Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Fytoterapie: tajemná moc rostlin

  1:00aktualizováno  1:00
Fytoterapie (z řeckých slov fyton - rostlina a therapeuein - pečovat, léčit), dříve označována jako bylinářství, je využitím léčivé síly rostlin. V západním světě termín fytoterapeut většinou označuje lékaře, který je přesvědčen o účinnosti a bezpečnosti bylin.

Studium léčivých účinků rostlin a užívání léků na nich založených podporují různé organizace, např. Evropské vědecké sdružení pro fytoterapii, které vzniklo v Nizozemsku.

U nás se běžně užívají termíny bylinkář (bylinář) nebo  fytoterapeut.

Využívání rostlin v lékařství je patrně stejně staré jako lidstvo samo, léčivé rostliny provázejí člověka v průběhu celého historického vývoje a byliny byly vlastně prvními léky, se kterými se člověk setkal.

Již od starověku patřily mezi nejdostupnější a mnohdy jediné léčebné prostředky. Až do konce středověku byla léčba bylinami plně využívána jak "oficiální" medicínou, tak lidovým léčitelstvím.

Výběr bylin a způsob použití vycházel zpočátku především z náhodných nebo intuitivních poznatků. Do 18. století bylo bylinářství obvyklou formou léčby. Následný rozmach chemie a výroba syntetických léčiv vytlačily bylinky a jejich používání do ústraní.

Postupně se k nim však lidé začínají vracet a během posledních dvaceti let zájem o bylinářství opět vzrůstá. Stále víc lidí má totiž pochyby bezpečnosti užívání syntetických léků, jejichž vedlejší účinky jsou někdy alarmující.

Zjevně bezpečnější přístup léčby pomocí bylinek také odpovídá zájmu o ekologii a přirozené léčebné prostředky, který roste po celém světě. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že bylinářství je globálně praktikováno třikrát až čtyřikrát častěji než klasická medicína.

Bezpočet lidí začíná používat na drobné obtíže a méně závažná onemocnění (jako je např. rýma) bylinné léky, a dokonce  už i někteří klasičtí lékaři se ve velké míře spoléhají na léky z bylin. Navíc stále narůstá počet odborných fytoteapeutů, kteří léčí většinu nemocí svých pacientů pomocí rostlinných produktů.

U nás jsou to např. Ing. Jiří Janča, Josef A. Zentrich či Pavel Váňa, jejichž knihy můžeme považovat za základ moderní české fytoterapie.

Josef Váňa: bylinkářský fenomén - čtěte ZDE

Mezinárodní vědecký výzkum nejen potvrzuje údaje o léčivé síle rostlin, ale také rozšiřuje vědomosti  o nových bylinkách. A tak i fytoterapie musí využívat nové lékové formy a rozšiřovat své možnosti zaváděním dosud nepoužívaných bylin a hledat další indikační okruhy pro byliny již známé.

Někteří fytoterapeuti používají pouze přírodní zdroje, a proto považují snahu farmaceutického průmyslu najít "aktivní složky" v rostlinách (jež se poté extrahují či vyrábějí synteticky a užívají v lécích) za nedostatečné.

Důvodem je skutečnost, že působení léčivých rostlin jako komplexu celé řady účinných látek v jedné rostlině, se mnohdy v příznivém smyslu liší od účinků jednotlivých izolovaných přírodních látek nebo chemických léků. V mnoha případech umožňují rostliny bezpečnější a účinnější léčbu než izolované složky. 

Každá bylina je malou chemickou laboratoří. Proto vedle hlavního specifického účinku byliny vždy vykazují ještě nespecifické, všeobecně posilující účinky, které jednotlivé chemické látky -  byť přírodního původu - vykazovat přirozeně nemohou.

V důsledku bohaté obsahové skladby mají byliny mimořádně široké spektrum účinku, což je velmi výhodné, protože takový lék zasahuje na více místech najednou. To je důležité - zejména v těch případech, kdy není zcela přesně zjištěná diagnóza.

Fytoterapeuti vidí v pacientovi jednotlivce, který má své individuální slabosti a potřeby. A proto i léčba odpovídá specifickým požadavkům, které se navzájem odlišují. Z těchto důvodů je každé předepisování  individuální a nelze automaticky doporučovat všem stejné byliny či léky.

Zatímco dříve měli bylináři k dispozici pouze nejjednodušší lékové formy - obvykle vodné výluhy neboli čaje, dnešní lékař-fytoterapeut má k disposici prostředků mnohem více. 

Fytoterapie může pomoci mnoha pacientům při většině onemocnění včetně dlouhodobých. V některých případech může být použita jako doplňková nebo souběžná léčba nemocí. Tím dochází ke snížení dávkování účinných farmak a je sníženo riziko výskytu nežádoucích účinků chemických léků.

Obecně platí, že byliny pracují pomaleji než konvenční léky, účinné látky v nich totiž nejsou tak koncentrované. Zvláště to platí u dlouhodobých onemocnění. Byliny ovšem posilují i přirozené ozdravné schopnosti těla, pacient proto často pociťuje zlepšení relativně brzy.

Kromě léčení specifických chorob je cílem fytoterapeutů také obnovit celkové zdraví pacienta a povzbudit jeho vitalitu. Fytoterapie není zdaleka metodou všemocnou,  ale není ani zastaralou, překonanou a bezcennou formou léčení,  jak se domnívají někteří lékaři.

Při správném využití jde o velmi cennou a účinnou metodu na cestě za znovunabytím ztraceného zdraví. Její hodnotu dále zvyšuje možnost jejího rozsáhlého využití v prevenci proti nemocem. Navíc perspektivy fytoterapie jsou nevyčerpatelné, protože dosud byla prozkoumána jenom malá část světového rostlinstva.

Fytoterapie nové doby je nedílně spjata i s duchovní stránkou člověka a snaží se o pochopení smyslu nemoci. Tyto duchovní prvky jsou v současné medicíně novinkou, ke kterým se obrací stále více lékařů a většina léčitelů. "Nemoc je (zdravá) reakce našeho těla na nezdravé myšlenky a z nich plynoucí životní styl," tvrdí MUDr. Vogeltanz.

Také u fytoterapie však platí, že člověk se musí chtít uzdravit a být ochoten pro své zdraví udělat něco víc, než si pouze pasivně nechat napsat recept a bezmyšlenkově konzumovat stále více a více chemických léků.

Autoři:






Nejčtenější

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?
Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?

Před pár lety si všichni pořizovali micelární vodu, výrobci ale zašli ještě dál. Zázračné micely, které vážou všechny ne... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.