Hana Heřmánková: Spoustě věcí se dá předejít, ale svůj osud nezměníte

Byla nejmladší televizní hlasatelkou. Nyní je manažerkou v divadle, ve kterém úspěšně podniká s manželem, hercem Karlem Heřmánkem. Začátkem letošního roku zemřela její sestra Dana Vávrová, známá jako filmová Leontýnka. O její smrti je Hana Heřmánková schopna mluvit až teď.
Hana Heřmánková

Hana Heřmánková | foto: Lucie Robinson

Jak se cítíte ve výškách?
Když jsem zjistila, že mě budete fotit na střeše, smála jsem se.

Proč, bojíte se?
Trpím závratěmi. Ve výškách se necítím dobře, jsem ráda, když se můžu přidržet zábradlí.

Co potom děláte v Divadle Bez zábradlí?

Hana Heřmánková

* Narodila se v Praze, kde studovala na gymnáziu, dva roky divadelní vědu a stejnou dobu produkci na FAMU.
* Pracovala jako televizní hlasatelka. Po roce 1989 působila v soukromých rádiích a televizích. Z roku 1992 má cenu TýTý za nejoblíbenějšího hlasatele. S manželem provozují pražské Divadlo Bez zábradlí.
* Mají 3 syny. Karla (20), Josefa (19) a Františka (8).
* O 4 roky mladší sestra, herečka Dana Vávrová, se v 80. letech provdala za režiséra J. Vilsmaiera. Letos v únoru v 41 letech zemřela na rakovinu.

Tam jsem jako ryba ve vodě. V něm mám zábradlí, i když jiné, než je nějaká kovová tyč.

Potřebujete v životě oporu?
Určitě. Asi jako každá žena.

Jsou tou oporou vaši čtyři muži, které máte doma, nebo ji děláte spíš vy jim?
Hodilo by se říct, že ji dělám já jim, ale to bych lhala. Děláme si ji navzájem. U nás je to v tomto směru vyrovnané.

Netoužila jste někdy při takové mužské přesile aspoň chvíli prožít život jako ve filmu Sexmise, kde až na výjimky muži nebyli?
Zrovna včera jsem si půjčila jednu holčičku a vyrazili jsme se synem Františkem do zoologické zahrady. Ale žít život jako v tomhle filmu bych nechtěla. Myslím, že chlapi jsou k životu přeci jen potřeba.

K čemu třeba, když pomineme plození dětí?
Já mám ráda, když jsou věci v rovnováze. Muž a žena ji tvoří.

Jenže u vás doma v tomto směru rovnováha zrovna nepanuje.
Tak to skutečně ne. (směje se) Ale já se zase nedám. Všechno, co potřebuju, si zařídím. Tahle situace má také své výhody. Doma jsem si vydobyla právo královny. Nemám žádnou konkurentku. Za ty roky už jsem si na to zvykla a musím přiznat, že je to příjemné. Neřeším stesky po ženském elementu taky proto, že mám tři neteře a Karel má z prvního manželství dvě dcery. Ženský prvek mám díky tomu pořád na dosah.

Jak u vás při poměru sil čtyři ku jedné vypadá třeba vaření?
Připomíná to malou školní kuchyni. Když se občas stane, že zůstaneme sami dva s Karlem, tak si raději pozveme někoho na návštěvu, protože už neumím vařit jen pro dva. Naštěstí mám tu výhodu, že vařím ráda, baví mě to. Ale aby to teď nevypadalo, že vařím každý den. To skutečně ne.

Pomáhají vám doma "vaši muži"? Třeba s nákupem jídla na takové velké vaření?
Raději nakupuju sama, protože vím, co chci a kde to najdu. Upřímně – oni by se asi nestrefili. Kluci vůbec a Karel by to asi taky nezvládnul. Obstarává jen malý sobotní nákup, kdy jde do obchodu s prověřeným seznamem věcí.

Je to tak, že máte doma klasický model, kdy se žena stará a muži mají dokonalý servis?
Tak úplně dokonalý servis nemají, ale přiznávám, že se o ně ráda starám, i když vím, že by to tak být nemělo.

Víte, že jste postrachem matek dcer, od kterých pak muži takovou péči vyžadují?
Tak černě bych to neviděla. Ale je pravda, že švédský model rodin, kde jsou domácí práce rovnoměrně rozdělené mezi oba partnery, asi kluci mít nebudou.

