Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Holčička přežila, protože jsem se nebála pomoct

  0:19aktualizováno  0:19
Nejsem lékař, i když mám doktorský titul z humanitního oboru. Jednou se mi na chalupě stalo, že přiběhly děti ze sousedství s tím, že máma asi rodí.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Jejich sousedka, zdravotní sestra, jim na zvonění neotevřela, ačkoliv prý vědí, že je doma. Tak jsem tam běžela. Otec už volal sanitku, která brzy přijela a společně jsme holčičku přivítali na svět.

Byla velmi fialová, měla ručičky pod krkem a okolo nich pevně omotanou pupeční šňůru a byla velmi tichá. Tak jsem šňůru rychle odmotala, vzala ji za nožičky, zavěsila hlavičkou dolů, lehce poklepla na zádech a už se doslova rozeřvala.

Napište i vy

Napište, co jste zažila nebo co právě řešíte, s čím si nevíte rady. Na konec vašeho příběhu uveďte konkrétní reálné možnosti řešení vaší situace. Nejlepší příběhy zveřejníme a čtenáři v hlasování pod článkem poradí, co byste měla udělat. Nejlepší příběhy odměníme.

Potom jsem jí nití z porodního balíku ze sanity podvázala pupeční šňůru a tu jsem nechala saniťáka přestřihnout. Dítěti jsem otřela pusinku a tělíčko od tuku, zabalila a položila řvoucí na křeslo.

Protože placenta nešla ven, poslala jsem svého partnera, aby přivezl místního praktického lékaře, protože spojení s porodnicí bylo zcela mizerné a v té době mobily také ještě nebyly. Zabalené dítě jsem nesla lékaři do sanity, ale odmítl je ode mne převzít, a tak jsem musela nasednout a jet s nimi. Po deseti minutách dítě ztichlo a zbledlo. Proto jsem mu sáhla na srdce a s potěšením konstatovala, že normálně bije a že jen usnulo. Lékař mne pozoroval a viditelně si oddechl.

Zachráněni před sociálkou

Dítě jsem musela odnést na porodní sál a položit na stůl. Nikdo nechtěl být do té doby odpovědný. Na zpáteční cestě se vysvětlilo, že nejsem lékař, ale "jen" doktorka. Praktický lékař mě pochválil, že jsem porod provedla naprosto profesionálně, že v porodnici prý obdivovali, jak bylo dítě ošetřeno. Placenta vyšla hned, jak se matka dostala na sál.

Odpověděla jsem mu, že teď se jdu starat o matčiny tři děti a její domácnost. Věděla jsem totiž, že otec s mým partnerem, kteří zahlédli porod koutkem oka, zvraceli pak před domem a budou léčit své trauma obvyklým mužským způsobem.

Matka dva týdny před porodem zvládala málo věcí, a tak jsem viděla, že kromě starostí o jídlo musím vyprat a pověsit třítýdenní várku prádla na dva dospělé a tři děti a do toho uklidit. Bylo jasné, že druhý den přijde kontrola ze sociálky, která měla na rodinu "spadeno". Navíc přijde posílena informací, že otec slavil narození dítěte v hospodě. Ty tři děti nebyly totiž jeho a s jejich matkou žil bez sňatku.

Poučila jsem děti a přikázala jim, že otce holčičky musí ráno vzbudit, vyhnat do koupelny a zkulturnit, posadit do kuchyně za stůl a podat mu snídani. Večer jsem jim ke snídani udělala bramboračku, do zásobníku nakrájela chleba, ráno si ho všichni jen namazali máslem.

Tři kluci ve věku 3,5 roku, 5,5 roku a 9 let ráno vstali, vyvětrali si pokojík a upravili postele, vzbudili otce holčičky a zasedli ke stolu k polévce s chlebem s máslem. Uprostřed někdo zazvonil. Nejmenší šel otevřít a dámu přivítal s tím, že ví, že je ze sociálky a že může jít dál, podívat se, že je o ně postaráno dobře. Provedl ji všemi místnostmi, aby viděla, že mluví pravdu . V kuchyni viděla, že jedí polévku s chlebem. Všichni se jí unisono zeptali, jestli vidí nějaký důvod, proč by děti měly jít v době, kdy bude matka v porodnici, do děcáku.

Strach z narození i ze smrti

Tehdy prý zčervenala jako rak, vykoktala ze sebe, že ne, a rychle opustila dům. Dopoledne za mnou do chalupy přišla ona zdravotní sestra, která "nebyla doma", aby mi dlouze vykládala a ujišťovala mne, že opravdu doma nebyla. Tak jsem ji vyprovodila s tím, že já od ní žádné vysvětlení nežádala a nežádám. Zdržovala mě, protože jsem vařila pro děti a jejich nevlastního otce a svého partnera a potřebovala jsem víc sil, protože jsem prala a uklízela dům matky do tří do rána.

Svým příběhem jsem chtěla říct jen to, že by alespoň všechny ženy měly umět pomoci rodící matce, neboť ne všechny to do porodnice stihnou. Je to skoro totéž jako se smrtí, všichni to rádi odkládají do nemocnic, protože se začátku i konce života děsí. Zejména pak své vlastní účasti a své schopnosti se postarat jak o příchozí, tak i o odcházející (hlavně umýt, uklidit a vyprat). Necháváme to na cizích lidech a stěžujeme si, že jsou nelidští. Tito cizí lidé, světe div se, snadno "vyhoří". Za to, že někteří lidé zbytečně umřou, může zbabělost těch občanů, kteří první pomoc ze zbabělosti neposkytnou a ani poskytnout neumí.

Dokázali byste sami pomoct ženě porodit dítě?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 31. srpna 2009. Anketa je uzavřena.

NE 1824
ANO 835
Autor:






Nejčtenější

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Výměna prstýnků při obřadu je prastarý zvyk, který se objevil už ve starém...
Příběh Vandy: Přítel se chce ženit, ale já o svatbu nestojím

S přítelem máme hezký harmonický vztah. Jsme spolu už tři roky a zatím jsme jeden na druhém neobjevili nic, co by nám zásadně nevyhovovalo. Oba jsme tolerantní...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.