Přičinili se o to nezávisle na sobě hned dva badatelé. Jejich pokusnými králíky se přitom shodně staly krysy. První se svými poznatky vystoupil John Hoebel z Princetonské univerzity ve státě New Jersey. Naučil totiž tyto hlodavce pojídat stravu, jež obsahovala čtvrtinu cukru. Pak jim jeho podíl drasticky uťal. U pokusných zvířat se objevily příznaky, které plně odpovídají abstinenčním symptomům, jež sužují lidské bytosti zbavené obvyklého přísunu morfinu nebo nikotinu či dalších látek, které se neblaze podepisují na jejich organismu.
Jeho kolegyně Ann Kelleyová, neuroložka z lékařské fakulty wisconsinské univerzity, dospěla v podstatě k totožným závěrům. Experiment rozšířila ještě o slané a tučné potraviny. Přitom vyšlo najevo, že ve velkém mozku existuje propojení mezi pocity uspokojení a chováním živočichů, kteří trvají na zcela specifických pochutinách. Výrazně se to ukázalo ve chvíli, kdy jim navíc dopřála zvýšené množství analogu encefalinu, jenž způsobil, že se jejich touha po mastném jídle zvýšila šestinásobně.
Ann Kellyová mimo jiné zaznamenala, že v mozku krys dochází i ke změnám, které plně odpovídají jevům zadokumentovaným v centru myšlení narkomanů. "Ukazuje se," říká rezolutně Ann, "že všeobecné přijímání nezdravé potravy stačí k tomu, aby docházelo i k genetickým změnám. Chorobnou závislost, s veškerými jejími negativními důsledky, nijak nevyjímaje."
Se závěry obou učenců sice mnozí další výzkumníci plně nesouhlasí, nicméně nepopírají, že by na nich skutečně něco mohlo být.