Hana Heřmánková

Z této odpovědi budou mít potenciální snachy opravdu "radost".
(směje se) Taky se obávám, ale možná nakonec bude všechno úplně opačně, než si teď myslím. Na svoji obranu musím říct, že jsem kluky nešetřila. Oni se o sebe umí postarat. Všechno jsem je naučila. Umí vařit, zvládají domácí práce, jen je nechtějí dělat, protože zatím mají svoji maminku. Chodili do skautu, kde o ně také nikdo nepečoval. Moje chyba je, že mám ráda, když je všechno tak, jak má být. Kluci jsou v tomto směru spíš bohémové.

V práci děláte taky všechno sama?
Z počátku našeho podnikání to tak bylo. S manželem jsme opravdu dělali všechno, v práci i doma. To patří k tomu, když někdo s něčím začíná. A asi je dobré, když si člověk projde vším, protože pak mu nikdo nemůže říct, že něco nejde.

Považujete se za úspěšnou podnikatelku?
Nepovažuji se za neúspěšnou.

To jste mi neodpověděla. Jste úspěšná?
(chvíli váhá) Řada věcí se nám povedla, nechci to zakřiknout. Asi jsem úspěšná.

Asi? To nezní sebevědomě.
Sebevědomá určitě nejsem, i když k podnikání je sebevědomí potřeba. Nedostatek téhle vlastnosti mi ale nevadí. V práci jsem si našla své místo, svoji polohu a jsem spokojená tak, jak to je.

Jste tvrdá manažerka?
To taky ne. Když s někým pracuju, nechci mu šlapat na paty. Dávám lidem prostor. Každému říkám, že chybovat se může. Sama jsem udělala spoustu chyb,ale nemám ráda, když se tutlají. Divadlo není nemocnice, tady nejde o život, všechno se dá napravit. Chyby dovedu pochopit.

Chtěla byste být svojí zaměstnankyní?
Já bych hlavně nechtěla být zaměstnaná. U sebe ani nikde jinde. Vlastně jsem nikdy pořádně zaměstnaná nebyla. Měla jsem jen pár krátkodobých zaměstnání, abych měla razítko a nebyla za příživnici. Jakmile to šlo, přešla jsem na formu svobodného povolání. Nedovedu si představit, že bych pod někým musela pracovat.

Co vám na tom tak vadí?
Ráda spoléhám sama na sebe. Se vší zodpovědností i rizikem, že někdy práce není. Nemám ráda pevnou pracovní dobu. Nebaví mě být v práci jenom proto, že tam mám být, přitom třeba úplně zbytečně.

Jak jste se vůbec dostala k práci hlasatelky?
Přes konkurz. Měla jsem těsně před maturitou a řekla si, že to zkusím. Dostala jsem se až do posledního kola, kde mě načesali, namalovali, dostala jsem fiží a okamžitě vypadala na čtyřicet. Dodnes nechápu, že jsem prošla. Rok jsem chodila na školení. Teprve pak jsem mohla vysílat. Postupně jsem začala dostávat hodně služeb a bylo jasné, že v televizi nějakou dobu zůstanu. Pro mě to byl odrazový můstek pro další kariéru, který mě bavil.

Mezitím jste se seznámila s budoucím manželem, který je o šestnáct let starší. Nebála jste se věkového rozdílu?
Karel se vždycky směje, že holky Vávrovy jsou v tomto směru nebezpečné, protože jsme si obě vzaly starší muže. Skoro to vypadá, že jsme hledaly tátu.

Hana Heřmánková

A hledaly?
Vůbec ne, máme normálního, hodného, ale přísného tátu. Byla to náhoda. Šestnáct let není žádná katastrofa. Taky když bylo klukům šestnáct, říkala jsem jim, že už se mohou dívat do kočárků, protože v nich může být jejich žena. Já jsem si se stejně starými kluky moc nerozuměla.

V čem jsou starší muži jiní?
Vlastně to ani nedovedu posoudit, protože v době okolo devatenácti let, kdy si hledáte protějšek, jsem stejně staré kluky pořádně nepoznala. Kromě školy jsem se vždycky pohybovala mezi staršími. Tančila jsem v souboru, kde byli starší kluci, pak jsem začala pracovat v televizi, kde moji vrstevníci také nebyli. Nemůžu říct, že starší muži jsou lepší, ale okolnosti to tak chtěly, že mám staršího muže.

