováha může přivodit opravdu nepříjemné komplikace. Držet jeho produkci v dobré kondici můžeme nejen díky vyváženému jídelníčku s minimem nezdravých cukrů, ale také cvičením. „Příliš mnoho inzulinu může vést ke vzniku inzulínové rezistence, stavu před rozvinutím cukrovky, cukrovce či onemocnění srdce,“ vysvětluje Věra Vojtěchová, instruktorka jógy a zakladatelka Domu jógy.
Pravidelný pohyb zajistí nejen pokles hladiny inzulínu, ale i zvýší citlivost organismu na tento hormon. Znamená to, že nám inzulinu postačí méně a hladina cukru v krvi poklesne. Dobrou zprávou je, že pro tento efekt nemusíme běhat žádné maratony – postačí třeba krátké, ale pravidelné výběhy, které můžeme prostřídat s některým kompenzačním cvičením, jako je pilates nebo jóga.
A další hormonální benefity cvičení? Pravidelný pohyb stimuluje produkci adiponektinu, hormonu s protizánětlivým účinkem, který umí také regulovat metabolismus. Především muže potěší fakt, že cvičení pomáhá udržet nebo zvýšit hladinu testosteronu, jehož hladina s věkem mírně klesá. Aktivní pohyb stimuluje i produkci růstového hormonu – i proto je důležitý sport pro děti a mladé lidi, kteří jsou takzvaně „ve vývinu“, ale samozřejmě také pro ty, kteří chtějí nabrat svalovou hmotu.
Meditací i cvičením k rovnováze
V současnosti se naše populace poměrně často potýká se stresem, tedy dalším spouštěčem produkce hormonů, které ale naše tělo dlouhodobě nepotřebuje. Jsou jimi kortizol a adrenalin, které člověku dříve pomáhaly přežít – vyburcovat ho k tělesným i duševním výkonům v případě, že byl jeho život v ohrožení.
Takových situací už dnes moc nezažíváme, ale mnozí z nás čelí takzvanému chronickému stresu, který může pramenit z přemíry práce, nezdravě hektického životního stylu nebo jiného dlouhodobého problému. Hladina kortizolu v takových případech zůstává neustále navýšena, což může vést k přejídání, ukládání tuků v oblasti břicha, ale i vysokému krevnímu tlaku.
Co s tím? Naučit se meditovat – ať už doslova, či přeneseně u nějaké činnosti, která nás baví, naplňuje a nestresuje. Může to být uklidňující, rytmický běh, na který si uděláme čas každý večer a „srovnáme si myšlenky“, ale i zmíněné hormony. Možností je ale i speciální cvičení.
Hormonální jóga – někomu možná toto slovní spojení může znít poněkud esotericky, ale nejde vlastně o nic jiného, než pomoci hormonům správně fungovat pomocí speciálních cviků. Svou roli hraje i klid a plynulé provádění pohybů, při kterém začne relaxovat i mysl. „Stěžejní jsou v hormonální józe dechové a koncentrační techniky a dynamicky se střídající pozice, které působí na vnitřní orgány a ovlivňují produkci hormonů. Pro pozitivní vliv přitom stačí 30 minut denně,“ vysvětluje Věra Vojtěchová.
