Má ráda volnočasové oblečení, které je ale zároveň extravagantní. „Teď třeba nosím obrovský kabát o tři čísla větší až na zem. Takové kousky mě baví, ale vezmu si i něco velmi ženského, jen podpatky nemusím,“ říká pětadvacetiletá Denisa Nesvačilová, která původně měla nakročeno ke kariéře sportovkyně.
Dětství prožila s moderní gymnastikou. Věnovala se jí od tří let, jenže v patnácti si při tréninku poranila páteř a se sportem byl konec.
„Bylo to strašné období, protože jsem do té doby žila sportem. Nebyla jsem zvyklá na volno, kterého jsem najednou měla spoustu. A do toho puberta. Vždycky jsem inklinovala k herectví, s rodiči jsme hodně chodili do divadla, takže když v ulici u našeho domu visel plakát, že divadlo hledá herce, zkusila jsem to. Později mi doporučili, ať jdu na DAMU, a ono to vyšlo,“ vysvětluje, jak se z ní stala herečka.
Denisa Nesvačilová
|
Role modelky pro magazín Ona Dnes jí šla skvěle. Je vysoká, štíhlá, fotogenická. S modelkami ji pojí ještě jedna věc - podobně jako řada dívek z modelingu i ona v mládí trpěla anorexií. Mohlo za to sportovní prostředí, které dívky nutí k extrémní kázni.
„V moderní gymnastice se jídlo dost řeší. Byly jsme známkované podle toho, kolik vážíme. Každé pondělí nás čekala kontrola, tak jsem raději už od soboty nejedla,“ vzpomíná. Když některá z dívek přibrala, musela navíc běhat se zátěží, aby kila zase shodila.
„Vážili nás i namátkově, což vedlo k tomu, že jsem raději vůbec nejedla. Měla jsem období, kdy jsem si dala jen jedno jablko za den! V patnácti jsem při 158 centimetrech vážila 36 kilo, začaly mi padat i vlasy,“ přiznává Denisa Nesvačilová, která si zpětně uvědomuje, že měla zcela pozměněný vztah k jídlu. Vše se srovnalo až okolo dvacítky.
„Z váhy mám dodnes strach, ale už jím normálně. Miluju tatarák, ten si dám klidně s dvanácti topinkami,“ směje se herečka.