Srovnává se postupem let věkový rozdíl?
Samozřejmě. A nejen to. Tak jako jsou si podobní lidé se svým psem, tak jsou si po tolika letech podobní i manželé. Můj nos už je také větší. (směje se)

Stává se z vás, rodilé Pražačky, také venkovanka, když už pět let žijete v Jevanech, které mají necelých šest set lidí?
My žijeme v takové zvláštní části. Nejsme už ani venkované, máme dům v lese. Jevany získaly nálepku Beverly Hills, kterou si zaslouží jedině kvůli přírodě, jinak to žádné Beverly Hills není. Je to klasická středočeská vesnice, která má hodně před sebou, do změn však nemá chuť.

Proč?
Asi že by to znamenalo moc práce.

Co vás tedy do téhle vesnice přilákalo?
Krásná příroda. Když jsme se s Karlem seznámili, randili jsme tam a kousek lesa si koupili. Byla to naše první zdařilá investice, aniž jsme to tušili. Dům v Praze s naším bytem získal restituent a my prošli tím, čím mnozí – o dům se nestaral, zavřel nám zahradu, nebylo jasné, co bude dál. Po narození Františka jsme si řekli, že nejde žít v takovém provizoriu, a postavili dům. Teď už si nedovedu představit, že bych bydlela ve městě.

Líčíte to jako idylu, ale jak stěhování přijali dva tehdy pubertální synové?
Samozřejmě dost protestovali, protože museli změnit školu. Ale vydrželo jim to jen chvíli. Letos nám na maturitním plese přiznali, že jsou rádi, že už by taky neměnili. Nakonec proti své vůli, protože stěhovat se chtěl hlavně Karel, musím i já uznat, že měl pravdu.

Třetího syna jste měli s velkým odstupem od prvních. Bylo to plánované těhotenství?
Všechny naše děti byly plánované, ale František z obou stran.

První dva synové jen z jedné?
Kluky jsem chtěla já. Karel se bál. Františka jsme už chtěli oba a navíc i kluci. Později jsme si říkali, že jsme srabi, protože jsme měli i Františkovi pořídit sourozence, aby si měl s kým hrát. On totiž vyrůstá jako jedináček, a to není dobře.

Hana Heřmánková

Je rozmazlený?
Je strašně hodný, ale zároveň rozmazlený. Kluci vyrůstali v úplně jiné době. Bylo mi šestadvacet, hodně jsem pracovala, neměli jsme takové zázemí, nebylo tolik informací o výchově, protože ještě nebyl takový kult dítěte. Pro kluky byla obrovská výhoda, že vyrůstali spolu. Šli spolu už od první třídy, ve stejné třídě jsou dodnes.

Jak to, vždyť jsou o rok od sebe?
Když měl jít Kája do školy, podlehla jsem trendu prodloužit mu dětství a dostal odklad. To samé jsem u dělala i s Pepou, ale byl tak nešťastný a načasovaný, že půjde do školy, že jsem po třech týdnech po začátku školy do ní šla s prosíkem, aby ho vzali.

A co se stalo?
Poslali nás k psycholožce, u které jsem předtím tak vehementně tvrdila, že můj syn nemůže jít do školy, protože není dostatečně vyspělý. Pepa byl tenkrát vyděšený. Měl strach, že ho nevezmou, pak ale začal plynule číst a bylo to jasné. Uznala jsem svoji chybu. Paní doktorka to naštěstí vzala s humorem a rovnou od ní jsme šli koupit tašku. Pepovi jsme pak udělali první školní den se vším všudy, i s focením. Přišel jen o zápis.

Probírala jste tyhle věci se sestrou, která měla také tři děti, ale holky?
Probírala, ale měly jsme to o to těžší, že žila v Německu. Z počátku jsme se nemohly tak často vídat, ale přesto všechno jsem za ní čas od času mohla jet. Nevídaly jsme se každý týden, ale pořád jsme o sobě věděly.

