V pěti číslech11 Šťastné číslo. Roku 2011 získala Českého lva za film Ženy v pokušení. |
Později se herečka maminky ptala, co to bylo za hazard, pustit ji takhle do velkého světa. "Já věřila, že jsem tě dobře vychovala, že žádnou hloupost neuděláš," odpověděla jí.
Janáčkovu akademii múzických umění studovala Eliška Balzerová na konci šedesátých let.
Foto z kalendáře proti AIDS |
"Krasavec ročníku byl samozřejmě Barťák. Karel Heřmánek ještě ne, Bolek Polívka vlastně taky ne, to byl takovej dlouhán nosatej, který se dovařil až o trochu později, když opravdu dospěl," vzpomíná pro Magazín DNES.
O homosexuálech už prý tehdy leccos tušili, i když téma to bylo tabu. "Měli jsme ve škole chlapce, jmenoval se Jiří Matyáš, byl to velký fešák. Ale s holkama se moc nestýkal, ačkoli to býval v té době takový nejzajímavější sport, takže nám připadal podezřelej," vypráví.
Jednou je přiletěli navštívit studenti z Ameriky, kteří měli s JAMU družbu. Vystupovali z autobusu jeden za druhým.
"A najednou se na schůdcích objevil kluk s nejhezčíma očima, my holky jsme všechny nadšeně vzdychly, ale on se těma očima podíval na Jirku Matyáše a zamilovali se na první pohled. Jirka ještě toho roku v létě emigroval za ním."
Nápadníci ze Západu byli samozřejmě atraktivní. "Spolužačka Jana Švandová se měla vdávat do Švýcarska, já do Švédska. Ten můj Švéd říkal, že už tam máme nachystaný byt. Ale nemohla jsem. Svou povahou jsem totiž dost věrná. Lidem, divadlu Na Fidlovačce i místům, která mám ráda."
Alžběta I. v kalendáři proti AIDS
Tématem kalendáře, v němž vystupuje řada slavných osobností a Eliška Balzerová v převleku královny Alžběty I. je jednou z nich, je vášeň. "K tomu se Alžběta I. hodí, protože v šestnáctém století nebylo vášnivější ženy," vysvětluje herečka.
"Představte si, že tahle paní vládla národu, který měl dvě náboženství, a Alžběta I. věděla, že když se vdá, jedno z těch náboženství upřednostní, což povede k válce. To nechtěla, a tak měla muže jenom tajně - byla to neskutečně vášnivá milenka, která se nesměla vdát. Tajnými chodbami utíkala za svými chlapy, jen aby nezačala občanská válka. A těsně před smrtí řekla: ´Za čtyřicet čtyři let a sto dvacet sedm dní své vlády jsem vždy kladla blaho své země nad své vlastní potřeby´ - no umíte si představit, že by to dnes řekl nějaký politik?"