Komunisti vás na Západ pouštěli?
Dana neemigrovala, ale provdala se, tak jsem za ní mohla jezdit, i když to samozřejmě nebylo úplně bez problémů. Po revoluci si s rodiči koupila statek na Šumavě a všichni jsme tam i s dětmi trávili celé léto. Nejvíc času jsme spolu byly, když se narodil František.

Co jste říkala, když jste zjistila, že si bude brát o skoro třicet let staršího muže?
Mně to nevadilo, ale rodiče z toho tenkrát byli šílení. Měli strach, že zůstane sama s dětmi, protože o manžela brzy přijde. Jak se ukázalo, nikdo neví, jak osud se vším zamotá. Všechno je nakonec úplně jinak.

Jak často jste u ní v poslední době byla?
Když lékaři zjistili, že je nemocná, jezdila jsem častěji. Čím jsem od toho dál, tím více si uvědomuju, jak strašně byla silná. Je obdivuhodné, jak bojovala, a nejsem si jistá, že bych něco takového já dokázala, že bych našla v sobě takovou sílu. Do poslední chvíle se nevzdávala, podstupovala všechna příkoří a trápení, nechtěla odejít. V závěru už to bylo skutečně hrozné, přesto bojovala, zkoušela všechno. I alternativní léčbu a také jeden zcela nový lék, který má u některých forem nemoci dobré výsledky. Dana byla v životě vždycky houževnatá. Bohužel její nemoc byla stejně taková.

Kdy jste ji viděla naposledy?
Celý rok jsme si hlavně telefonovaly. Ke konci už jsem k ní nemohla jezdit často, protože shodou okolností jsme doma byli pořád nemocní. Bála jsem se, abych ji nenakazila, protože v té době už měla opravdu náročnou chemoterapii. Byla jsem u ní před Vánocemi, po nich a pak pár dnů před smrtí.

Vyčítáte si, že jste za ní nejezdila častěji?
Ne, protože to opravdu nešlo. Mohla jsem jí ublížit.

Sblížila vás nemoc?
My jsme o sobě věděly pořád. Samozřejmě byly doby, zvlášť v pubertě, kdy jsme se asi jako všechny sestry pohádaly, ale ani to si nevyčítám, protože to je normální. Dana věděla, že má mě, já věděla, že mám ji. Ta ztráta je strašná, moc jsme toho nestihly.

Jak to všechno snášely její dcery?
Jsou to moc hodné holky a všechny tři se o ni neskutečně staraly. Terezka na rok přerušila studium práv v Anglii, aby se jí mohla věnovat. Ke konci už byla Dana doma, a Terezka se dokonce naučila dávat jí injekce. Na vysoké škole byla nejlepší ve svém ročníku. Potom všem se rozhodla, že práv nechá a půjde studovat medicínu.

Mluvily jste spolu o tom, kde mohla nastat chyba, že onemocněla?
Tak to Dana komentovala svérázným způsobem. (poprvé se při povídání o sestře zasměje) Říkala, že všechno začalo v době, kdy konečně přestala kouřit. Tehdy se prý její tělo vzbouřilo.

Pod to by se asi žádný lékař nepodepsal...
Jen říkám, co říkala Dana. Spoustě věcí se dá asi předejít. Platí, že se má člověk o sebe starat, sportovat, zdravě jíst a pravidelně chodit k lékaři, ale něco neovlivníte. Když osud chce, nic z toho vám nepomůže. Svůj osud nezměníte.

Autor:
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena si vysnila plastiku prsou v Turecku, život se jí změnil v horor

25. března 2024  7:59

Třiatřicetiletá Stephanie Briggsová z Velké Británie roky šetřila na operaci, po které měla mít...

Jedno ze siamských dvojčat se dočkalo svatby, druhé se vdávat nechtělo

28. března 2024  14:27

Čtyřiatřicetiletá Abby Henselová z USA se vdala už v roce 2021. O sňatku ovšem promluvila až nyní....

Intersexualita pro mě byl šok, říká žena bez ženských pohlavních orgánů

28. března 2024  8:45

Alyssa Ballová byla od mala vychovávána jako dívka. Ve skutečnosti ale úplnou dívkou nebyla. Pravdu...

KVÍZ: Oslavte den učitelů. Poznejte známé kantory a procvičte si znalosti

28. března 2024

Den učitelů se letos potkal s prázdninami, a k tomu ještě s přípravou na velikonoční svátky. Jestli...

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...